poster

Příběh filmu (festivalový název)

  • Jižní Korea

    Geuk jang jeon

  • Francie

    Conte de cinéma

  • anglický

    Tale of Cinema

Drama

Jižní Korea / Francie, 2005, 89 min

Režie:

Sang-soo Hong

Kamera:

Hyung-koo Kim
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ORIN
    ****

    cinepur-choice 07 ... Asijský film obecně mi k srdci asi nikdy nepřiroste, ale zanevřít na něj se rozhodně nechystám. Příběh filmu mi přišel jako zručně vystavěná narativní hříčka, různá žánrová nastavení (a jednotlivá přepínání mezi nimi) se mi jevila jako velmi zajímavá. Film je rozdělen na dvě nepříliš odlišné poloviny (první příběh-film-fikce, druhá příběh-skutečnost), konstrukce a struktura jednotlivých polovin využívá podobných detailů a motivů, přesto jsem druhou část na základě zkušenosti a informací z prvé půlky vnímal ve zcela jiných souvislostech.(4.12.2007)

  • JFL
    ****

    Příběh filmu zůstává i přes nezvyklost formy typickým dílem svého autora – vychází ze stejných motivů, ale přichází s originální variací jejich rozehrání a s novou výstavbou i funkcí celého díla. Opět film pojednává o vztahu jedné ženy a dvou mužů, ale tentokrát předkládá mnohem složitější souvislosti mezi postavami ústředního trojúhelníku. Stejně tak snímek znovu pracuje s rozdělením na dvě symetrické poloviny, ale narozdíl od předchozích Hongových titulů je zde provázanost obou polovin z hlediska formálního a dramaturgického volnější (nejedná se o přehrávání, nebo variování týchž scén), ale při tom mnohem kompaktněji propojuje postavy a příběhem podmíněné variování motivů. I v tomto případě představuje klíč k uchopení díla samotný jeho název. „Příběh filmu“ zde odkazuje k ději, výstavbě vyprávění, motivaci postav, jejich vzájemným vazbám a také otevírá ve snímku bohatě zastoupené téma sebereflexivity. ___ Více v recenzi na Rejže.cz.(24.2.2013)

  • Adrian
    ****

    Jeden z dôvodov, prečo milujem film, resp. filmovú tvorbu je fakt, že nám rovnaký príbeh, zápletku či problém dokáže podať viacerými spôsobmi. Napr. téma najkrajšia -> láska a vzťah medzi mužom a ženou. Sú filmy, ktorých hrdinovia sú prezentovaní miestami tak dokonale, že by v skutočnom živote existovať nemohli. Tieto filmy v nás vzbudzujú túžbu tomuto ideálu sa priblížiť. Sú nástrojom, ktorému vďačíme za nádherné sny, predstavy a fantáziu. Na druhej strane sú filmy, ktoré väčšinou v svojej minimalistickosti reflektujú náš skutočný život. Ich hrdinovia sú našimi obrazmi a skrz pozorovanie ich jednoduchých, ale reálnych problémov, dokážeme zároveň kontemplovať nad vlastným životom. Tale of Cinema patrí jednoznačne do druhej kategórie. Začína náhodným stretnutím mladého muža a ženy po dlhom období (režisérov (Sang-soo Hong) obľúbený set-up). Postupne ukazuje v čom je ich vzťah blízky a predsa aj naďalej vzdialený. Zároveň, podobne ako vo viacerých juhokórejských snímkach rôznych žánrov, prikláňa sa k vyobrazeniu spoločnosti, v ktorej muži sú v živote ti menej istí a schopní sa sami o seba postarať. Ženy naopak vykresľuje ako tie nezávislejšie, finančne zabezpečené a dokonca aj bezprostrednejšie v sexuálnych otázkach. A hoci príbeh pred nami sa odvíjajúci je celý čas navýsosť reálny, režisérová láska k filmu ním presvitá neustále. Či už samotnou štruktúrou, alebo občasnou, aj napriek nenútenosti výraznou transfokáciou objektívom kamery. Táto technika tak neustále upozorňuje na fakt, že aj napriek približovaniu sa príbehom ku skutočnosti, ide stále iba o film -> nidky nekončiaci prúd imaginácie, pri ktorom sa vždy sami môžme rozhodnúť, čo si vyberieme ako podstatné pre nás vlastný život.(11.9.2005)

  • molotov
    *

    No, co o této hříčce napsat? Tak zaprvé, většinu času jsem se dost nudil, zadruhé, bylo mi naprosto jedno, co se s hrdiny stane a konečně zatřetí, je to natočeno tak nezajímavým odcizeným a statickým způsobem, že se to nedá koukat. Nápad s rozdělením filmu do dvou polovin, které se dopňují je sice fajn, ale rozhodně to není něco, co by mě zabavilo na devadesát minut a nad čím bych jásal blahem. Docela chápu, že to kritiku zvedlo ze židlo, kdybych tak neměl rád Koreu, tak bych taky asi odešel. Navíc všechny mužské postavy se chovají jako psychicky narušení magoři, což mi lezlo dost na nervy.(7.12.2007)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(14.2.2006)