Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Nejlepší hra Cimrmanů.Jediné představení,které mohu vidět pořád dokola.Bohužel ne tuto verzi, kde Jan Kašpar-R.I.P. děda Vševěda totálně zazdil a nebylo tam nic k zasmání.text jen odříkal..Pan Weigel byl jako Vševěd nenahraditelný.A pan Smoljak jako Bystrozraký byl také lepší, než Svěrák, bohužel. ()
"Já bych si s dovolením vzal. Já bych si s dovolením taky vzal...." A já bych s dovolením tuhle pohádku ala Cimrman označil za jednu z nejlepších her DJC. Mé bystré oči viděli nejen zázrak divadelní techniky, kterak se z vousatého muže stala krásná Zlatovláska, ale hlavně úžasně vtipnou scénu setkání se sklerotickým dědem Vševědem zakončenou stylovou písní Ty děde Vševědě, dědečku náš. Nemohu tedy soudit, zda měl děd Vševěd pravdu o tom, že nejhorší ze všeho jsou trpaslíci, ale rád mu budu věřit, že obr Koloděj "tady všude seděl. Tam jak sedíš ty, ty i ty." ()
"Koho to vidí mé bystré oči..?" Já vidím, že se zase něco Čechům povedlo. Tato pohádka, je to první, co jsem kdy od Cimrmanů viděla/slyšela a díky ní jsem poznala tohoto všeumělce Járu Cimrmana. Opravdu skvělý chlapík. Je úžasné, jak dokáží Cirmmanovci propojit skutečné dějiny s těmi fiktivními. A pokud jde o mě, určitě bych si ráda poslechla i pohádku/horor Kašpárkův hrobeček a O třinácti tchýních :D ()
Moje nejoblíbenější hra z divadla Járy Cimrmana. Od malička jsem bydlel přímo naproti tomuto jedinečnému divadlu a ačkoli tomu tak bylo, bohužel sem se tam nedostával příliš často. (možná to bude taky tím, že všechny lístky na přestavení většinou mizely během 5 vteřin). Neuvěřitelná originalita těchto českých herců a to, jak ke všem dílům přistupují .. Znám všechny díla a rovněž jsem vlastníkem všech původních nahrávek oněch divadelních her. Všechny komentovat nebudu-všechny jsou výborné. Ale toto dílo je pro mě něčím ještě lepším. Myslím, že bych mohl vypsat slovo od slova toto dílo, jen je škoda, že podobnou paměť nemám i na jiné věci.. Aneb díky moooc !! ( citovat nebudu, pouze na vyžádání :P ) ()
Opět hra, které absolutně nemám co vytknout. Seminář sice krátký, ale vynikající. Pohádka nezapomenutelná, Svěrák jako Krátkozraký exceluje a ostatní to taky rozhodně nekazí, výborná je také třeba dvojrole princ Jasoň/princ Drsoň :) Hra je nabitá skvělými hláškami a vše korunuje přeměna jedné postavy v druhou přímo před očima diváka. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Ladislav Smoljak v rozhovoru prozradil, že prvotní inspirací k pohádce byla touha vidět Miloně Čepelku v růžovém princovském kostýmu. (gjjm)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
Reklama