Jsem kyborg, ale to nevadí

No tak toto teda išlo úplne mimo mňa. Škoda, Parkove filmy mám rád. (10.01.2012)

bizárek od milovaného korejského boha Chan-wook Parka. mladá holčina si myslí, že je počítačová myš: tuto poruchu podědila po babičce, která se měla za myš obyčejnou. holčina se rozhodne svojí babičku zachránit z blázince. sama je ale kvůli sebevražedným pohnutkám v léčební instituci. tam potkává zvláštního mladíka v zaječí masce... zkrátka geniální hlavní myšlenka, která navnadí každého. nejde ale o zběsilou a výsměšnou jízdu psychiatrickým oddělením: díky střídání linie subjektivní a objektivní reality se vám nejednou sevře srdíčko lítostí. ideální na cestu vlakem na odstrašení všech spolucestujících. (17.11.2021)

Bláznivé. Zcela upřímně se přiznám, že mě Park zase dostal. Tentokráte ne příběhem nebo přirozenou brutalitou (?), ale právě celou strukturou filmu, způsobem vyprávění ničeho, samotným antizávěrem a hlavně naprosto geniální audiovizuální stránkou, která sice již k Parkovi tak nějak patří, ale i přesto jsem místy zíral na některé nápady... (17.09.2007)

Me to bavilo! Spousta divnych veci k videni, od uvodniho "pripojeni se", pres "ustav", az po rozpustile "bavorske jodlovacky" v podani jedne z nejhezcich herecek, co jsem zatim v korejskem filmu videl...bohuzel jeji jmeno pro mne zustava nadale tajemstvim :-) (01.09.2007)

Vytvarne provední je sice strhující a úchvatné, ale příběhově to jaksi není ono. Navíc ve druhé polovině filmu dochází dech a k závěru už se vyloženě doplazí. (04.02.2008)

Verze Přeletu nad kukaččím hnízdem pro magory. Krásně šílený film, který není pro každého, ale mě pohltil. Při sledování jsem si nebyl místy jistý, jestli se mi líbí nebo ne, jistý jsem si ale byl, že mě pohltil a že je krásně divný a to je hlavní:-). (18.01.2009)

Dlouho jsem přemýšlel, jak se k tomu postavit. Pořád mi v hlavě zní slovo "milé". Asi je to i očekáváními...pořád si trochu myslím, že to mohlo být lepší. Každopádně vizuálně je to film krásný a i úžasně poťouchlý, v tom nejlepším smyslu. Chybí však celistvost, co do celkové pointy a smyslu...65% (13.11.2008)

První půlka filmu je trochu k prospání, ve druhé půli mě to naprosto sebralo. Hrozně se mi líbí samozřejmost, s jakou se ukazuje svět těchhle bláznů - tak to přece chodí i v životě: není tu žádný režisér, žádý kameraman, který by nám různými střihy a triky ukazoval "tohle je normální" a "tohle už ne". A k čemu to taky je, důležité je přece jak tyhle věci cítíme ... Hlavní hrdinka - holka, která si o sobě myslí, že je kyborg - měla moc ráda svou babičku a ve filmu je scéna, kdy se za ní mrtvá babička vrací z nebe, přivázaná na dlouhém gumovém laně, které ji nakonec stáhne zpátky. A není vůbec potřeba vysvětlovat "to byl jenom sen" nebo "to viděla, protože je blázen". Vždyť naše denní sny taky nedávají smysl - aspoň ty moje ne - a jak je máme rádi. A není je potřeba ani ospravedlňovat ani "vysvětlovat" nějakými racionálními řečmi. Velkorysost, s jakou "I'm a cyborg" tyhle věci přehlíží, je jednou částí jeho kouzla a tou druhou je ta love story. Komu u tohohle neukápla slza, ten musí být asi taky kyborg. (15.09.2010)

Park a la Gondry so všetkým pre a proti. Krásna vizuálna stránka, v podstate nulový dej a prazvláštna ale svojím spôsobom hypnotická atmosféra. Prvú polovicu filmu som mal problém sa do filmu dostať, no druhá ma už pohltila a po nabehnutí titulkov som mal pocit, že by som chcel ešte aspoň chvíľu sledovať osudy jeho hrdinov. (02.03.2014)

Kdo aspoň trochu zná Park Chan Wooka, nemůže od jeho filmu z prostředí psychiatrické léčebny očekávat nic normálního, a ano, tenhle film je opravdu extrémně divný. Ale zároveň možná až překvapivě citlivý a dojemný, nejde o nějakou zvrácenou psycho záležitost, vlastně spíš fakt docela funkční romantický příběh. Scéna s předstíráním vyřezávání dveří do zad byla neskutečně roztomilá (a potěšení, které mi přineslo napsání téhle věty je nezměrné). 9/10 (26.05.2022)

My Sassy Girl na tripu, ale tam, kde je MSG zvrácená a krutá, je Cyborg dojemný a...pozitivně nabitý. :) (02.06.2008)

Tak keby toto nenatocil Park ale niekto iny, malo by to hodnotenie modre. Ten kto nepozna Parkove predosle filmy by mozno tento film aj odpadoval. Uplna slabota a najvacsie sklamanie roka. Nehanbim sa priznat, ze som vobec nepochopil o com to vobec cele bolo, mozno kvoli tomu, ze som nieco prespal. Neviem, nepamatam si. Ano farby boli pekne, herci dostatocne sialeni ale co viac vyzdvihnut...? Nuda40% (05.06.2007)

Kéž by mi taky někdo ukradl čtvrtek, ten den nesnáším :) (24.09.2007)

Normálně na tyhle artový věci absolutně nejsem, ale tady jsem nemohl jinak. Bomba!! (30.12.2009)

Již název samotného snímku s předstihem napovídá, že půjde o nevšední zážitek. Park se opět nevešel do jedné žánrové škatulky a jeho komediálním nadhledem zastřešené romantické drama s esenciální scifi ingrediencí opakovaně válcuje divákovy smysly, přičemž jen samotný úvod snímku svou nenásilnou kreativitou rozehřeje všechna filmová srdce. Důmyslně vystavěný příběh nešetřící originalitou, kterému Park dodává svou audiovizuální evolucí potřebný přesah, mě znovu nutí hledat slovní spojení, které by co nejpřesněji vytesaly do kamene Parkovu tvůrčí genialitu. Po druhém shlédnutí v jednom dni musím skálopevně konstatovat, že Parkovy filmy obecně disponují tak specifickým emocionálním nábojem, jehož je Saibogujiman kwenchana dokonalým příkladem. 95% (23.09.2012)

Chan-wook Park sa zbláznil? Nie celý svet je bláznivý. a tento film je chvála bláznovstva. Možno nie dokonalá, ale rozhodne stojí za pozornosť. Otázka je či ste tú pozornosť nestratili pri neustálom útoku informáciíí a zbytočných reklám na naše vedomie, aj ja som mal s tým problém, našťastie ma takmer dokonalý vizuál vždy dokázal primäť k sledovaniu. (03.01.2014)

Geniálně ulítlý film s nádhernou výtvarnou stránkou. Park rulez! (07.01.2008)

Naprostá a ojedinělá šílenost ve svém vlastním stylu... Jsem rád že tu není obsah, protože tohle si každý musí zažít sám :-) (02.07.2009)

Film rozporů – na první pohled je to „jen“ dost neobvyklá a bláznivá komedie o lidech, kteří byli zavřeni do blázince, ale na druhou stranu mě film přinutil se přinejmenším zamyslet nad lidmi, kteří si svět vysvětlují jinak a vidí realitu v úplně jiném světle. Na jedné straně idylický svět hlavní hrdinky, která je předvědšená o tom, že je kyborg, v pozadí se ale ukazuje drama, když skoro zemře kvůli stálému nepřijímání potravy. Je to originální dílko, ve kterém nalézáme trochu jiný pohled na obyvatele psychiatrických léčeben – díváme se na svět jejich očima, což jsem ještě asi nezažil v žádném jiném filmu. U filmu jsem se příjemně odreagoval a pobavil, ale některé pasáže mi přímo lezly krkem (snad dvouminutová scéna, kdy Young-goon ve svých představách vyvražďuje veškěrý presonál), na druhou stranu jsou takový scény přinejmenším vykompenzovaný jinýma (když je hlavní hrdinka unášená beruškou, přičemž jí k tomu jódluje její přítel). Ne každý asi bude schopný překousnout svéráznost I'm Cyborg, But That's Ok a nakonec i já mám problém při rozhodování o hvězdičkách. Teď, po prvním shlédnutí a prvních dojmech dávam 4 hvězdičky, ale kdo ví, možná ohodnocení změnim o hvězdičku, až se mi ten filmík zase dostane pod ruku :) (11.07.2009)

Od prvního okamžiku nádherně překvapivý snímek, paradoxně o to překvapivější, oč více pracuje s haldami filmových odkazů. Taková korejská Heidi, děvčátko z hor, to je vskutku nářez. A což teprve romantický piknik v duchu atomové katastrofy ze snímku Na břehu. Ale nejde o filmová echa, jde o skvělou sarkastickou výpověď o světě, v němž je holka ve fabrice součástí stroje (ano, Chapline, nic se nezměnilo!) a v němž stěží lze najít jednoznačnou dělící čáru mezi těmi za zdmi blázince a těmi mimo jeho zdi. Vždyť je to příšerný svět! Jenomže tady je nahlížen z osvobodivých výšin veselého šílenství, takže se můžeme uvolněně smát a bavit. (Ano, Chapline, nic se nezměnilo!) (13.12.2011)