Pán času - Série 14 (2023) (série)
Wild Blue Yonder
Tvůrci:
Russell T. DaviesRežie:
Tom KingsleyScénář:
Russell T. DaviesKamera:
Nick DanceHudba:
Murray GoldHrají:
David Tennant, Catherine Tate, Ncuti Gatwa, Jacqueline King, Karl Collins, Jemma Redgrave, Yasmin Finney, Bonnie Langford, Ruth Madeley, Miriam MargolyesObsahy(2)
TARDIS zaveze Doktora a Donnu až na nejzazší okraj vesmíru. Aby odsud unikli, musí se pustit do nejzoufalejšího boje svého života, v němž je v sázce osud všech. (Disney+)
Recenze (22)
Ono je to vlastně sakra dobrý. Ale sakra dobrý na klasickou epizodu uprostřed série. Tohle má být speciál, oslava 60. narozenin Doktora na obrazovkách. Strašně dobře se to sleduje, tempo bezvadné. Jen mám v hlavě neustále tu myšlenku, že tohle úžasné duo v příštím díle skončí. A to se mi sakra těžko kouše, kór po takhle dobré epizodě. Nechci aby tohle byl konec Tennanta, ale bohužel. Davies tímhle uplétá dlouhý bič na Gatwu a dost se bojím, že budu chtít víc 14 než 15. Škoda, že se nedala 14 celá série. Takhle se už druhým týdnem tetelím blahem, že se zase dívám na něco, co odešlo před patnácti lety. A o to víc mě bolí to, že to zase rychle skončí. ()
Dobrý příběh, super výkony. Mohli si teda odpustit narážku, že by Doctor mohl být gay. Jen jsme si říkal, že by nebylo od věci, kdyby poslední transformace lodi vytvořila kolem robota a panelu ochrannou bariéru, kdyby Nevěci náhodou odhalily plán kapitána. A v závěru mi i vyrazila slzička, když se objevil Wilfred Mott. P.S. V posledních záběrech jsou vzadu vidět dvě siluety, které vypadají jako cybermeni...očekával jsem jsem tedy o nich zmínku a on je to prý skutečný obchod v Londýně nazvaný Cyberdog. (Po známka pro mě ... 9. recenze zde.) ()
Was it me, or was Isaac Newton hot? Čirá radost z dobrodružného vyprávění, až divadelně přesného herectví plného nejjemnějších nuancí a nezaměnitelného pocitu napětí, když divákovi ve zcela běžné chvíli najednou dojde, že vesmírné sovy najednou nejsou tím, čím se zdají být. Slabší triky se dají snadno odpustit ve chvíli, kdy zavzpomínám na Tennantovu éru a onu makabróznost tělesných efektů, spjatou s jeho děsivějšími epizodami. Minimalistický díl a přitom esence seriálu v jednom. ()
Konečně dobrá epizoda, s dobrým scénářem a kvalitními hereckými výkony. Nevím, co se dělo s tou první epizodou, nicméně tato už jela na klasické RTD vlně. CGI bylo trochu clanky, zvlášť oproti té první epizodě která asi dostala trošičku větší budget, ale i tak to pořád bylo dostatečně enjoyable. Nicméně jako 60th special je tohle i předchozí epizoda naprosto vedle. U předchozí se to dalo ještě jakž takž pochopit, jelikož jsme museli znova představit Doctora a Donnu, ale tato epizoda je zvláštní filler. Kde je ta slibovaná a promovaná oslava 60 let Doctora Who?? ()
Mám pocit, že tahle epizoda speciálu plní pár přání tuny fanoušků z dob Tennantovy éry. Tennant s Rusellem si konečně můžou užít kvalitní CGI, které netáhne rozpočet do dna oceánu. Scénárista toho využil po svém a Tennant také a oba těží z možností, co mají. Nehledě na úplně parádní nostalgický výkon Catherine Tate. Russell vsadil na své klasické pojetí epizody jako uzavřené scény s divadlem, kde víc přitahuje pozornost na větší pointu za scénou a na výkony herců a funguje to perfektně. A vidět Tennanta, jak si to užívá do poslední sekundy a do posledního dechu, to tak nějak samo o sobě hřeje na duši. ()
Reklama