Ples příšer

Mrazivé, zvolna plynoucí a velmi působivé. Depresivní, syrové, přesto nabité emocemi a s uvěřitelnými postavami, které občas jednají jak se od nich čeká, jindy zase nelogicky, někdy chladně, jindy přehnaně, ale vždy uvěřitelně vzhledem k bolesti, kterou prožívají. Minimalistický Billy Bob je přitom mnohem věrohodnější než poněkud křečovitá Halle, ale některé jejich scény patří k těm, na které člověk jen tak nezapomene (nemyslím onu slavnou erotickou, ta mi zase tak extra výjimečná nepřipadala). (21.02.2011)

Ples příšer je hrozně pěkně natočený, Marc Forster zde předvedl fakt hodně dobrou práci. Za zmínku stojí i scénář (nominovaný na Oscara), který mě hned v několika momentech překvapil zajímavým zvratem, naopak Halle Berry, která si za svůj výkon Oscara odnesla, mě štvala v podstatě každou minutu, kterou se na plátně objevila. Zdá se mi, že té svojí postavě příliš života nevdechla, působila na mne hodně umělým dojmem, a je tak jedinou vadou na kráse jinak excelentního filmu. (31.01.2012)

Život je jedna veľká, podradná kurva. Ľudia sa k sebe chovajú ako zvieratá. Každý je minimálne skrytý rasista. Nešťastie vás zastihne vždy, keď to najmenej čakáte. Podobne optimistických životných právd je vo filme ešte niekoľko, s aspoň jednou z nich sa stretol raz každý. Ešteže tu máme aspoň sex, ktorý nám pomôže minimálne na pár chvíľ myslieť na niečo príjemné. Možno sa na nás raz usmeje aj šťastie, aj keď veľmi relatívne. Takže o tomto všetkom je film Monsters ball a ešte o hereckých výkonoch dvoch hlavných predstaviteľov. (14.07.2012)

Pro mě docela zklamání. Film, který postrádá jiskru, přitom by jeho námět mohl vydat na dynamický film. Navíc mě totálně vytočil "oscarový" výkon Halle Berry. Ve filmu podává stejný hysterický výkon, jako předváděla na podiu při předávání Oscarů. Z toho plyne jediné - ona v tomto filmu hrála jen samu sebe a přehrávála jak jen to šlo. Její partner Billy Bob Thornton tu naporoti tomu předvádí svůj další úchvatný výkon, a ocenění by si zasloužil asi desetkrát víc než ona. Letošní rozhodnutí akademie (a nejen v tomto případě) je úplně zcestné. (15.07.2002)

Ples příšer je prý jedním z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Takto bych ho asi nenazval, spíš bych jej označil nálepkou ´film rozporuplný´. Na konci jsem v sobě měl několik otázek, které sice překryl silný dojem z příběhu, avšak je zcela nevymazal. Především tu máme záležitost Halle Berry a Oscar. Toto je prototyp ženské role a ženského výkonu, který americké akademii nejvíce imponuje. Žena s těžkou životní cestou, která toho více ztrácí, než získává, a jejímiž nejčastějšími emocemi jsou buď řev anebo pláč. Nezbývá, než aby si udělal každý obrázek sám. Další věcí je ona pověstná milostná scéna, která film předchází snad o jedno celé kolo. Nejrealističtější, nejlépe natočená, nejdelší, píše se o ní. Halle Berry následně inkasovala označení ´žena s nejkrásnější postavou´ a muži začali žárlit na Billyho Boba Thorntona. Jistě, i já bych ten natáčecí den chtěl být na jeho místě. A je třeba uznat, že ona scéna je vážně povedená. Ovšem opět si nedovoluji vyřknout závazný ortel, jestli bych nedokázal ve své paměti vylovit scénu zajímavější. Ať mi ale budou ohledně tohoto filmu létat v hlavě jakékoli myšlenky a otázky, nic to nemění na faktu, že jej považuji za velice povedený a působivý. Tok děje je sice pozvolný, ale nepostrádá na dramatičnosti a umném vykreslení všech nálad. K úplnému uspokojení mi tedy (krom Halle Berry ;-) chybí snad jen menší informovanost o filmu před projekcí. (29.01.2011)