Uchovat si tvář

Morální kodex je podstata a vizitka každého lidského jedince. Uchovat si tvář, tak tahle formulace směřuje k potvrzování uvedeného, plus nekonečná řada otázek. Proč si uchovat tvář? Pro koho? Co je zač ten posuzovatel? Kdo je pro mě autorita a kdo směšným hmyzem líně lezoucím ve svém teritorii? Atd. (06.11.2010)

Největším potěšením je film, o kterém nic nevíte, nic od něj nečekáte a on se před vámi z nenápadného poupěte rozvine do úžasného omamného květu. Tak jako neskutečně pohodový Saving Face, vybudovaný na amerických základech a využívající klasických „hollywoodských“ postupů, do nichž však vnáší tradiční prvky asijské kinematografie. Výsledek je překvapivě soudržný, poutavý a přes jistou hollywoodskou doslovnost současně asijsky jemný a civilní, střídmý v kulisách, promyšlený v detailech a nesmírně emotivní. Dojemný, přitom nesentimentální, oslovující nejen srdce množstvím emocí, ale i rozum celou řadou nahozených otázek na téma morálky, tradic, života, lásky a rodiny. Navíc se to vše daří poměrně dobře držet na uzdě v rovině uvěřitelně přirozenosti, která se zdánlivě bez námahy vyhýbá typické idealizované poloze sladké hollywoodské romantiky. A když si vezmu, že jde režisérský debut, nezbývá než smeknout. (11.11.2011)

Předsudky jsou asi i v čínské komunitě v New Yorku 21. století tvrdě zakořeněné (chvíli mi trvalo, než jsem si domyslel, kde se to vlastně odehrává), takže to pro takového dědečka od rodiny musí být složité, dcera těhotná skoro v padesáti letech - otec neznámý, nebo si to dcera aspoň nechává pro sebe, vnučka-lékařka je lesba - no, musí to být nápor na tradice:). Mě teda Číňanky a Číňani přijdou tak nějak všichni stejní, filmy s nimi nějak nevyhledávám, tak jsem zpočátku trochu tápal, proč jsem to vlastně stáhnul (a ještě ve slovenštině:) ). Musím teda uznat, že nakonec se z toho vyklubal celkem příjemný, koukatelný film, tak nějak ze života, dívat se na to dalo, nicméně jednou asi stačilo. (12.07.2016)

Bohužel skoro všichni tvůrci se narodili v USA a ne v Číně, takže jediné, co je ve filmu neamerické, je vzhled herců a hereček. Jinak průměrná vztahová banalitka, pro mě i hůře stravitelná proto, že si myslím, že film byl primárně vytvořen pro ženy. A tak mě potěšila pouze jedna hezky udělaná lesbická scéna a závěrečná katarze hlavních hrdinek. (21.03.2013)

Každá nová generace válčí s generací přechozí. Nechápe, nebo chápat nechce, její zažité a dávno zastaralé předsudky a zvyky, a pokud vezmete v potaz fakt, že navíc žijete ve velké a svobodné Americe, tak je míra pochopení nejen nulová, ale dokonce někde hluboko pod bodem mrazu. Přesto vás tam někde vzadu, ve vašem svědomí, hryže malinkatý brouček, který vás nutí k pochopení a každé rozhodnutí vzpoury je více než jen těžké. A tohle všechno zasaďte do atraktivního americko-čínského prostředí, které je alespoň pro mě, laika, dostatečně věrně zachyceno, a máte solidní téma na zábavnou oddychovku. V hlavní roli září Michelle Krusiec, která je dokonale zvrhle "free" a Joan Chen v roli její matky jí skvěle sekuduje. Samotné jednotlivé vztahy otce s dcerou, matky s dcerou a dvou žen, milenek, jsou věrně podány a mají na oko přirozený průběh. Nejsou zbytečně idealizovány a nadsazovány a vše je tak snadno uvěřitelné. Bohužel je film emočně až příliš chudý a plytký a v žánru romantické komedie, ve kterém tvoří emoce více než polovinu celkového diváckého zážitku, je fakt, že mě tento snímek nechal naprosto chladným, bohužel rozhodující. [únor 2006] (19.02.2006)