3-iron

Kdo by to řekl, že za strpěním něčeho v zájmu té nejsilnější lásky se neskrývají srdceryvné monology, dlouhá léta odloučení, či ruce od krve, ale... Viz plakát filmu... Ona nejsilnější láska je zde totiž také tou nejčistší, nejmilejší, nejmírumilovnější a nejkrásnější. 3-iron je jeden z nejpoetičtějších filmů, které jsem kdy viděl, jeho atmosféra je tak zvláštní, scény ve vězení tak fascinující a na to navazující závěr, tak nádherný, že si říkám, jak trefné by bylo, kdyby tento film měl jen samá pětihvězdičková hodnocení a žádný komentář. 9/10 (09.05.2009)

,,Těžko říct, jestli svět ve kterém žijeme, je sen nebo skutečnost“..... Korejský ,,Timur a jeho parta“ (ale bez party). Vejde, uklidí, vykoupe se, vypere, je li třeba sejme manžela, opraví rozbité věci. Artový film o lásce a citových vazbách. Ne o tom co se dá nalézt v bytech, ale spíš o tom, co nacházíme uvnitř sebe. Citlivý, nepravděpodobný příběh, který sedí ke KIM KIM DUKově image. A jaký by u nás nikdo natočit nedokázal. Já těch 82 minut pro jednou vydržím, ale.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Vím co znamená film beze slov. 2.) Zajímá mě, co mají korejci doma. 3.) Nejsem si jistej, jestli rána golfovým míčkem bolí. 4.) Filmové umění MILUJU víc než Avatara. 6.) Ki-duk-Kim je bůh! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.04.2010)

Násilí a zločin v nové podobě, kdy se na dotyčného zlobil nebudeme a dokonce mu budeme fandit. Násilí, které je občas trošku brutálnějsí, je natočeno v tak čisté formě, že to ani jako násilí nebereme. Film, u kterého je možné usnout, ale ne z hlediska unuděnosti, ale z hlediska toho jak málokdy hudba změní tón. Film, u kterého se v první půlhodině vůbec nemluví, ale ani to vůbec nechybí, protože vše je vidět v gestech hlavních hrdinů. Prostě tak trochu jiný film, který by se asi v našich končinách nenatočil. (( :: (08.02.2007)

85% - Při tomto filmu se v mé schizofrenní hlavě rvaly o slovo následující teze: Suchá akademická frakce mozku praví: Tento film je dějově překombinován. Chybí v něm souvislosti, nemá hlavní myšlenku, v jeho závěru se nelogicky mísí reálno s ireálnem, a jeho hudba je až trapně podobná té ze Samarie. Emotivní, rádoby umělecká frakce na to: Ticho tam! Ticho všude! Chceme vnímat plnými doušky to krásné ticho! Zbytek mého mozku, ve kterém emotivní frakce během výměny názorů provedla menší puč pak pobídl mou ruku, aby jemně podrbala lebku v té části, kde údajně sídlí ta suchá akademická část a byl pokoj. Pět hvězd za nádherné ticho, za hypnotizující, plochý film s pozoruhodnými hereckými výkony. Mohlo být hůř ;o) (05.12.2006)

Film, který začíná zcela racionálně (mladík stráví vždy 1 noc v cizím bytě a další den hledá byt další), postupně přechází přes milostnou romanci až k závěrečné lyričnosti. Kontemplativní nálada v druhé polovině filmu jde až na hranici mezi realitou a snovými sekvencemi. Nemluvné postavy vyprávějí výrazem tváře a celého těla, slova jsou pro pochopení nepotřebná. Každý z obou hlavních hrdinů musí překonat krutost a bezdůvodné násilí, které je na nich pácháno okolím. (16.06.2011)