Špinaví, prohnilí lumpové

Jednoznačná oddechovka, u které není zapotřebí přemýšlet, postačí si snad jen všimnout, že narozdíl od všelijakých podfukářů , kteří ve filmech působí hlavně na lidskou racionalitu a hamižnost, tito lumpové působí hlavně na lidské city. Ve společném zápasu pak vyhrává ten z nich, který zůstane nejvíce racionální. (01.02.2014)

"Být záletníkem je francouzské... nechat se zatknout je americké."                    . . .                                                    Kdybych neviděl Dva záletníky z roku 1964, možná bych dokázal dát o hvězdičku víc. Už jsem se částečně přenesl přes to, že Američané si vzali na mušku nejednu úspěšnou francouzskou komedii a obdařili diváky nepříliš povedenými remaky, i uznal, že evidentně jsou tyto výtvory určeny zejména pro zámořské diváky, kteří evropskou tvorbu nesledují. V případě Špinavých prohnilých lumpů jsem ale úplně nepobral potřebu amerického remaku tehdy jen 24 let staré úspěšné americké komedie a natočit už jednou udělané takřka úplně stejným stylem. Michael Caine je zde úžasně nafoukaným seladonem, noblesní podvodník, který si nic nezadá se svým předchůdcem v roli Lawrence, Davidem Nivenem. Steve Martin mi oproti Letadlům, vlakům, automobilům tentokrát příliš neseděl a jeho výstřední komika mě zde hlavně ze začátku dost rušila, na druhé straně ale uznávám, že jistý rozdíl nejen v povaze obou hlavních aktérů byl zřejmě cílem a z Martina mám zde určitě o něco lepší dojem než ze zcela nevhodně obsazeného Marlona Branda v roce 1964. Přesto to jedinečné kouzlo původního filmu se zde nekonalo a se znalostí originálu se pro mě v případě tohoto remaku žel nejedná o víc, než o lepší průměr. 60% (31.01.2021)

Jsou dva, dva z mnoha úlisných lhářů, kteří okrádající bohaté paničky. První horší než druhý, tudíž aprobovaný dát svému konkurentovi pod nátlakem pár lekcí společenské oslizlosti. Po zrovnoprávňující rekvalifikaci a několika rozehřívacích zákeřnostech začíná popichování mnohem ostřejšími předměty. Síly jsou mimořádně vyrovnané a nechcete-li být další obětí, na vítěze téhle soutěži v přechcávání si nesázejte. Frank Oz umí natáčet velice vtipné a mile nekorektní komedie o lidech, před jejichž společností byste ve skutečnosti dali přednost vypumpování sousedova septiku. Ale tohle naštěstí není skutečnost, ale brilantní komedie. Je radost sledovat ponor Cainea a Martina do jejich kreací, jejich vzájemné trumfování ve vědomé imbecilitě. Pro plné vychutnání (například Caineova německého přízvuku) doporučuji cíleně míjet všechny dabované verze. Film je v originále nádherně srozumitelný i bez titulků a krom jiného jej můžete vnímat jako netradiční lekci společenské nemravnosti, bez níž se dnes těžko prosadíte. 80% (01.03.2012)

Vskutku nenáročná pohodová komedie o dvou podvodnících z rozdílných sociálních vrstev, které spojí jedna sázka. Výzva pro herecké umění Stevena Martina a Michaela Cainea. Skoro by se dalo tvrdit, že je to natočeno až v rodinném stylu. Zde se setkává americký a britský humor a nikterak se to nesráží a nespadá do unylosti, či trapnosti. Na vtipné situace se násilně vůbec netlačí. Vše se tu volně odehrává a nechává humorné situace poklidně vyplynout. Po náročném dni je snímek na odpočinutí velice vhodné. (15.04.2014)

Výborná komedie ze staré školy a z doby, kdy ještě Steve Martin hrál ve filmech, na které byla radost se dívat. Jeho souhra s Michaelem Cainem je parádní. Frank Oz opět nezklamal a příběh o dvou podvodnících, které prakticky přivede na dno jedna pitomá sázka, je skvělý. Dva hlavní představitelé si opravdu kápli do noty a jejich vzájemné oplácení vtípků je k popukání. Víc takových komedií. (04.11.2012)