Princess Tutu

"Princ, který nemá srdce a nedokáže milovat. Rytíř, který se bojí smrti. Zlosyn, který se neumí rozhodnout. Princezna, která nesmí vyjádřit svou lásku." Tak trochu jinak pojatá pohádka o zakletém princi a princezně, která ho musí vysvobodit. Všechno totiž není tak jednoduché, jak se zpočátku zdá, a porazit zlo ještě zdaleka není výhra. Protivník se totiž může skrývat i tam, kde byste ho nikdy nečekali... Celé se to odehrává v prostředí baletní školy (a nejen tam), takže se tančí prakticky kdekoliv, kde je to možné – tancem se řeší dokonce i situace, kde by jiní vytasili zbraně. Vůbec se tu nachází hodně originálních prvků, spousta zajímavých zvratů (myslím že konec nečekal nikdo), úžasné taneční scény a neko-sensei :) Pátá hvězdička je za (podle mě) geniální postavu Drosselmayera. (26.08.2009)

První kapitola: velmi silné ***. Druhá kapitola: *. Nerad dávám nízké hodnocení seriálu v jistém směru hodně originálnímu, ale druhá kapitola je natolik ubohá, že celku nemohu dát stejné hvězdičkové hodnocení jako samostatné kapitole první. Než bych se tu pohoršoval nad konkrétnostmi (a že bych měl nad čím, kupř. hned k několika hlavním protagonistům necítím nic než zášť), nechám promluvit poesii, konkrétně Subjektivovu báseň, kterou složil v reakci na mé stížnosti do pošty. / / / / / Tvé srdce je chladný led, / vždyť nenávidíš celý svět; / tvé srdce je amfibol, / nezná lásku ani bol; / tvé srdce je šutru kus, / hnus, hnus, hnus, hnus, hnus; / tvé srdce je serpentinit, / nebudu se s tebou špinit. / / / / / Silné **. (09.01.2009)

Děj - Ahiru, ošklivé káčátko a nešikovná baletka bezmezně miluje Prince, Mythose. Princ však nemá srdce, neboť ho rozbil na kusy, aby za hranicemi města s pomocí oněch kusů spoutal mocného děsivého havrana. Ahiru nicméně získá moc proměnit se v krásnou princeznu balerínu Tutu a s touto mocí začíná kousek po kousku vracet princi srdce. Navzdory tajemnému Fakiovi (Fakirovi), navdory princově dívce Rue (Ruu). Ahiru je však prorokováno, že až princ získá srdce zpátky, zmizí Tutu i Ahiru a zůstane jen káčátko. A navíc začíná sílit moc havrana. V pozadí zatím všechny příběhy spřádá geniální, ale šílený spisovatel Drosselmeyer, který tvoří i dlouho potom, co zemřel. Poznámky k ději - Tutu je anime, které mě příjemně překvapilo. Výtvarný styl, hlavně kresba postav, a děj prvních asi šesti dílů naznačuje, že půjde o čistokrevnou pohádku pro děti, nicméně tomu tak IMHO není. Vše se zde zpočátku děje dle schematu, Ahiru najde, kde je kousek srdce, Ahiru bojuje o onen kus, zvítězí a vrací ho princi. V jistou chvíli je však tento řetěz přerušen a seriál potemní, děj se zkomplikuje, úloha jednotlivých postav znejasní. Nebudu spoilovat jak konkrétně. Psychologie postav a jejich vztahy - V tomto ohledu sice nezachází seriál do nějakých hlubokých psychologických studií, ale vývoje postav a jejich vztahů se dočkáme. Některé proměny, jak postav, tak vztahů, budou docela zásadní a při tom všem logické. Víc ale neprozradím. Balet - Hudbu z Tutu jste už určitě někdy slyšeli, neboť jsou zde použity výhradně kusy mistrů vážné hudby, z velké části baletní. Hudba ovšem není použita jen sama o sobě, celé scény jsou pojaty "baletně". Baletem jsou souboje o kusy princova srdce, baletem je kdeco. Balet tohle anime prostupuje. Dle mých naprosto mizerných znalostí baletu soudím, že na Tutu musel dělat někdo, kdo baletu aspoň trošku rozumí. To jest o dost více než já. Shrnutí - Když to vezmu kolem a kolem, tak přes počáteční odpor se mi Pricezna Tutu líbila a dávám lepší ****. (21.03.2007)

Princess Tutu je obsahuje poměrně hodně originálních prvků - celkové výtvarné pojetí je překvapivé, příběh, prostředí, hudba a vývoj postav jsou rozhodně netradiční, což je vzhledem k tomu, že se v anime zápletky dost často opakují (a vyvařují do mrtě) opravdu ověžující. Klišé tu sice také jsou (hledání střípků), ale myslím, že se tvůrcům přesně podařilo najít skvělou kombinaci tradičního příběhu, který anime potřebuje (jinak by to ani nebylo anime), a originality, díky čemuž si můžete říct, že takhle zajímavé anime jste už dlouho neviděli. To "něco navíc" je důležité - klasická anime zápletka může být zpracována tak dobře (tj. vše se valí dopředu, vy se dobře bavíte, a to, že děj je nic moc v podstatě nevnímáte), že se vám seriál líbí, ale pro větší spokojenost je - aspoň pro mě - důležité, aby mě oslovil i po příběhové stránce a také prostředím. Pět hvězdiček. (03.04.2007)

Ztvárnění dokonalé - animace (hlavně při tanečních scénách), hudba i výkon všech seiyuu. Děj by ale imo potřeboval trochu okořenit. Nevyložte si to špatně, docela mě to bavilo a měl jsem rád skoro všechny hrdiny. Jen mi jednotlivé díly připadaly až přílliš stereotypní, někdy jsem měl dokonce pocit jakéhosi deja vu - to hlavně když se anime blížilo ke konci první půle. Ano, později se to zlepšilo, ukázalo se že nic není jak se zdá, vznikla spousta zvratů, atd, atd, dokonalé to ale určitě nebylo. Ahiru bylo naštěstí zábavně sledovat pořád. Mimochodem, docela bych si teď i zašel na balet! 7/10 (17.02.2011)