O rodičích a dětech

V. Michálka považujem za jedného z najlepších súčasných českých režisérov a aj týmto filmom opäť potvrdil svoje kvality. Príbeh je síce jednoduchý , no napriek tomu ma tá jednoduchosť očarila. V poslednej dobe som si dosť obľúbil Ľ. Kostelného a tu mu to celkom pekne odsýpalo. Film je zaujímavo prestrihaný, dialógy sú dobre napísané a navyše kvalitná hudba. K silnejšiemu zážitku tomu predsa len niečo chýbalo, preto slabšie štyri hviezdičky 70%. (22.02.2011)

Kvalitně napsané, natočené i zahrané, ale poněkud odhadnutelné a neobjevné. Z toho mála, co znám od Hakla, tuším, že to bude zřejmě pramenit už z předlohy. Rozhodně ale dialogy nad úrovní 90 % tuzemských filmů a to žvatlání uplyne velmi příjemně i bez nějakých přesahů. Upřímně si přesto nejsem jistý filmovostí tohohle filmu - v podstatě by možná bylo stejně působivé, nebo působivější si to přečíst v textové podobě, což nikdy není u filmů dobré. Neberu to jako protiklad k řemeslné kvalitě, jen je ta kvalita tak jakože "navíc" k zážitku, který pramení odjinud. 3 a 1/2 (08.11.2014)

Neobyčejně laskavé a přitom nijak fádní a vlastně originální kafrání o životě,  kterýžto bychom si mohli prožít ty, ty i ty tam vzadu, co se tak krčíš.   Film, k jehož poselství je třeba dospět či zkrátka zestárnout. Před 15 lety mnou prošuměl, teď  mi ta příjemná vůně tohoto filmu snad nějakou dobu utkví. A to nejen díky Somrovu a Novotného  moudře nemoudrému pindání, ale i herečce jedné role Marianě Kroftové. V některých ženských očích by se člověk holt rád utopil. A ano, měla i ňadra, typ výstavní. (20.10.2022)

Tak už je mi jasné, kam se mi ztrácí zásoba pití ze soukromého baru. Já bláhovej podezíral souseda a on mi na to chodí orangutan zaběhnuvší se z nedaleké Trojské ZOO :-) Teď vážně. Tahle nenucená procházka životem a konfrontace stáří s mládím (rodičů a jejich dětí) a kterou navíc tak dobře zná každý z nás, (z toho svého vlastního soukromého života), vám uběhne tak rychle, jako když padáte ze skály a vám se před očima v okamžiku promítne celý váš dosavadní život. A musím (si) přiznat jedno. Přicházel jsem ji na chuť („procházce“) s každou další ubýhající minutou víc, zvlášť, když se začalo (UPŘÍMNĚ) brnkat na vážnější strunu. Jsem nesmírně rád, že pan Somr dostal příležitost dokázat, že je stále plný sil a „umí“, (byť dotyčný nemusí už nikomu nic dokazovat) a ve spojení s D. Novotným vytvořil (lehce) netradiční, ale náramně se doplňující dvojici. Snímek O rodičích a dětech je civilní , nenucená a naprosto přirozená (vztahová) tragi-komedie ze života, kde se obdivuhodně promýchávají úsměvné momenty s těmi vážnými (inu, to je ŽIVOT) a jelikož už „jsme byli“ dost dlouho vážní, dovolte mi komentář zakončit v poněkud odlehčenějším duchu. „Jdi doprdele s koprem!“.... SOUHLAS! :-) a poprosil bych o dvojitej nášup pravý číny a jako druhý chod lehce netradiční ragů! Kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí...... p.s. a ano, řadím se taky mezi ten zlomek z vás, kteří jsou toho názoru, že bez dvojice Kostelný-Kroftová by se jednalo o mnohem větší zážitek. Tahle linie slouží tak max jako rušivý element. Já bych mnohem více uvítal, aby ta „procházka“ pana Somra s D. Novotným nebyla ničím rušena a s pomocí flashbacků do mládí (dětství) nás oba provedli až na konec (procházky). Btw, samotný závěr pohladil po duši a vykouzlil úsměv (tedy alespoň na té mojí tváři). Srovnání s Linklaterem je na místě a musím (si) přiznat, Michálek (resp. scénář) v mém případě z tohoto „minisouboje“ vychází jako vítěz. Možná to bude tím, že už mi dávno není náct. Ještě pár let a v mém případě bude spíš aktuální Babí léto. No, zase tak brzy to nebude :o) (18.11.2011)

"Gény sú gény a ty si moja, " hovorievala moja maminka. Možno preto a možno aj preto, že soboty cirka raz za dva týždne,ale častejšie raz do týždňa chodím na obed k dedkovi a ujovi mi O rodičích a dětech sadol. Boli to dialógy "zo života" a predsa nevyznievali konštruovane, hoci by vydali na niekoľko dní. Ich kondenzácia spolu s nenápadne príjemne plynúcou panorámou uličiek, lúk a lesoparkov Prahy a Michálkovou pevnou réžiou dáva dokopy príjemný film, jemne melancholický, tak trochu cynický, ale najmä trefný. (10.05.2008)