Devátý den

Hodně syrový příběh jednoho lucemburského kněze v koncentračním táboře a i mimo něj. Líbilo se mi, že film si nebral servítky a ve filozofických otázkách probíral samotnou víru od shora až dolů. Různí lidé, různé názory, za války mnohdy dost razantní názory, mě totiž donutily nad celým filmem po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Ulrich Matthes zahrál naprosto precizně a přiznám se, že jsem mu věřil i ten strach v očích, který on vyluzoval každou druhou scénu. Já být na místě toho člověka, jehož příběh tento film vypráví, tak mi asi houkne během těch devíti dnů pod parou. Každopádně film má výbornou válečnou atmosféru a celé to suprově odsýpá. Až se divím, že se o tomto filmu neví víc, když na něm spolupracovala i naše země. (16.07.2012)

Zajímavé. 1) Pamatuji si výrazné oči 45letého Ulricha Matthese (kněz Kremer), působivou atmosféru v koncentračním táboře a skvělou výslovnost (mluvil rychle a stejně jsem mu rozuměl každé slovo) 28letého fešáka Augusta Diehla (esesák Gebhart). 2) Za zmínku stojí i postoj církve a Gebhartovo svědomí. (23.07.2017)

Farář Kramer stojí před dilematem, zda zachránit tělo či duši. Pro silně věřicího jednotlivce to může být zdánlivě jednoduchá otázka, ale pokud člověk nerozhoduje pouze o sobě, stává se pro něj život peklem. Komorní válečné drama, které se mi zapíše do paměti především představením Ulricha Matthese, který prakticky souběžně hrál jak postavu hlavního říšského propagandisty, tak oběť nacistického režimu a obojího se zhostil bravurně. Stejně tak jeho protihráč, představitel gestapáka Gebharta. Dojem na mě udělalo i vykreslení života v koncentračním táboře - jasně, na tohle téma už toho byla natočena celá řada, ale tohle bylo zkrátka v něčem jiné a ačkoliv nejsem věřící, tak to na mě působilo nějak osobněji. Němci se zkrátka dokáží podívat své nedávné historii do očí jako nikdo jiný a i tentokrát se jim to povedlo na výbornou. 90% (19.04.2010)

ocenenia : Mar del Plata Film Festival 2005 - nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ drsné....obludnosť zdanlivo "logickej", "nevyvrátiteľnej", sofistikovanej, sebavedomej nacistickej rasistickej "filozofie-ideológie-úchylky" obnažená až na kosť...tam kde Gebhart iba pateticky rozpráva o sile a tvrdosti strany a vodcu a o nutnosti podvoliť sa, abbé Kremer ukazuje, čo je skutočná tvrdosť charakteru, morálka a odvaha, a to nie iba ako frázy vyrčené z úst naivného fanatického snílka, ale ako skutočné ľudské hodnoty, ktoré sa prejavujú a nepovolia ani v priamej životnej konfrontácii s ani tou najdrsnejšou očakávanou realitou, a to ani v prípade, kedy je tou očakávanou realitou vlastné utrpenie, muky a záhuba..... Gebhart (a celý nacizmus) je iba rozmaznaný zbabelecký elitár a samozvaný "filozof".....Kremer je človek-skala, nepoddajný, pevný, a pri tom všetkom ľudský.....smrť Gebhartom! nech žijú Kremerovia!! ....a triumfálne gesto v podobe čistého bieleho papiera namiesto Gebhartom očakávanej spolupráce hovorí o hrdinstve viac ako všetky vojnové filmy dohromady! (08.04.2007)

Tichý film, který nechce diváka emočně odrovnat tak jako třeba Schindlerův seznam. Tématem nejsou koncentrační tábory samotné, ale spíše otázka kolaborace a vztahu církve k nacistickému režimu. Schlöndorff pojednal problematiku citlivě a na poli jednoduchého vyprávění dokázal představit několikero různých postojů: jidášovskou zradu důstojníka SS, biskupův tichý protest, strachem vedenou, nejednoznačnou kolaboraci jeho tajemníka a též papežův pragmatismus snad motivovaný snahou neuvést katolíky v otevřené nebezpečí. Abbé Kremer je postaven před volbu, v níž by věrnost pravdě ohrozila jeho rodinu i ostatní kněze v koncentračním táboře. Film je především zachycením těžké cesty k těžkému rozhodnutí. Absence akčnosti, napětí, dokonce i velkolepých konfrontačních dialogů je zde jistě záměrem. Knězovo mlčení říká více než slova. Snímek je prodchnut křesťanskou symbolikou (tak tichou jako je sama hlavní postava). To je dnes, kdy je pozitivní zobrazení křesťanství v kinematografii téměř tabu, přímo originální počin. Režisér však samozřejmě riskuje, že film, v němž kněz není tlustým zhýralým pedofilem, nýbrž charakterním hrdinou, zůstane prostě nepovšimnut. (02.05.2006)