Zvedá se vítr

Kdo chce vidět velký barvitý a umělecky ambiciózní snímek o vzniku Irské republiky, historii boje za nezávislost a události kolem vzniku a nejslavnějších okamžiků v historii Irské republikánské armády, pustí si Michaela Collinse od Neila Jordana. Zvedá se vítr představuje typicky malou produkci s televizní vizáží a pokud ho bude chtít divák poměřovat s výpravnými velkofilmy, zákonitě bude zklamaný. Po pravdě řečeno, vítězství na prestižní filmové přehlídce příliš nerozumím, protože bráno z uměleckého hlediska, není možné považovat tenhle film za festivalovou špičku. Jeho hodnota spočívá v něčem jiném. Beru ho jako kvalitní historicky analytický film, který dnešnímu divákovi zprostředkovává události relativně dávné historie. Je to svým způsobem hraný dokument natočený z pozice hrdiny, který v historickém sporu o charakter nově vznikajícího irského státu stojí na levicově radikálních pozicích. Nic proti tomu, spousta tzv. historických filmů dává přednost efektnímu příběhu před střízlivou a věcně podanou historickou pravdou. V případě tohoto titulu nemá smysl posuzovat film z hlediska zábavnosti nebo umělecké katarze. Velmi výstižně ale popisuje mechanismus vzniku politické krize, gerilové války za nezávislost a následného konfliktu mezi radikálními stoupenci silového řešení a těmi, co jsou schopni pochopit realitu a sjednat kompromis. Za mě 3,5 hvězdičky, které po kratší úvaze povyšuji na čtvrtou. Celkový dojem: 70 %. (31.05.2015)

Zvedavost na film, kterej v Cannes tak nehorazne natrhnul Babel, je nepochybne prirozena. A musim rict, ze Irsko je v nem krasne zeleny, Cilian Murphy perfektni a ze tenhle snimek musej v jeho rodny zemi zboznovat. Pro me byl ale az prilis malo atraktivne zpracovanej, prilis urecnenej, hodne emocionalni, ale presto neuveritelne chladnej (snad kvuli navozeni dojmu dokumentarni nestrannosti), pribehove zvlastne zkratkovitej a uspechanej, rozrtristenej... a hlavne az prilis okate proirsky zaujatej. Nerikam, ze by se tam Britove chovali nejak v rukavickach, ale tohle mi prijde trochu prehnany. Proste prumer a slabsi Michael Collins. A to neni pro Cannes moc dobra vizitka - politicka objednavka by tam nemela mit misto. 3, 3 a 1/2 ale mozna jen vinou skrytyho ovlivneni uznavanym festivalem. (23.09.2007)

Když mluvíme o národní hrdosti, tak plno lidí poznamenává, kde že ta hrdost byla, když nás za války okupovali Němci. Nicméně podívejte se třeba zrovna na tento film, abyste si představili, jaké šrámy v sobě skrývá národní hrdost průměrného Ira. To, co tam ve dvacátých letech předváděli, je neméně tak drsné a vůbec se nedivím, že je právě tato hrdost a odtržení od Velké Británie drží až do dnešních let. U některých rodinných tragédií to zřejmě ani nikdy nebude jiné. Škoda jen, že tento film byl až tak moc strašně bez emocí. Byl natočen tak zvláštní kamerou, která se tvářila, jak kdyby u konkrétních hrůzných situací ani nebyla. Určitě to mělo světlé chvilky, ale mám pocit, že podobný námět by takových chvilek mohl mít klidně daleko víc (11.07.2016)

LFŠ .. Scénář: Paul Laverty .. Jestli tohle byl nejlepší film Cannes 2006, tak to musela být opravdu bída nebo ta banda kritiků nepozná dobrý film (viz zesměšnění Da Vinci Code..) nebo se oceňuje to, co zrovna asociuje politickou situaci. Vítr v ječmeni je totálně průměrný film o historii Irů, podaný zmateně, vykonstruovaně a nezáživně. Šeď průměru je viditelná ve všech myslitelných směrech tj. od scénáře, přes herecké výkony až po režii. (29.07.2006)

Příliš mnoho politiky. Loach nechával postavy až příliš často diskutovat. Rozumím tomu, že chtěl okolnosti kolem vyhlášení Irského svobodného státu přiblížit co nejvíce, ale mě jeho podání celkem nudilo. Ale pokud se nekecalo, tak se jednalo o celkem solidní historické drámo z dob, kdy se Irsko po 700. letech začalo konečně svobodně nadechovat. Mnohým se sice nelíbí ta adorace IRA a černobílé rozdělení na zlé Anglány a hodné Iry, ale pro tuhle dobu to sedí. Spokojenost. 70% (07.09.2015)