Reklama

Reklama

Zeptej se prachu

  • USA Ask the Dust (více)
Trailer

Obsahy(1)

Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Romantika bez citu. Colin Farrell a Salma Hayek jsou slušní herci, mezi kterými ovšem nic necítíte, jen sledujete jak si vyměňují repliky předepsané scénářem. Vzhledem k tomu, že vedlejších rolí tu moc není a na jejich vztah stejně žádná další postava nemá žádný vliv, není čeho se chytit. Vynikající kamera, výprava a kostýmy, perfektně evokující místo i dobu dojem vylepší, leč nezachrání. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (méně) (více)

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Toto dílo je kvalitní romantický film. Je mnohem lepší, než by se podle hodnocení mohlo zdát. Odhalovaná poprsí žen mě ve filmových výtvorech nezajímají. Zdejší předností je odhalování vztahu, kde romantická hloubka citů má silnější působivost, než mohou nabídnout běžné romantické cajdáky. Romantika lásky je touha, hledání, tápání a rozpolcenost. Je to bolest a magická přitažlivost, které opakovaně podléháme i při vědomí, že v našem nitru nastane doba pro nesourodé zvuky chaotické rozeklanosti chtíče a rozumu. Chtíč a touhy dodávají životu tu nejexpresivnější chuť, která mnohdy bývá i tím nejvíce impresionistickým zážitkem jedince v běhu času. Není v tom harmonie, ale mnoho trápení, nejistot, obav, strachu, ubližování i destrukce. Ale i přes veškerou tíživou bolest a rozklad, jsou to ty nejvelkolepější okamžiky. Převést literární dílo do filmové podoby nemusí být ten nejsnadnější úkol. Zde se podařilo výstižně vykreslit prostředí vnitřních pochodů, pohnutek i slabostí jednotlivce. Všeho toho zmatku, který zůstává skryt a ke kterému se pokleslá a často oslavovaná pseudoromantická tvorba nikdy ani o kousek nepřiblíží. Hlavní postavou je začínající spisovatel Arturo Bandini (velmi zajímavý Colin Farrell) ve své touze po uplatnění a hltání krás života. Jedno i druhé se u něj propojuje v jediný hnací motor, který není nikdy schopen nastartovat na delší vzdálenost. Představy, ideály a skutečnost zanechávají ve svém nositeli schizofrenní neklid nejasností citů. Stále hledá způsob správného uchopení lásky, stále ubližuje, stále trpí a stále hledá. Nachází okamžiky, které se natrvalo zaryjí do paměti zkušeností. Hlavní ženskou postavou je mexická servírka Camilla Lopez (šarmantní Salma Hayek) s touhou po plnohodnotném společenském přijetí. I ona je pohlcena nejednoznačností vztahu, i ona je vláčena protichůdností rozumu a srdce. I ona ve svém zmatku ubližuje, trpí a prožívá nejsilnější okamžiky vlastního života. Nabízí vše, a přesto stále uniká. Významnou postavou je skromná hospodyně Vera Rivkin (velmi zajímavá Idina Menzel), bezprostřední ve svém vyznání. Vyznání a vše, co s ním souvisí, se stává základem pro život i tvorbu Artura. Z dalších postav: bezstarostný Arturův soused v rozkladu života Hellfrick (dobrý Donald Sutherland), sebevědomý a jízlivý barman a zkoušející spisovatel Sammy (Justin Kirk), či opatrná a nedůvěřivá majitelka penzionu paní Hargraves (Eileen Atkins). Ve zmatcích pocitů a tužeb se lze snadno ztratit. Naštěstí, stále žijí filmový tvůrci, kteří hloubce vnitřního pnutí a bezradnosti dávají přednost před líbivou a povrchní romantickou pohádkou. ()

haWranka 

všechny recenze uživatele

Tak. Nikdy jsem si nevšimla, jak je Colin Farrell dobrej (zvlášť když zvedá to svoje obočí:), ale ani on tomuhle filmu moc nepomohl. Sice se mi moc líbila hudba, nápad vůbec nebyl špatnej a i Salma se snažila, ale přesto je to jenom další film na večery, kdy člověk nemůže spát. A když u romantickýho dramatu neuroním ani slzu (a u mě je co říct), něco asi opravdu nebude v pořádku... ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Tak skvěle obsazené a řemeslně nepochybně zdařilé a přitom tak nemastné neslané a plytké melodrama... :-/ . . . To se tedy fakt ptám, jak je tohle možné... Navíc tedy pro našince na čétéčku opět naordinovaný zcela jalový český televizácký dabing a ořez otřes na 4:3 dovršil u mě pocit marnosti, utopené někde v prachu mainstreamové pouště... Ani tu slzičku za nádhernou šelmičku Salmičku už jsem pak neměl ve vší té emoční vyprahlosti sílu uronit... ;-) . . . Ale tři hvězdičky nakonec musím dát, protože to by potom na ty naše tuzemácké plytkosti musel zbývat většinou už jen ten odpad... - - - P.S. Možná tedy někdy na dvd - myslím si, že vidět tenhle film tak jak si zaslouží by nakonec i minimálně za ty tři hvězdy stálo... - - - - - (Poprvé viděno 26.1.2009 na ČT1, komentář zde jako mnohý - 27.1.2009) ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Během úvodního víkendu promítání v USA (10. – 12. 3. 2006) snímek utržil 68 779 dolarů v sedmi kinech. Celkový výdělek se vyšplhal na 743 847 dolarů. (imro)
  • Ještě předtím měl práva na knihu Mel Brooks, ale dlouho se neměl k činu, a tak mu práva vypršela. (imro)
  • Původní předloha filmu je kniha "Zeptej se prachu" od téměř neznámého amerického scenáristy a spisovatele Johna Fanteho. Kniha byla vydána zpočátku v omezeném nákladu a o její znovuobjevení a znovuvydání se postaral až spisovatel Charles Bukowski s vydavatelstvím Black Sparrow Press. Je pravděpodobné, že bez Bukowskiho přičinění by film na motivy románu nejspíš nikdy nevznikl. (Jaroslaf)

Reklama

Reklama