poster

Zeptej se prachu

  • USA

    Ask the Dust

  • Německo

    Ask the Dust

  • Německo

    In den Staub geschrieben

  • Slovensko

    Spýtaj sa prachu

Drama / Romantický

USA / Německo, 2006, 117 min

Režie:

Robert Towne

Předloha:

John Fante (kniha)

Scénář:

Robert Towne

Kamera:

Caleb Deschanel

Scénografie:

Dennis Gassner, Nancy Haigh (set dekoratér)

Kostýmy:

Albert Wolsky
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Faidra
    **

    Když si vzpomenu, že jsem na tohle chtěla jít do kina a že kino v ten den z technických důvodů nehrálo a my jsme tím pádem šli z technických důvodů na pivo... tak mám sto chutí poslat technickým důvodům kytku a děkovný dopis. Literární adaptace se často vydají úplně jiným směrem, než by člověk čekal, ale v tom bych problém neviděla. Problém je, když má údajně vášnivé vzplanutí obou protagonistů přesvědčivost předvolebních slibů a doba, kdy Rooseveltův New Deal vcházel v platnost a slova jako xenofobie a netolerance odhalovala svůj pravý význam, slouží v nejlepším případě jako pozadí tuctové a jako čumák saňového psa o polární noci studené romanťárny. Coline, ty parchante irská ušatá, mám tě ráda. Ale tenhle víkend jsi mou lásku podrobil vskutku těžkým zkouškám.(30.3.2009)

  • charmin
    ****

    V mojich očiach veľmi príjemný film ( som jediná kt. sa fakt páčil??:) ), ale samozrejme k perfektnému mu trošku chýbalo. Ale.. kombinácia Colina a Salmy, so zvláštno-typickým príbehom mi prišla dosť zaujímava, a neviem ako v angličtine(pozerala som v češtine:/ , ale doteraz si pamätám ARTURO BANDINI - VEŠKERÝ MILOVNÍK ŽIVOTA. Dobrá hláška :)(9.2.2008)

  • JitkaCardova
    *****

    Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů.(13.5.2011)

  • jojinecko
    **

    Formálna stránka filmu (bohužiaľ) ďaleko prevyšuje tú obsahovú. Robert Towne nesporne je dobrý scenárista (Chinatown a iné), tu sa prejavil ako zručnejší režisér. Chémia medzi štandartne výborným Farellom a štandartne peknou Salmou nefungovala a nato, že to mala byť romantická dráma som ostal počas celého filmu absolútne "chladný", miestami priam znudený...Škoda.(29.9.2006)

  • crjules
    ****

    Film podle stejnojmene knihy Johna Fanteho //oblibence meho oblibeneho spisovatele Charlese Bukowskiho // , je velice pekne a verne zpracovan. Vidim ono okno do kopcu, Camilu, Artura a jejich malicherne sceny v kavarne a vzpominam na knihu a na to, ze me predstavy o prostredi a postavach nebyly tem filmovym vubec vzdaleny.(5.6.2007)

  • - Robert Towne se seznámil s původní knihou již v sedmdesátých letech. Jejího autora tehdy potkal během rešerší pro scénář k filmu Čínská čtvrť (r. Roman Polanski, 1974). Začal se o ní zajímat a scénář dokončil až na začátku devadesátých let minulého století. Dlouho potom nemohl sehnat finance na natáčení a text si mezi sebou pohazovala studia i přesto, že se o něj zajímal Johnny Depp. (imro)

  • - Robert Towne nabídl postavu Camilly Salmě Hayek již během příprav projektu. Byl odmítnut, neboť se Salma nechtěla zaškatulkovat jako Mexičanka. Roli přijala o osm let později. (imro)

  • - V snímku se měl původně objevit Val Kilmer, ale nakonec si roli rozmyslel. (imro)