Silent Hill

Silent Hill, coby počítačovou hru, jsem nikdy nehrála, ale její filmový přepis považuji za jeden z nejlepších hororů, jaké jsem zhlédla. Zpracování a ponurá atmosféra vylidněného a podivného městečka, ve kterém číhá dávné zlo, je naprosto dokonalá a excelentně funguje po celý film. V tomto městě, zahaleném v mlze, zavátém popelem a v interiérech jeho děsivých budov na mě čekala spousta atmosférických i strašidelných scén, kdy jsem se opravdu bála. Závěr snímku je vizuální extáze. (24.04.2011)

Krutě přestřelená stopáž zbytečně ředí atmosféru snímku na hranice současného hororového standardu, který mohl být, při vystříhání asi dvaceti minut scén (a nejenom těch s pátrajícím Seanem Beanem), jasným králem videoherních adaptací. Christophe Gans má zatraceně vybroušené vizuály a zvláště ty ze samotného Silent Hillu jsou delikatesy, které je možno ochutnávat do nekonečna, stejně tak jako řádně užívat mistrovskou ruchovou i hudební stopu. Oproti tomu absolutně selhává v dramatické stavbě příběhu, který k sobě skládá přespříliš rozvláčnými dialogy, čímž se snímek chvílemi degraduje do béčkových vod. Naštěstí je padající popel, pochodující nemrtví, poplašní siréna a herecký výkon Radhy Mitchell natolik sugestivní a strhující, až je vlastně možno na všechna negativa pozapomenout a s klidem konstatovat: „Messieur Gans, le Pacte des loups, est-il pardonner.“ (23.08.2006)

Mohlo to byť horšie. Gans sa po vizuálnej stránke vytiahol, hoci okaté CGI narúšajú starostlivo budovanú, celistvú, hrôzostrašnú atmosféru (popol, siréna). Rozhodne by v tomto prípade platilo staré dobré dobré menej je niekedy viac, pretože po poctivej a skvelej prvej polovici plnej nepríjemne tiesnivých náznakov, sa to utrhne v druhej z reťaze a stane sa z toho akčná nechuťárna.  Jasné, história pamätá filmy, ktorým to vyšlo majstrovsky (zdravím Votrelcov). Ale tuná to príliš nevyšlo. Skvelá rázna policajtka, „tušenia parfumu“, záverečný gauč a falošný pocit, že ste videli niečo, čo spasí žáner hororu. Nuž... nespasí. Kino Považan NMnV 2006 (17.11.2006)

Těšila jsem se, jak se budu bát a ono nic. Role Radhy Mitchell by sa dala shrnout do dvou pokynů: "Hezky křič." a "Koukej u toho dobře vypadat." Otec (Sean Bean) byl jak páté kolo u vozu. Ovšem velkým pozitivem byla malá Jodelle Ferland - očividně jí šlo lépe její horší "já" a byla radost se na ni koukat. Ale na záchranu děravého scénáře to stejně nestačilo. Odpustila bych to, kdybych se aspoň mohla trochu bát. (26.07.2006)

Kdy už ti naivní rodiče přestanou s adopcí malých holčiček s podivnou minulostí? :-) Film jsem viděl před mnoha lety v kině a jediné co si pamatoval, bylo, že jde o docela slušný horor, a tak mě přepadla zvědavost, jak na mě zapůsobí opětové zhlédnutí. Pravda, začátek (kulku do hlavy distributora za tu jeho "smrtelně nemocnou dcerku") začíná zatraceně dobře. Tajemno, napětí, atmosféra, přesně v takové míře jak to mám u výborného hororu rád. Jenže, jak zde píšou i někteří další, s každým odkrytím "skutečnosti" tyto prvky slábnou a stejně tak divákovo pohlcení filmem, a to až do té míry, že ho osudy hlavních hrdinů přestanou zajímat, lekačky lekat, bubáci strašit, sirény vyvolávat nepříjemný pocit stísněnosti. Jediné co sílí je potřeba pokropit olovem skupinku náboženských fanatiků a neustále zdrhající holčičce přistřihnout nožič...pardon, křídla. Od návštěvy Temna jsem o snímek úplně ztratil zájem a monolog hlavní hrdinky uprostřed fanatiků jak na divadle mě upřímně rozesmál...co mi smích zarazilo, byl ale úplný konec, jistě, už návštěva manžela v Silent Hillu "to" naznačila, avšak stejně závěr působil jako by byl vystřižený z úplně jiného filmu (hru jsem nehrál, takže žádného vysvětlení se mi nedostalo). Díky vcelku nadupané technické stránce to bude ještě průměr. (14.09.2012)