Moje matka

Veľmi som váhal s hodnotením tohto filmu. Nakoniec som zanechal pohodlné trojhviezdičkové hodnotenie a dal slabé štyri. Vypäté dejinné obdobie, akým je vojna a všetko s ňou spojené vedie aj k extrémnym rozhodnutiam, ktoré môžu mať neočakávané a v čase sa meniac dôsledky na ich aktérov. Tento film si príliš nezakladá na artovosti a neobvyklých postupoch. Pozvoľna, poctivo rozvíja dramatické osudy malého Eera v prostredí a medzi ľuďmi, s ktorými žije. Topi Majaniemi svoju postavu zvládol výborne. V celom filme mi vlastne prekážal iba jeho zle čitateľný adoptívny otec a nekončiaca hudba. Aj tento film je dôkazom, že nie je potrebný veľký balík peňazí na to, aby sa nakrútil zaujímavý film, na ktorý sa dá ešte dlho po záverečných titulkoch spomínať. (02.02.2020)

Velice dobře zpracované drama, které se drží základních prvků tvorby, aby divák na konci jen otevřel hubu a nezmohl se klasicky vůbec, na nic! A to přes to, že víte, jak to dopadne a co je záměrem. Dostatečně dlouho je věnován prostor psychologii postav, film má ze začátku spíše pomalejší ráz a nechá diváka vžít se do děje tak, aby vám to pak přišlo všechno o to víc líto. Myslím, že tohle je druh snímku, kde slzavé údolí nemine většinu z nás. Hloubku celého počinu pak doplňují výborné rádoby současné scény, které pomáhají ještě více upevnit fakt, že ztratit pocit jistoty a vlastní matku nemusí být zas tak náročné, i přes lásku, která je zjevná. Zasazení příběhu do válečné doby, poutavé prostředí, které svou čistotou a jednoduchostí doplňuje zdatně celý děj, a samotné herecké výkony z toho pak pro mě činí jeden z dalších klenotů mezi dramatickou tvorbou severských filmařů. (22.02.2016)

Chlapec mezi dvěma matkami; těžké téma, těžké vyústění. Je lepší mít dvě matky než žádnou. Matky se stávají matkami po složitých cestách, po křivolakých cestách, které se někdy protínají,a někdy od sebe hodně vzdalují - a právě tyto cesty (často jen v dopisech) jsou cestami, po kterých se ubírá tento film. Pozn: Jsou to Matky, na které myslel Goethe? ("FAUST: Die Mütter! Mütter!--'s klingt so wunderlich! / MEPHISTOPHELES: Das ist es auch. Göttinnen, ungekannt Euch Sterblichen, von uns nicht gern genannt. Nach ihrer Wohnung magst ins Tiefste schürfen; Du selbst bist schuld, daß ihrer wir bedürfen. - FAUST: Matky! Matky! - zní to tak podivně! MEPHISTOPHELES: A takové to také je. Bohyně, neznámé vám smrtelníkům, my neradi je vyzýváme. Do propasti hlubin bys za nimi musel; ty sám jsi vinen, tím že je potřebujeme"). Nejspíš ne. Kristi a Signe jsou matky pozemní, nikoli podzemní, příliš ordinérní na to, aby mohly být bohyně. (20.10.2017)

Škoda, že sa celá podstata tejto drámy začne vykresľovať a vyvíjať až po vyše hodinke, v ktorej sa pomerne monotónne vykresľujú len charaktery. Ale tá druhá polovica stojí za to, aj keď ako celok to rozhodne malo na viac. Najviac ale zaujal spôsob retrospektívneho zobrazenia, ktorý je v tomto štýle niečím originálny. 75%. (01.07.2007)

Zprvu spíše klasický poeticko-psychologický snímek, který ve druhé polovině působí neuvěřitelnou silou, které napomahájí i posuny v čase. Nejen silný příběh s krásným závěrem, ale také nádherné kompozice a osvětlení snad v každém záběru povznášejí tento snímek v pohlcující zážitek. Už se těším na Nového člověka. (05.08.2009)