Mezi mužem a ženou

Zajímavým způsobem zpracovaná romance, která začíná jako flirt dvou svatebčanů, kteří se náhodně setkali během svatebního veselí, a pokračuje jejich vzájemnou konverzací, kdy se divák dovídá stále víc a zjišťuje, že ti dva jsou spojeni mnohem hlouběji než jenom jedním setkáním a jejich vztah ve skutečnosti obsahuje mnohem víc vrstev a prošel nejrůznějšími peripetiemi. Flirt se mění v milostný akt a končí bolestným rozhodováním a bilancováním svého života. Každý záběr filmu je snímán z pohledu obou hrdinů zároveň, kdy plátno je rozděleno na polovinu, a zobrazuje tak mezi ženským a mužským pohledem na věc. Originální a sympatický film, který stojí především na výkonu Heleny Bonham Carter. Celkový dojem: 90 %. (28.03.2009)

Rozdělení obrazu má zřejmě vyjádřit neslučitelnost světů obou hrdinů. Akceptoval bych ho u krátkého cvičení, nikoli u celovečerního filmu. Formální experiment v některých momentech funguje, ale ve spoustě dalších naopak překáží. Přesto i tam kde funguje pouze zdůrazňuje skutečnosti, které by divák pochopil i bez něj. (19.01.2010)

Vážně bych nevěřil, jak mě taková konverzační neakční „trochukomedie“ dokáže pobavit. Helenu Bonham Carter jsem doteď znal jen jako uječenou Bellatrix z Pottera, tady to je jiný kafe, klobouk dolů, hraje výborně a má skvělou mimiku. Samozřejmě pokud jde o děj, tak to není zrovna moje gusto, mám nejradši jasnější linii, konkrétní cíl a závěr; ale přesto se mi film z nějakého neznámého důvodu líbil. 75 % (26.03.2010)

Komorní konverzačka o dvou hercích, kteří neřeší nijak závažná témata a spíše jen klábosí. Občas poutavě, jindy méně. Naštěstí jsou oba herci výborní a hlavně díky nim stojí film za vidění. Škoda, že jim scénárista nenapsal trochu zajímavější a závažnější témata, která by filmu přidala větší hloubku. (03.11.2018)

Popravdě jsem měla celou dobu co dělat (nemám ráda, když mi něco u filmů utíká:), ale i přesto, že jsem si některé scény musela pouštět nadvakrát, jsem byla po shlédnutí úplně paf. Film mě naprosto odrovnal jakýmsi minimalistickým maximalismem.. V podstatě dva herci a přitom tak velký příběh, který se spolu s rozhovorem pomalounku vine k trpce reálnému konci. Život jako vyšitý. A Helenu prostě miluju. (15.11.2009)