Bojovník

One man show Johnnyho Deppa, klobouk dolu před jeho výkonem, ale těch dlouhých záběrů na něho bylo možná až moc, na úkor děje (ale tak vlastně si to režíroval tak se není co divit :) ). Originální, pozvolný obraz muže-outsidera směřujícího k "nevyhnutelné" smrti je sice zajímavým dílkem, ale nikoliv geniálním. To co například v Mrtvém muži funguje na 120% by zde pětiletku v plánu nesplnilo. Téma dobrovolného odevzdání těla pro účely snuffporna, či čeho, je sice originální, ale příliš jsem tomu nevěřil. Nejvíce u mě film propadl v tom, že ve mě nevyvolal hlubší emoce a to by podobný film asi měl... 3,5* (25.08.2009)

„Ale toto nie je láska, Rafael. Toto je skôr očistec.“ Priznajme si to, aspoň teda tí, ktorí na to máme: Johnny Depp nikdy nebol normálny. Zároveň bol ale super-hviezdou, ktorá si od polovice 80. rokov 20. storočia na svoje konto pripísala také žánre, ako sú slasher (NOČNÁ MORA NA ELM STREET), vojnový epos (ČATA), satira (NOŽNICOVORUKÝ EDWARD), melodráma o dvestokilovej mame (ČO ŽERIE GILBERTA GRAPEA), western (MŔTVY MUŽ) či gangsterku (KRYCIE MENO DONNIE BRASCO). Pil, kradol, fetoval, River Phoenix sa na smrť predrogoval pred jeho barom, demoloval hotelové izby, chodil s polovicou ženského osadenstva Hollywoodu, nenávidel Systém a miloval výzvy. Že bol miláčikom dámskeho a pánskeho publika, tak to bol vlastne len taký omyl, ktorý z duše nenávidel. Až príchodom DEVIATEJ BRÁNY, keď vďaka nakrúcaniu vo Francúzsku spoznal svoju životnú partnerku, skvelú francúzsku speváčku Vanessu Paradisovú, „našiel sám seba“, kúpil si tropický ostrov, stal sa majiteľom francúzskej reštaurácie, zabýval sa vo francúzskej dedinke, zmieril sa so svojou minulosťou... sám so sebou. V polovici 90. rokov to však ešte bolo ťažké – a jeho režijný snuff debut BOJOVNÍK je presne taký, aký by ste na mieste „vtedajšieho“ Johnnyho Deppa nakrútili aj vy. (01.09.2007)

Mne teda pomalé tempo rozprávania vyhovovalo- vychutnával som si hudbu, obrazy, ktoré film ponúkal a mal som možnosť premýšľať (a pri tomto filme veru je o čom!). Rovnako mi vyhovovala postava indiána, ktorý mi trochu pripomínal Gilberta Grapea- mlčanlivý, uzavretý, no predsa čitateľný. Jediná vec, ktorá sa mi nepozdávala, bolo nedotiahnutie všetkých otázok do maxima (napr.: Aj keď rodina dostane 50 000 na dom, kto ju bude živiť potom?). A inak z Marlona Branda som nemohol oči stiahnuť. (06.07.2009)

Johnny Depp si pro nás připravil dost hutné drama, jehož konzistence houstne s blížícím se závěrem, který je velmi sugestivní a emotivní tečkou za uplynulými minutami. Začátek snímku má atmosféru, místa, do nichž nás kamera zavádí, evokují nejrůznější pocity a setkání s Marlonem Brandem působí poněkud tajemně. Po uzavření dohody mezi ním a Johnnym Deppem v roli Rafaela se film dostává do rozvleklého a velmi pomalého tempa, jež mě dost nudilo, avšak které je zároveň ideální pro vykreslení vztahů v rodině hlavního hrdiny a pro ukázku toho, jak moc je má rád a jak mu na nich záleží. Posledních několik minut je pak bravurně natočených a jde o opravdu velmi silný závěr, který s přibývajícím časem od zhlédnutí mění i můj pohled na hluché scény, které pak dostávají jinou hloubku. Před závěrečnou částí filmu (do návštěvy kostela) bych dal 2,5* a během konce se pak hodnocení vyšplhalo až na pomezí 3 a 4 hvězdiček. (23.01.2012)

Johnny Depp hraje hlavní roli, režíruje, podílel se na scénáři a já lapu po dechu. Dala bych Bojovníkovi plné hodnocení, kdyby mě tak nezdecimoval, připouštím - ubohý důvod, když tak smutný, depresivní a bezvýchodný příběh, který do vás napere lavinu bolestivých otázek a v odpovědích není kouska naděje, se tak často nevidí - zvlášť když se jedná o režijní debut herecké hvězdy. Johnny hraje, jako by se s dlouhými vlasy a čelenkou na té skládce narodil a kdo viděl tenhle jeho herecký výkon musí ve srovnání s ním považovat oscarovou nominaci za Piráty z Karibiku za vtip. (30.01.2005)