Pelle Dobyvatel

Aspoň jedno vystriedanie prostredia by asi takmer trojhodinovému Augustovému eposu prospela, lenže on je lišiak a monotónnosť dokáže narušiť aspoň zmenou ročného obdobia. Kontrast rozľahlého pola v lete a ľadových krýh na mori je tak extrémny, že to nakoniec na udržanie pozornosti stačí. Samozrejme, August sa v ľadovcoch vyžíva, aj v topení pod ich hmotou, takže po väčšinu filmu je proste zima. Film dostáva v súčasnej migračnej dobe nový rozmer, stačí sa zamyslieť nad tým, aké postavenie by mohol mať Lasse ako Dán. Dnes je to skôr otázkou rasy a vierovyznania, ale princíp je v podstate rovnaký. Celé je to pochopiteľne Bergmannova škola, čomu dopomáha aj Max von Sydow v hlavnej dospelej úlohe. Pellea Hvenegaarda si zamilujete, ale iným spôsobom, ako roztomilé detičky v rodinných filmoch. (06.02.2017)

Ach ten krutý sever! Velký film o formování vlastní individuality a osvobozování člověka, jenž jde proti divákovi a kašle na jeho očekávání. I když závěrečná motivace nevyznívá dostatečně přesvědčivě a vyprávění občas stagnuje, syrová atmosféra a až mystická osudovost společně s několika nádhernými filmovými obrazy vytváří skutečný požitek ze sledování. A k tomu nutno ještě připočíst úžasné výkony hlavní dvojice, které z hlavy jen tak nedostanu. (30.10.2012)

Bezútěšná Panadořina skříňka, kde se naděje skrývá na nejhlubším dně a ještě je jí málo a příběh, jehož zásluhou prohlásíme úsloví "staré zlaté časy" za největší lež, jaká kdy byla vyslovena. Z životních osudů stárnoucího vdovce a jeho malého synka by i feťáka rajského plynu zachvátila deprese, ale deprese nehrozí ve světě, kde ještě vznikají filmy plné chladné bezútěšnosti i křehké lyričnosti, rozesmutňuje mě spíš fakt, že jsem ještě neměla možnost přečíst si předlohu. Oscara, objetí a tunu bonbónů pro všechny děti jako Pelle filmový i skutečný a čokoládový dort pro všechny režiséry jako Billy August, kteří dokáží zpracovat takové téma tak, že vznikne silný a působivý film místo prvoplánového dojáku. (02.10.2007)

Krásný a drsný příběh. Pohled očima malého chlapce na život v dánské emigraci na podivném statku. Jeho otec je starý, vystrašený a upovídaný, prostředí nepřátelské a kruté. Všechny naděje, které se časem naskytnou, se záhy rozplývají. Jen jedna zůstává a chlapec je za ní odhodlaný jít, jakmile najde dostatek odvahy. (07.06.2013)

Upřímně řečeno byl jsem rád, že na rozdíl od stejnojmenné knihy se nejednalo o žádný proletářský koncert, s čím se dalo po téhle stránce dobře sžít. Malý Pelle od nejútlejšího dětství chtěl budovat lepší svět a poctivý být jako malý Bobeš. Asi se sluší dodat, že nosné momenty chladné skandinávské krajiny svým melancholickým vizuálem přesvědčivě vyplnily příběh. (09.02.2014)