Reklama

Reklama

Zeptej se prachu

  • USA Ask the Dust (více)
Trailer

Obsahy(1)

Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

Fanosh 

všechny recenze uživatele

"Jmenuju se Arturo Bandini a jsem spisovatel!" Jedna z mích oblíbených knih nedoceněného autora Johna Fanteho s názvem Ask the dust překopaná na filmové plátna.Dlouhou dobu jsem se toho děsil a vyhýbal. Jenže každý jednou máme své slabé chvilky a já v jedné takové podlehl a snímek shlédnul. V Americe při hospodářské kryzi to lidé prý neměli zrovna lehké. Tady i spisovatel bez ispirace žije nad dnešni možnosti průměrnéh čecha. Farrel je jako Bandini až moc velký švihák a repliky recituje bez nějakého citu. Vsuvky v podobě jeho vnitřních monologů jsou bohužel jen v první třetině takže nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Salma Hayek jako jeho Mayská princezna Camilla je k začátku docela věrná. Pak se to někdy v polovině filmu zlomí a začíná se hrát na romanťárnu a celá atmosféra se poroučí k šípku. V knize byl ten zamilovaný jen dvacetiletý Arturo. Krom toho to byla jeho první láska, nikdy dřív se ženou nebyl. Na to je Farrel až moc velký suverén. Jako spisovatel žil spíš samotářským životem. Krom toho i s kompexem, že je Ital. A díky té jeho talijánské krvi byl i věřící. Což dokreslovalo jeho povahu. Což tady nedokresluje vůbec nic, spíše to vypadá jak omalovánky z mateřské školky. Camilla byla jasná mrcha, co toho využívala. Tady by to byl asi průser udělat neco takového ze Salmy zvlášť, když se uvolila ukázat poprsí v celé své kráse. Naštěstí se nezapomnělo na mé dvě oblíbené vedlejší postavy. Soused Helfrick chodí žebrat prachy na chlast a pak na maso jen v županu a vypadá jak starý Bukowski. A záhadná a potrhlá Vera Rifkinová, která se ka Bandinimu hodí rozhodně víc než zrádná Camilla. Ti se ukážou v první, té lepší polovině. Jak už jsem zmínil druhá půlka je až přehnaně melodramatická. A děj se odděluje od knihy. Camilla se místo vypočítavé potvory stane zamilovaná oběť. Bez spoileru nechci nic prozrazovat. Ale naprosto mě to díky znalosti knižní předlohy urazilo. A pro ty, co knihu neznají a brečí. Nebojte. Camilla jen utekla a pak se zase vrátila a stala se z ní lezbička. Vážně! Aspoň, tak to líčí Bukowski v jeho knize Hollywood ve které se ukáže samotný Fante na sklonku svého života. Ale to je zase jiný bříbeh. Suma sumárum. 50% za první půlku. A teď jsi du radši přečíst knihu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Počkejte si cca do třicáté čtyřicáté minuty, to Salma ukáže prsa, pak to můžete s klidem vypnout. Fakticky nechápu, co jiného vedlo Roberta Townea (mj. Oscar za scénář Čínské čtvrti) k natočení tohohle rozplizlého pokusu o noir. Atmosféra veškerá žádná, jediná akčnější scéna (zemětřesení) strašná, herci sice pěkní a mladí, ale mající na tvářích výrazy typu „kde jsem se to k čertu octl/a?“. Až do konce mi nebylo jasné, co cítí, co zrovna prožívají a jestli se ode mne vůbec očekává, že to budu vědět a následně nějakým způsobem interpretovat. Pakliže ne, bylo to opravdu jenom o jedné, max. dvou pěkných milostných scénách. 40% Zajímavé komentáře: k212, numi ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (méně) (více)

claudel 

všechny recenze uživatele

Definitivně jsem ztratil antipatie vůči Colinu Farrellovi. Kdysi jsem s ním četl rozhovor v Cinemě a z jeho odpovědí jsem nemohl mít jiný pocit, než že je to namyšlený kretén, který má v hlavě doslova nasráno. Ovšem po shlédnutí Telefonní budky, Miami Vice a tohoto dílka jsem si názor poopravil, ať je v soukromí jaký chce, herec je opravdu výborný. Postavu nesmělého a zasněného spisovatele, který se zamiluje do prosté, mexické servírky, zvládl bravurně. Vše dokresluje pěkná hudba a skvělý Donald Sutherland. ()

Bobik9 

všechny recenze uživatele

Film je příliš zdlouhavý a má hodně sestupnou tendenci. Kdyby se hodnotila první hodina, tak dám 4, ale psotupem času se to už moc vleklo a prakticky o nic už nešlo. Dvě skvělé herecké hvězdy v rolích nudných postav. Bohužel, Donald Sutherland dostal prostor ve filmu asi na 4 minuty (jestli vůbec), takže v podstatě se tam neobjevil nikdo jiný než Colin a Salma. Příliš dlouhá nuda, kde se pořád díváte na to samé. Ani ten konec mě nedokázal obměkčit. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Původní předloha filmu je kniha "Zeptej se prachu" od téměř neznámého amerického scenáristy a spisovatele Johna Fanteho. Kniha byla vydána zpočátku v omezeném nákladu a o její znovuobjevení a znovuvydání se postaral až spisovatel Charles Bukowski s vydavatelstvím Black Sparrow Press. Je pravděpodobné, že bez Bukowskiho přičinění by film na motivy románu nejspíš nikdy nevznikl. (Jaroslaf)
  • Většinu natáčení si prý herci velmi užívali, výjimkou byla podle Salmy Hayek (Camilla Lopez) erotická scéna, kterou musela s Colinem Farrellem (Arturo Bandini) točit v oceánu: "Příšerně mrzlo! Před kamerou jsme museli předstírat, že jsme v pohodě, ale mezi záběry nám dávali pít nějaké speciální nápoje na udržení tělesné teploty a jednou nás dokonce musel zkontrolovat doktor. Samozřejmě, Ir byl v pohodě, ale Mexičanku z té vody museli okamžitě vytáhnout... Celé by to byla úplná hrůza, kdyby nebylo Colina. Já jsem nejdřív dost protestovala a asi jsem byla hodně nepříjemná. Pak někdo zaklepal na Colinův přívěs a on z něj vyběhl úplně nahý a začal na té pláži baletit a šaškovat. To mě trochu uvolnilo. A při samotném natáčení se choval jako dokonalý džentlmen. Nikdy se mi nepodíval jinam než do očí... což určitě není obvyklé. Většinou se kolegové snaží využít příležitost. Ale Colin se nepodíval. Já si ho prohlédla, ale to víte, byla taková zima..." (NIRO)
  • Během úvodního víkendu promítání v USA (10. – 12. 3. 2006) snímek utržil 68 779 dolarů v sedmi kinech. Celkový výdělek se vyšplhal na 743 847 dolarů. (imro)

Reklama

Reklama