The Day of the Doctor (S07E15)

Nemyslel jsem si, že u mě nějaký díl překoná End of Time, ale tomuhle se to podařilo. Vidět zpět Tennanta bylo perfektní. Dokonalý byl i John Hurt. U něj mě opravdu mrzí, že už se s ním nesetkáme. Navíc jsem si uvědomil, jak mi bude chybět i Smith, což už je fakt na prášky, když vám bude chybět někdo další. Ale prostě tohle je bomba. Ani nevím jestli vidět všech 13 doktorů bylo "Fantastic" nebo "Brilliant". Jen tak dál Doktore. (25.11.2013)

Paráda! Doctor se neutopil ve významnosti své padesátky a namísto nabízejícího se velkolepého, přeefektovaného šaškování nám přinesl prostě "jen" další -víceméně střízlivou-epizodu, tentokrát plnou naděje(!!), zásadních(přesto chytrých a vkusných) změn mythologie a navíc-pro další smysluplné fungování seriálu velmi podstatný-nový směr a motivaci... Jediná drobná vada na kráse je nepřítomnost Ecclestona(když nepočítáme ten 0,5sekundový prostřih), ale co se dá dělat(?) :) ... Gratulace! (27.11.2013)

50 let... Když si jeden uvědomí, co všechno se za posledních padesát let událo... tak může být rád, že i v dnešním rychlém a povrchním světě má své jistoty- a jednou takovou jistotou je i Doctor, první, druhý, třetí... až dvanáctý (tedy, pokud toto číslování pořád sedí :-). Není to tak dlouho, co jsem začal tento kultovní seriál (a to jsem si do dnešních dní myslel, že největším kultem na poli britské sci-fi je Red Dwarf- omyl) sledovat, o to větší je moje radost z toho, že jsem začal ve chvíli, kdy Doctor Who slaví toto velké jubileum. K filmu samotnému asi netřeba nic moc dodávat, je to zkrátka dárek pro všechny Whoviany, co jich po světě běhá a krásná nostalgická záležitost (viz. úvodní titulky), při jejímž sledování se musí přihlouple usmívat i ten nejméně zapálený fanoušek. Netřeba být hnidopich a snažit se hledat logické nebo jakékoliv jiné nesmysly, naopak, člověk si musí užívat každou minutu a být rád, že se dočkal chvíle, kdy se v jedné a jediné scéně objevili všichni naši milovaní Doctoři. Geronimooo, Allons-y! (25.11.2013)

Geronimo! Allons-y! Absolútny vrchol Doctora Who! Tu, na 50. narodeniny, sa prepisuje história a to vskutku impozantným spôsobom so všetkou gráciou. Oslava tohto jedinečného jubileá bolo skutočne exkluzívnym a nezabudnuteľným zážitkom, ktorý vo mne zanechal silný dojem. Pri sledovaní Davida Tennanta a Matta Smitha som sa cítil ako v rozprávke, kde sa sny stávajú skutočnosťou. Vidieť skrátka mojich dvoch najobľúbenejších Doctorov spolu bolo splneným snom. Interakcia medzi Davidom a Mattom bola neskutočná, tá ich dynamika vo mne vyčarila úsmev na tvári. To, ako po sebe dokončujú vety, bolo senzačné a k tomu tie vtipy a hlášky, proste lahôdka pre oči a uši. Tá narážka na Timey-Wimey bola nesmiere podarená. Moment, kedy sa všetci traja Doctori rozhodli vziať na seba podiel za zavinení skazy Gallifrey, bol velice silný a mrazivý. Avšak Clarine slzy na stekajúce po tvári obmäkčili ako aj Doctorov, tak aj mňa ako diváka. Hneď nato si zaumienili, že predsa len zachránia Gallifrey, čo bol vážne radostný moment plný nádeje. A scéna, počas ktorej sa zbiehali Doctorovia zo všetkých kútov vesmíru a za všetkých časových rovín, bola neskutočne epická a počas nej mi prebehol mráz po chrbte! (15.05.2021)

Byla jsem naprosto unešená!!, tím, že se mi vráttl David Tannant, kterého jsem v roli Doktora tolik uznávala. Navíc mít tu možnost ho porovnat s jeho (nyní už bohužel končícím) nástupcem Mattem Smithem byl famózní zážitek! Nutno tedy říct, že David to neměl vůbec jednoduché.. Matt, jakožto současný doktor, je pro diváky nyní "ten pravý doktor", navíc jeho projev je velmi osobitý a prosadit se na scéně vedle něj, byl, podle mě, velký oříšek. Velký vliv taky mohl mít časový odstup mezi tím, kdy byl David aktivním doktorem a nyní, kdy do toho musel zase skočit. Pak moje srdce zaplesalo nad příchodem Billie Piper a třešnička na dortu v podobě Toma Bakera celé moje nadšení jenom dovršila! :))) (14.02.2014)