Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Osobně tuto verzi Gogolova Revizora považuji za bezkonkurenčně nejlepší. Oldřich Kaiser je zde ve vynikající formě a hraje přesvědčivě s grácií sobě vlastní. Velice se mi líbila rovněž Simona Stašová a v tomto počinu jsem vzal taktéž na milost herecké propadlíky, Kateřinu Hrachovcovou a Josefa Cardu, byť tuším, že vlastně ani moc hrát nemuseli. ()
Problémem Oldřicha Kaisera vždycky bylo, je a bude přehrávání. A právě na Revizorovi se to dá demonstrovat. Dokud je Chlestakov umolousaná nula a nemá na zaplacení hotelu, je Kaiser výborný, decentní, uměřený, dokonalý. Stejně tak v situacích, kdy mu ještě nedochází, že ho všichni mají za obávaného revizora. Jenže pak už je zas všechno ve starých kolejích: humpolácky divadelní manýra, přehnaná dikce, grimasy, šaškování, trapnost. Zajímavé ve srovnání s Jiřím Lábusem. Jeho Hejtman prochází stejným vývojem v opačném směru, a přesto Lábus po celou dobu udrží pokerface zkušeného komika. 50 % ()
Líbily se mi moc obě verze, jak ta Burianovská, tak i tato verze. Mile mě překvapila i Kateřina Hrachovcová, která byla ve své roli uťaplé dcery pána hejtmana výborná. Myslím, že pan Schmitzer nikdy takovou roli nehrál, aby během celého filmu nepromluvil ani slovo, ale i jeho role podnapilého(to je asi hodně mírné slovo) úředníka byla moc milá. ()
Výborné převedení divadelní hry na televizní obrazovku a to v tom dobrém i špatném, jednak je tu neskutečně kvalitní slet herců, kde i nejvedlejší role hrají herci tak dobří, že na divadle by se tahle skvadra nikdy neslezla, druhak se mohou opřít o Gogolovo text, který je jak jinak super, ale, žel, třeťjak už je horší, ono je to totiž převedení otrocké, vůbec nepřizpůsobené obrazovce, aneb se to odehrává ve třech místnostech (což by až takové mínus nebylo), ale hlavně většina herců své party divadelně přehání, což v mnohých scénách nepůsobí dobře, nebo ještě jinak, vypadá to jako karikatura karikatury, aneb čeho je moc, toho je moc, aneb Loupežníci na Huvlenštajnu. ()
Kaisera a Lábuse opravdu můžu. Byť jejich spolupráce je spojena hlavně s televizními a rozhlasovými scénami, zde svůj přirozený komediální talent dokázali dobře využít i k vystižení této klasické hry. Hlavně Lábus předvádí skvělou ukázku patolízalství, mňam, mňam. Ale i Stašová je zde teda skvělá. A stará povinná četba dokáže tím pádem i v dost chudém televizním formátu stále žít. Potěšilo mě to skoro jako kdyby přišly gumičky. ()
Reklama