Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Anna JuráskováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Otmar MáchaHrají:
Tereza Pokorná-Herzová, Brigita Zlámalová, Jan Čenský, Marie Vášová, Libuše Havelková, Květa Fialová, Viktor Preiss, Jana Preissová, Stanislav Fišer, Uršula Kluková, Miroslav Masopust (více)Obsahy(1)
Evelýna, Violína a Merlína (M. Vášová, L. Havelková a K. Fialová) toužily po někom, kdo by je obveseloval, o koho by se staraly. Stačilo malé kouzlo a princezna Žanetka (T. Pokorná) musela vyměnit rodný zámek za vílí zahradu. Dokud byla malá, vílí svět jí poskytoval zábavu, jenže pak začala dospívat a víly se rozhodly, že ji vdají. Vybraly jí ale ženicha, kterého si Žanetka opravdu nemohla zamilovat – obstarožního a zlého krále květinových skřítků (S. Fišer). Když prohlásila, že si ho nevezme za muže, čekal na ni krutý trest, král ji proměnil v bílou kočičku. Vysvobozena bude, pokud si ji někdo zamiluje i v této podobě. A představte si, že se jeden takový našel. Jmenoval se Filip (J. Čenský)… (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Víly si přivlastní královskou dcerku, o kterou se začne ucházet přestárlý král skřítků, zatímco je zamilovaná do prostého Filipa. Z mého pohledu to nejlepší z pohádky jsou proslovy (zejména ten úvodní) vypravěče Vladimíra Ráže. Samotná pohádka je pak už poněkud fádní, kočičí královna, zejména pak když se snaží velet svým kočkám, byla zahrána nedobře. ()
No nevim no. Super krátká pohádka do které se snažil autor vhečmat na co nejkratším úseku co nejvíce pohádkovosti. Jedině co mě, ale zaujalo bylo, že mladičkou holčičku, chtěli ty staré vílí rašple provdat nejdřív za třistaletého krále skřítků a pak když z ní byla kočka tak si jí její amant chtěl vzít, nezávisle na jejím živočišném druhu. Možná jsem na pohádky straý, ale tahle pohádka mi fakt nic neřekla... ()
Po dlouhé době jsem jí zas viděla v televizi a ani se nedodívala. Najednou mi spousta tady těch pohádek příjde směšných s těmi papírovými kulisami apod. Svou krásu tu neztrácí jen Terezka Pokorná a Jana Preissová, která tu hraje spolu se svým skutečným manželem královské rodiče a moc jí to sluší. Taky jsem si ráda zavzpomínala na Brigitu Zlámalovou, dětskou hvězdičku, která se pak na nějakou dobu stala televizní hlasatelkou... Takže ty hvězdičky dávám hlavně za ty sympatické herečky, skvěle zahraného krále skřítků a za to, jak se nám to se sestrou moc líbilo, když jsme byly děti ()
Tyhle instantní pokojové pohádky mě jaksi neberou. Chutnají opravdu jako polévky z pytlíku, samej glutamát. Jo, mladičkí Preissovi byli hezký páreček, jako král a královna vypadali opravdu pohádkově. Jako když do tý pytlíkový polívky uvaříte opravdový domácí játrový knedličky. Neustále pletoucí hraběnka Stradová mi přišla jako promyšlená satira. ()
Tak jsem ji našla, tu hororovou pohádku z dětství! Každou neděli po obědě, když se na obrazovce objevily úvodní titulky a děsivá hudba podvědomě naznačující, že se tentokrát natáčelo ve studiu, doufala jsem, že to není TAHLE pohádka... Malá unesená holčička mi nijak zvlášť sympatická nebyla, ale ty tři babky, které mi zpočátku přišly celkem milé, to byl pro moji dětskou hlavičku opravdu šok. Tak nevím, jestli mám tuhle pohádku dál nesnášet, nebo jestli ji mám chovat v srdci jako klenot, který mi ozářil cestu ven z bahna pohádkové černobílosti. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1981 v režii Karla Weinlicha i rozhlasová pohádka „Mé tety jsou víly". (Miggi90)
Reklama