Maska zrcadla

Zpracování dospívání dívky, která řeší svůj vztah ke světu i matce a najednou se ocitá ve zlomové situaci, je nápadité výtvarně. Odehrává se ve snu. Na můj vkus to však bylo příliš depresivní, výtvarná stránka mě nijak neoslovila, celé to byla jedna velká haluz a pod tím vším temně okrovým obrazovým balastem to byl dost fádní příběh, který byl mnohem lépe popsán v Alence za zrcadlem (a to ještě střeleněji) i zobrazen ve Faunůvě labyrintu (s mnohem větší logikou a vypravěčskou odvahou nevyjít vstříc divákovi). SHRNUTÍ: Depresivní Alenka v temné díře. (27.03.2023)

Dave McKean a Neil Gaiman, to znamená Sandmana. A to pro mě osobně znamená velkou dávku imaginace a magii comicsu v množství o hodně větším než malém. A teď je tu film, další dítko vzniklé ze spolupráce těchhle dvou, a je to přesně to, co jsem čekal. Příběh prostý a čtenářům Gaimana známý - něco jako Koralina, chtělo by se říct. A stejně jako u Koraliny, knížečky na jedno deštivé odpoledne, to funguje výborně. Co se vizuální podoby týká, citoval bych jeden nejmenovaný loutkový film - "Já mu to žeru, co ty?" To, co doteď při čtení obstarával mozek, se teď divákovi servíruje jako ti pohádkoví pečení holubi přímo do... A je to takový masakr jako je Stephen Fry velký herec. Z něj sice uvidíte jenom malý kousek, ale ten hlas si nejde splést;) Závěrem snad ještě potlesk pro Stephanie Leonidas, protože ty rozdílné herecké figury zvládla s bravurou a narozdíl od mnoha jiných jí ve dvaceti tu patnáctku věřím;) Ode mě je to za 90%, protože věřím, že tohle byla jen první vlaštovka... (20.08.2007)

Svébytná fantazie, to nesporně. Unikátní ve svém výtvarném zpracování, ojedinělá pro svoji hudbu (mix balkánské dechny a techna), zajímavá pro netypický přístup ke klasickému pohádkovému ději. Na Masce zrcadla prostě poznáte během pár prvních minut, že nepatří jen do sorty prvoplánovitých výtvarných kýčů. Je to fantazie, která má o čem vypovídat, která dokáže nepofidérně vizuálně učarovat, aniž by do vás hustila "ó jak jsem krásná a dokonalá" nýbrž "podívej, něco takového jsi ještě neviděl!". A já neviděla, to tedy ne, stejně jako jsem doposud nezavadila o dvě velmi zajímavé existence, které mají toto dílko v pevných scénaristický, režisérských a hlavně vizuálních rukou. Neil Gaiman a Dave McKean jsou prostě osvícení originalitou, která tak moc chybí v řadě podobných snímků. Jejich film se pohybuje po cestičkách realisticky-fantastického mixu, poučné vypravovánky pro děti, mírně dekadentní a lehce úchylné pastvy pro oči, příjemných úvah o lidské a nejen lidské existenci, hypnoticky-psychedelických vizuálně-hudebních koláží... Těžko stravitelné sousto pro někoho, kdo nedokáže přijmout divně pokřivený anglický humor, který občas vystrkuje růžky, pro někoho, kdo bude hledat za Maskou zrcadla prostou vizuální žranici. Neboť MirrorMask je duchaplnou a výživnou hostinou pro zvané a věkem-neomezené. (22.06.2006)

MirrorMask predstavuje moje zoznámenie s Neilom Gaimanom (budúci týždeň zoznamovanie pokračuje, keď sa mi do rúk dostanú komixy Sandman a román Nikdykde) a je to priam dokonalé zoznámenie. Jediný pocit, ktorý sa u mňa po pozretí filmu vyskytoval, bolo až detské nadšenie z práve videného. Film je jednou úžasnou fascinujúcou prechádzkou po svete snov, kde sa fantázii nekladú medze a všetko je možné. Čo filmu vládne a robí ho naprosto odrovnávajúcim, je atmosféra, ktorej snovosť a podmanivosť musí zaručene dostať každého, a skrz-naskrz geniálne vizuálne prevedenie, z ktorého som mal klapnutú sánku počas celej stopáže. Týmto elementom skvelo sekunduje pomerne rôznorodý soundtrack, dotvárajúci ešte výraznejšiu atmosféru. Kolegovia tu viac či menej kritizujú príbeh, ktorého jednoduchosť mi vôbec nevadila, skôr naopak, prílišná prekombinovanosť by bola v prípade MirrorMasku imho skôr na obtiaž. A vlastne príbehom v jeho pravom slova zmysle sa dá nazvať vo filme len málo (prakticky len začiatok a trochu tá línia priebehu udalostí v snovej časti filmu), gro filmu tvorí skôr séria fantastických snových pasáží, dotýkajúca sa príbehu len sčasti. Ako som už povedal, moje nadšenie z filmu je zhruba tak veľké ako fantázia pánov McKeana a Gaimana a s maximálnym hodnotením neváham ani na sekundu. 10/10 (18.02.2006)

Abych citoval z filmu, konkrétně z posledního záběru: "Co?" a přidal bych k tomu stejně nechápavej výraz. Fakt jsem to celou dobu měl nepochopený, respektive byl jsem z toho pěkně zmatenej. Příběh, co se odehrává ve snu a ještě k tomu na nástěnce?! No to je celej Neil Gaiman - prostě psycho mixovaný s Alenkou v řísi divů. Nemůžu říct, že se mi to nějak moc líbilo. Ale bylo to moc krásně udělaný (svět, potvory, zajímavý nápady). No ale fakt to byly trochu moc nechápačky. (02.12.2007)