Dalkomhan insaeng

Tato hořkosladká gangsterka mi sedla. Tohle jihokorejské mafiánské prostředí mi chybělo. Místy možná trochu zbytečně komické, ale i tak jsem zůstal okouzlen příběhem zamotaným v lásku tak jednoduchým, ale neotřepaným způsobem. Sympatický hlavní hrdina, místní terminátor, který dělá chyby, jako my všichni, a nebojí se jim pak postavit, ať to stojí, co to sotjí. (11.12.2020)

Celkem jednoduchý a v základu neoriginální příběh, podle něhož by pod dohledem klasické holywoodské produkce vznikl další tuctový akční snímek. Jihokorejští tvůrci ale do tohoto vskutku akčního snímku přidali opravdu silný melodramatický a tragický prvek. Tempo snímku je pomalé, ale když dojde na akci, je velmi dynamická, brutální a hlavně plná emocí. Žádný rockový podkres, filmu dominují smyčce a klavír. Zabíjení nikdy nebylo poetičtější. Závěr přiřkne filmu další, nečekaně romantický prvek a na druhé shlédnutí budete na tento skvost nahlížet už trochu jinak. (03.10.2006)

Som trochu v rozpakoch. Bittersweet Life nieje prvý film, pri ktorom si pokladám otázku: "Čo na tých kórejských filmoch ľudia vidia?" Téma vendetty samotára tu bola stokrát a stokrát bude. Je to bezchybná forma? Sú to emócie? Je to iná mentalita? Či nebodaj schovievavosť? Bez ohľadu na odpoveď konštatujem, zase som im to zoržral a rád sa necham znova prekvapiť, pobaviť. (01.11.2005)

Pomstychtivej hrdina se zbavuje lidí, co ho chtějí za každou cenu odstranit. Netuší však, že si během svého konání nadělá tolik nepřátel. První polovina filmu byla poměrně nudná a řekl bych až zbytečně natahovaná, jinak řečeno prostě úplně zbytečná. Ale za to během poloviny druhý mi padala čelist každym výstřelem, každym zabitym hajzlem a každym pěstnim soubojem. Akce je výborně a svižně sestřihaná, dopomáhá jí skvělá kamera a celkem obstojná hudba, která mi tam ale moc nepasovala. Když pominu občasnou nudu během první půle, ne zas tak úplně padnoucí hudbu a budu hodnotit půlku druhou s parádní akcí, emocema a dobrym scénářem tak dám krásný čtyři hvězdy. A kdo ví? Třeba až to trochu víc vstřebám tak tomu tu pátou prostě dam :) (27.10.2009)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)