Nuit noire
Obsahy(1)
Černá noc je film utkaný ze spojení černé a bílé, sněhu a noci, krve a mléka, ze spojení staré koloniální Evropy a temné Afriky. Noční můra, ve které se zčistajasna objeví kreslená postavička Tintina. Příběh roztříštěný na stovky fragmentů. Mazací hlava spojená s Hodinou vlků. Celovečerní debut belgického režiséra nás provede světem hlavní postavy Oskara, sledujeme jeho pátrání po něčem hluboko zasunutém v podvědomí. Vždyť Oskar má spoustu času na vlastní introspekci, pracuje v přírodovědeckém muzeu, kde se pečlivě věnuje katalogizaci hmyzu. Smolders plně využívá surrealistických „vyprávěcích postupů“ poprvé využitých Luisem Buňuelem ve filmu Andaluský pes (Un Chien Andalou, 1929) – koláže, citace, burleskní provokace. Černá noc je fascinována světem za hranicí jasného světla rozumu. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Hranice mezi realitou a snem neexistuje, vlastně ani sama realita v pravém slova smyslu neexistuje. Atmosféra je zde snad ještě více "kafkovská", než v Kafkových dílech samotných - což platí i o naprosto dokonalém představiteli hlavní role. Hudební podklad skvěle dokresluje onu "divnou" náladu a rozhodně ani na chvíli nenudí (jediným momentem chvilkového uvolnění a alespoň částečného navrácení zpět do reality je přítomnost české písně "Dobrů noc, má milá", přednesené ženským sborem). Krásné obrazy a hlavně úžasná atmosféra - člověk to musí vidět na vlastní oči, aby pochopil, nechal se unést... mohl přemáhat/poddat se nutkání projít se ztemnělými uličkami Malé Strany, a posléze vnímat veškeré okolí jako něco podřadného, příliš normálního, povrchního, fádního.......... Silný zážitek. ()
Příjemné překvapení. Opravdové umění s řadou možných vysvětlení a nabízející divákovi možnost pořádně zapřemýšlet o smyslu filmu. Perfektní obraz a kamera, skvělá atmosféra, na začátku dokonalá hudba (která bohužel už poté mám pocit nezazněla), v průběhu a na konci se rovněž objeví u nás známá lidová píseň Dobrů noc má milá. Také se usmějete u pár úletů. Stále vás ale napadá myšlenka, zda vůbec autor smysl filmu zná a jestli si z vás nedělá jenom srandu, ale tak to u surrealismu netřeba....myslím, že kdybych film viděl dnes, bude se mi líbit rozhodně mnohem víc, asi mě zastihl ještě "nepřipraveného". ()
V jednom kotlíku se povaří Greenaway, Cronenberg a Lynch, přisype se trochu Freuda a vše servíruje za noci, kdy úplněk se schová do černých mraků. Bizarní, surreálné, symbolistní, neobarokní, dekadentní, báječné. Švábi, střevlíci, motýli (atlasové), tesaříci, roháči, strašilky, kudlanky, kobylky...kuklení, zrození, smrt, preparace. Fetišismus, pedofilie, masky, obsese. Ovšem napsat poetický je dosti odvážné. Pokud tedy shledáváme poetiku v dívčím těle s utrhanými končetinami či v mrtvole potažené pavučinou a plnou červů, pak je to vpořádku. Téměř beze slov můžeme sledovat prapodivné vize hlavního hrdiny mísící se se skutečností tak, že hranice obojího postupně splývá. Čarokrásná kamera nám ukáže fantastický svět hmyzu i noční můry, které vytrvale Oscara pronásledují. Nejděsivější záběr? Umírající střevlík nabodnutý na špendlík...není divu, že v titulkách nestojí: během natáčení se žádnému příslušníkovi hmyzu nic nestalo. Je to psycho a já děkuji panu psy.cho za titulky. ()
Absolutní klenot, který budu v příštích měsících doporučovat všem okolo. Všechno podstatné už napsal panjosef. ()
Popravdě nevím jak popsat něco tak nepopsatelnýho. Každopádně jde o nezapomenutelnej filmovej zážitek, kterej ocení spíš okrajový diváci. ()
Nádhera. Tenhle film někdo natočil pro mne. Surreálný. Temný, ponurý. Snový. V šíleném světě. Kde lidé žijí při věčném zatmění slunce, které jen výjimečně vysvitne. Oskar Lepage. Pracuje v muzeu. Ženy. Sestra? Záhadná černoška z afrického kontinentu. Kontrast kultur. Potlačovaná sexualita. Hmyz. Kukly. Organismy. Temné stránky duše. Vášeň. Strach. Metamorfózy lidí i celého světa. Sounáležitost s temnotou. Franz Kafka. David Lynch. David Cronenebrg. Nikos Nikolaidis. Film pro všechny co mají rádi snímky bilancující na hranici snu, šílenství a deprese. Příliš artové pro fandy hororů a příliš bizarní a šílené pro fandy artových filmů. Jen pro hrstku šílenců kteří tohle dokáží prožít, ocenit, vychutnat a nezbláznit se. Stephen Thrower by u toho nadšením vyskakoval z křesla. Já ještě o něco víc. Neuvěřitelný zážitek. 10/10 ()
Gratuluju všem šťastlivcům k filmovému zážitku z věčné tmy, návštěv ušaře, říše hmyzu a africké infekce, já se jdu zakuklit do postele, aniž bych vyplýtvala jedinou zbytečnou myšlenku, kromě té, že Kafka by Nuit noire určitě olajkoval. ()
Koukám, že zatím všichni, kdo film hodnotili, tak k němu napsali i komentář - no nemžu zůstat pozadu, chjo... Ale absolutně nevím, co o tomto snímku napsat. Tak to zkusím, tři slova na začátek: Surrealismus, Mazací hlava a Kafka. To se mi asi při sledování vybavilo jako asociace. Ale zase si nemyslete, že se tento film snaží vykrádat nebo něco podobného, je to originál. A panečku, jaký originál. Chvílemi jsem jen zíral co všechno se dá pospojovat dohromady, co všechno může na plátně být. Pak jsem zase propadl typicky Kafkovským depresím a nakonec jsem odcházel z kina s těmi nazvláštnějšími pocity, které ani sám neumím zařadit. Je to neskutečně silný film, pokud mu podlehnete. Není jednoduché sledovat některé šílené obrazy, které vám nemusí dávat smysl, ale když to zkusíte, budete odměněni silným filmovým zážitkem. ()
Hezký surreal art, ale popravdě mě to moc nebavilo. Tak něják mě u toho několikkrát napadlo jaký poklad je ten Švankmajer, když stejně (a né-li více) hodnotný art dokáže podat s lehkostí a zábavně a já jako divák nemám pocit, že tam slon nebo zebra pochodujou ani né tak pro tu afriku jako spíše, že je to tak surrealisticky správně cool. ()
"Dobrú noc dobre spi, ať ti to zahraje Gillespie." Nebo jeho dcera Jeanie Bryson, ta by se tu hodila asi nejvíc. A co? Samozřejmě "What A Little Moonlight Can Do". Postmortální verze Kafkovy "Proměny" (nebo něčeho jiného, ale rozhodně kavkovského). Hlavní město (Brusel nebo Praha, to je jedno), muzejní pracovník (stejně jako bankovní úředník nebo obchodní cestující - i když těch bylo ve filmech už hodně). Škoda, že Kafka začal nejslavnější úvodní větu světové literatury ("Als Gregor Samsa eines Morgens aus unruhigen Träumen erwachte, fand er sich in seinem Bett zu einem ungeheueren Ungeziefer verwandelt.") hmyzem (broukem), mohli jsme prožít dokonalou proměnu. Ta se nám nabízí až tady. Ale koho v čeho? Sama v sebe, v nic jiného se člověk proměnit nemůže. Snad jen ve filmu (a v literatuře). ()
Nač točit snímek z filmů, které tady už jednou byli a nesmazatelně se zapsali do podvědomí všech filmových fanatiků??? Snímek je plný odkazů na tyto filmy a místy budí pocit přeintelektualizovanosti. I přesto, že z větší části obsahuje nepůvodní "nádhernou" atmosféru a "úžasné" obrazy, stojí Černá noc za shlédnutí. ()
Tenhle film se asi nedá hodnotit jinak než maximálně subjektivně. Také mě přepadá podezření, že jakákoliv snaha o vysvětlení všech aspektů snímku by autora jenom upřímně pobavila (protože vysvětlit to jde, vysvětlit jde všechno). Nicméně, vizuálně, hudebně i řekněme emočně úchvatný film. Nuda to pro mě ani moc nebyla...zvlášť ke konci, když se hromadily úlety, tak jsem jen nevěřícně zíral. ()
Co to.... dopr....bylo ?! ()