Dům u jezera

Pro Kristovy rány, to nešlo ukončit normálně, aby se ten chatrný, ale pěkně vystavěný, domeček z karet nakonec nerozbortil? Poslední minuta kazí závěrečný dojem z filmu naprosto neuvěřitelným způbem. Moje hvězdičkové hodnocení proto prosím berte velice relativně. Ještě před tím debilním závěrem jsem byl z filmu nadšen, posléze těžce zklamán. Konce jsou holt důležité. (20.10.2006)

Základní premisa: výborná. Scénář: inteligentní. Herecké výkony: snaživé. Soundtrack: dojemný. Režie: průměrná. Výsledný efekt: nebrečel jsem. Dům u jezera (i když ve skutečnosti na jezeře) je docela obyčejným filmem o lásce rozdělené časem. Nečekejte však přehršel časových paradoxů ve stylu Donnieho Darka, o tu lásku zde jde především. Což však neznamená, že by sci-fi rovina filmu postrádala logiku, jen mi občas trvalo trochu déle, než mi došly některé souvislosti. Pro veskrze pozitivní dojem z Domu u jezera jsou důležité dva předpoklady: 1. musíte očekávat americký romantický film, nikoliv remake jihokorejského romantického filmu, 2. musíte být ve správně sentimentálním rozpoložení mysli (jinými slovy „být rozměklí jako máslo“). Potom vám možná nebude vadit, jak schématická a kýčovitá historka se před vašim zrakem odvíjí a alespoň na chvíli uvěříte, že Sandra Bullock a Keanu Reeves si byli souzeni, tudíž jim devadesátiminutové hledání toho druhého nebudete mít za zlé. 80% Zajímavé komentáře: Eriol, numi, Martinius (22.12.2006)

Romantický příběh dvou lidí, kteří se poznali díky náhodě v jiných časových dimenzích, které od sebe dělí pár let. Za všechno může zvláštní dům u jezera. Nápad neotřelý a poněkud originální, ovšem Reeves s Buldogem nějak nejdou dohromady. Celou dobu jsem měl pocit, jako by měla hlavní představitelka v prdeli roztažený deštník. Zkrátka nic pro mne, co do uvěřitelnosti nebo feelingu, ale co se týče ostatního, včetně rytmu a dávkování emocí, je to velmi příjemný a poklidný příběh dvou lidí, co hledají sami sebe i jeden druhého. 70% (17.12.2014)

Osobně mám hodně rád filmy s tématikou času a jeho přesmyček či dalších kejklí. O to víc mě potěšilo, že na konci tohoto snímku do sebe vše perfektně zapadlo a vyřešily se některé nesrovnalosti, které mohly v průběhu vyvstat, i když jsem musel chvílemi přemýšlet, heh. Vzhledem k "odstupu" hlavních postav, tedy že se nemohou během filmu osobně setkat, se mi líbilo řešení jejich dopisování, které je vzato formou obyčejného dialogu, případně i děleným obrazem. Po formální stránce nic extrémního, jen kamera si s podzimní přírodou a domu u jezera umí vyhrát. Děj, ač se může někomu zdát klišovitý, docela odsýpá a v závěru se chytře vyhýbá jakémukoliv kýči. Ve výsledku tu máme pohodový, lehce romatický film se slušnými herci, ale dojem vyprchá poměrně rychle. (24.09.2006)

Vždycky jsem si myslel, že remake Il Mare musí být katastrofa, a čekal jsem, že ho prostě shlédnu, zanadávám a půjdu dál. Nestalo se, a jsem z toho málem v šoku. Lake House podle mě svůj sice krásný, leč překonstruovaný a místy neuvěřitelný vzor překonal. Nádherný a skutečně působící film; i když, skutečně.. Je stejně skutečný jako ta nejskutečnější pohádka. (06.06.2007)