Apocalypto

Tak si k poznatku, že Gibson režisér bývá povětšinou historický a krvavý dělám další čárku a stavím k němu hypotézu: "Čím má Gibson k dispozici méně historických pramenů, tím horší zápletky a dialogy do nich vymýšlí." Chce se mi ironicky glosovat: "Snad nejlépe by si vedl při zpracování látky s bohatou audiovizuální dokumentací," ale raději se vrátím k filmu. Apocalypto je mi sympatické tím, že si za prostředí zvolilo málo filmařsky prozkoumané území předkolumbovské Ameriky, navíc za časů úpadku mayské civilizace. Mnoho se o těch dobách neví, trocha fantazie přijde k užitku. Gibson ji však skrblí. Když tvoří dějiště, daří se mu (nebo jeho maskérům, castingu, architektům, výtvarníkům?) vykreslit obraz poutavý, snad i autentický (leč to neumím posoudit). Když tvoří děj, snad záměrně jej plácá ze schemat. Abych film vnímal víceméně pozitivně, jako hlavní téma tohoto filmu musím vidět člověka, který je vytržen ze svého každodenního bytí, aby byl unesen a odvlečen na nepochopitelné místo, nepochopitelnými lidmi, ze nepochopitelným účelem, který v sobě bude nejspíš obsahovat nepochopitelnou smrt. Ohromení z toho všeho a hrůza je mnohdy přítomna, zvláště v "městských" scénách. Následují SPOILERY. Smrt hlavního hrdiny by byla logickým výustěním, je jedno zda při rituálu nebo až po něm. Snad i úprk od té hrůzy by dokázal završit děj pro mě upokojujícím způsobem. Jenže Apocalypto obohacuje tuto možnost o motiv návratu k milující ženě, která navíc potřebuje zachránit! Rek z ní čerpá morální sílu! Ne zbytečná, ale přebytečná, škodlivá postava. Stějně jako druhá půle, která není než ramboidní likvidací záporáků. Každý musí sejít ze světa jiným způsobem! Závěrečná konfrontace s křesťany působí nejednoznačně. Přišli zničit po právu krvelačné Maye, nahradí jedno zlo druhé, nebo to snad bude ještě horší? Zajímavé možnosti, ale ona trojjakost výkladu nepramení ze scénáristického umu, ale mlčení, nedostatku informací. KONEC SPOILERŮ. Slabé ***. (13.10.2010)

Jako podobenství o konci civilizace určitě ne (mayská říše se rozpadla koneckonců o nějakejch 700 let dřív), jako dobrodružnej film říznutej dokumentací lidových obyčejů to ale docela funguje. Hlavní hrdina má sice nemístnou kliku korunovanou záchranou deus ex karaka, v rámci odsýpající akce (o ději se moc mluvit nedá) to však zas tak nevadí. Emmerich by se měl se svým 10000 BC podívat, jak takové filmy točit. (29.11.2009)

Bylo celkem příjemné slyšet v americkém velkofilmu jinou řeč než angličtinu, jinak mě ale Apocalypto zklamalo. Nezáživná přímočará story natáhnutá na zbytečně dlouhou stopáž, která mě zaujala pouze tou městskou epizodou, jež občas působila dojmem, že v ní Cameron našel inspiraci pro své Na'avi. Že by měl mít Gibson nějak zvýšené sebevědomí, co se jeho režijních kvalit týče, to si teda nemyslím. Genialitu jsem v Apocalyptu nepozoroval ani v náznaku. (04.08.2010)

Nebudem zbytocne polemizovat. Mna tento film velmi milo prekvapil. Gibsonovo Statocne srdce mi sadlo ako rit na serbel, jeho neskorsie Umucenie Krista uz bol tazsi oriesok, ten film povazujem za technicky perfektne zvladnuty, no nedokazal ma zaujat az tak ako som ocakaval. Apocalypto som si pozrel teraz, precital som si vase reakcie kolegovia a musim uznat, ze tvrdenie - kolko ludi, tolko chuti je pravdive vzdy. Pre mna bol film osviezenim...zaujimave prostredie a namet, neokukane herecke ci neherecke tvare, naozaj napadita kamera a vsemozne skvele rezijne prvky. Skvele divadlo!!!Nie je to ziadny presladeny hollywoodsky brak, ale dobre odvedena praca vo vsetkych smeroch. Tolko moje pocity a ake dam tomu hodnotenie? nemam filmu co vytknut, na hladanie chyb je tu ludi dost;)ZMURK (05.09.2007)

Gibsonovy filmy jsou v tom dobrém i špatném slova smyslu velmi prostého charakteru. Vždy je zdobí jednoduchý příběh plný utrpení, krvavého boje za svobodu, vodou omyvatelných modrých barev a hlavně neskrývané inspirace ve spoustě jiných snímků. Apocalypto tak nejdříve připomene Barbara Conana (po kanadsko-mayských žertících je hrdina násilně vytrhnut z rodného prostředí), načež si režisér vezme něco z obětních rituálů Indyho Chrámu zkázy (ty useknuté hlavy lapali mayští občané pod pyramidou jako diváci při homerunu baseballový míček) a uzavře to směsicí Posledního Mohykána (běžecký souboj Jaguáří Tlapa vs. Sokolí Oko by byl jistě ozdobou proslulého amerického atletického mítinku Indiánská tretra), Uprchlíka (skok z vodopádu) a Ramba (na ty pasti neměl koule ani tapír). Naštěstí přímočarý festival středoamerického piercingu a tetování odsýpá tak svižně, že ani nebudete mít spolu s Melem čas dumat nad důvody vnitřního rozvratu vyspělého mayského mraveniště, obzvláště když už před ním vyhodil své kotvy mlsný španělský mravenečník, co hodlá šířit víru a na lepkavý jazyk nalepit nějaké to zlato.. (30.03.2010)