Rail Yard Blues
Režie:
Pavel GöblKamera:
Jan HoráčekHudba:
Antonín VeselkaHrají:
Jiří Vymětal, Patrik David, Jaroslav Dušek, Iveta Dušková, Igor Chmela, Petra Beoková, Roman Slovák, Milada Jašová, Jozef Polievka, Jan Turner, Vlasta Dušek (více)Obsahy(1)
"Film 'Ještě žiju.' je současná, přiměřeně suchá, lehce absurdní filmová tragikomedie o středně velkém českém nádraží v létě," říká producent filmu Jiří Konečný. Postavami filmu jsou nádražáci, kteří řeší, nebo se spíš snaží, ve velmi humorné nadsázce, řešit své malé "vzájemnosti" na pozadí mizejícího genia loci místa, do něhož byli zasazeni. "Film se snaží zobrazit skutečné lidi, ne z prstu vycucané, papírem šustící dramatické postavy," říká režisér Pavel Göbl. Před kamerou se vedle známého Jaroslava Duška objeví herci Igor Chmela, Roman Slovák, Slovenka Petra Beoková a Polák Riszard Doliński a skvělí neherci Jiří Vymětal a Slovák Jozef Polievka. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (132)
Film vychází z divadelní hry - a je to na něm cítit. Herecké výkony jsou schválně absolutně neherecké (o co ž se snaží i p. Dušek, nicméně své neherctví přece jen neherectvím překrýt nedokáže) přesně tak jak se to na železnici hodí. Kromě úžasného používání vulgarismů bych zde proto hledal prvky absurdního dramatu. Opravdu jsem se od srdce zasmál. ()
Po shlédnutí tohoto snímku musím, ač nerad dělat přirovnání s jiným českým filmem, který se mi také moc líbil a to snímkem "Mistři" od Marka Najbrta. Je to krásný příběh skupinky lidí, tentokrát na malém nádraží Žatec západ. Kdo čeká komedii (i když přiznám se, že jsem se pár scénkám ze srdce zasmál), čeká marně, ale kdo se chce podívat na příběh o životě a smrti a to doslova, tak šahá po tomhle správně. Dávám čtyři hvězdičky a myslím, že právem. ()
Příjemná smutná komedie, či jak jinak to nazvat. Celé je to o životě na nádraží v Žatci. Všichni vlastně nedělají nic jiného než chlastají v nádražní restauraci a žijou tam jak jedna velká rodina. Snímek nemá podstatný děj o ten ani nejde, ale takovou pohodovou atmosféru , která je spíš úsměvná. Pohodový film. ()
Tenhle film musím pochválit. Tedy z pohledu televizního diváka, do kina bych na to přece jen asi nevyrazil. Největším kladem filmu je, že přesně zná své možnosti a netrpí přehnanými ambicemi. Herci - neherci jsou většinou zcela přirození, i když samozřejmě o nějakých velkých hereckých výkonech se mluvit nedá, scénárista jim však napsal dialogy přímo do huby. Je to autentický, poetický film, i když vcelku o ničem. Mě to stačí. ()
„Todle vokno přednosto votevřeš leda šutrem…“ jo na železnici dějou se věci. Můj automatický reflex, pokaždé když sednu do nějaké lokálky, tak se mi ta scénka vybaví:-)). A pak taky vlastní prožitek, když si strojvůdce jednovagonového vláčku za jízdy (tedy spíše taková vyhlídkovo-procházková jízda) odskočí na toaletu (všichni přeci víme, že ve stanici se nesmí) a dítko se vás zeptá: „A mami, kdo teď řídí vlak? Asi autopilot. Mami, vlaky mají taky autopiloty? Jo, tak tento asi má….“ Film, natočený podle úspěšné divadelní předlohy, popisuje letní pracovní den na středně velkém nádraží, kde se nad kávou řeší, kdo s kým spí. Je to takový pohodový čistič mozku. I těch je někdy třeba a proto 4*. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (8)
- Roman Slovák si zahrál dvojroli sourozenců Franty a Bedřicha Bláhových. (sator)
- Točeno v Žatci a okolí, Děčíně a Konětopech. (M.B)
- „Plácačka“ se správně nazývá „výpravka“, zavedena byla na československé železnici 10. května 1932. V noci se místo výpravky používá kapesní svítilna. (sator)
Reklama