• sator

    Film přes půl roku zadržovala cenzura než povolila jeho premiéru. Ačkoliv se jednalo o akční snímek bez politických ambic či jinotajů, cenzura byla jiného míněni. Nakonec musely být provedeny úpravy zemí vyskytujících se ve snímků a totiž "hodného" Československa a "zlého" Maďarska tak, aby nebyly s těmito spojovány. Autor námětu Josef Adler se nejspíš po úpravě snímku od něj distancoval, protože jeho jméno se v titulcích neobjevilo, ale ví se, že původně tam bylo. Dávný velkofilm našla v babiččině sklepě http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/213452801240014/video/254621(1.1.2018)

  • Marthos
    *****

    Široce medializovaný soudobý státnický konflikt Československa a Maďarska byl nejspíše jednou z hlavních příčin, proč se nakonec Krňanského film stal diváckou senzací číslo jedna. Politická aféra, vyvolaná krátce před uvedením snímku do kinodistribuce, se tak trochu paradoxně postarala o nesmrtelnost Krásné vyzvědačky, neboť ta jako jedna z mála českých němých filmů byla v první polovině minulé dekády poctěna kvalitní restaurátorskou prací. Toto znovuzrození oživilo efektní souboj lásky a povinnosti na pozadí nebývale atraktivních exteriérů i interiérů, vypovídajících o maximálním přístupu tvůrců, mezi něž zcela jistě náleží i v současnosti nesprávně pochopený Krňanský. Výběr hereckých představitelů závisel do jisté míry na atraktivitě námětu a scénáře, ovšem v případě Bronislavy Livie a Jana W. Speergera nebylo lepší volby. Bronislava Livia jakožto novodobá Mata Hari splňuje všechny předpoklady pro portrét dámy s nejasnými záměry a cíly, mající ovšem v rukou klíčové trumfy této důmyslné špionáže. Speergerův hrdina je ideálním typem muže bez bázně a hany, ušlechtilým milovníkem a zachráncem demokracie v jedné osobě. Pikantní aféra s dohrou mezi členy československé vlády nezměnila nic na tom, že je v postavách mauretánských politiků možné celkem bez problémů dešifrovat Stříbrného, Beneše, Švehlu a další významné veličiny. V širším slova smyslu je nesmírně důležité začlenit Krňanského Vyzvědačku do kontextu českého špionážního filmu, získávajícího v následujícím období stále silnější pozici, ať už to byla problematická Aféra plukovníka Redla podle stejnojmenného námětu Egona Ervina Kische nebo později například Pražského Sedmá velmoc a Vzdušné torpédo 48 v režii Miroslava Cikána. ( -Ponrepo 25/6/13- )(26.6.2013)

  • NinadeL
    *****

    Nejednoduché osudy Krásné vyzvědačky se nám v oblouku 85 let znovu opakují v novém světle. Zatímco v době premiéry bylo nutné zaměnit znesvářené Československo a Maďarsko za jejich fiktivní zrcadlové verze, v roce 2013 se objevuje kauza objevení nových filmových materiálů v pozůstalosti vnučky autora knižní předlohy a scénáristy Gilberta Adlera. Ačkoli film byl již v letech 2004-2005 v NFA zrestaurován. Čili nyní by si situace vyloženě říkala o kvalitní práci s distribucí filmu i mimo Ponrepo. Protože je skutečně o co stát. Krásná vyzvědačka je vynikající špionážní film, nikoli v parodickém duchu jako například Pancéřové auto (1929), ale má mnohem blíže k vážným žánrovým vzorům typu Dáma z lóže č. 13 (1928). V hlavních rolích září Bronislava Livia a J. W. Speerger. Livia je nádhernou a rozkošnickou femme fatale i akční hrdinkou. Je božská ve všech luxusních kostýmech podle nejnovější módy. Je dokonalá, když lstí zvrátí přestřelku a sama určí směr loupežného přepadení i následný úprk v kradeném voze. J. W. Speerger mě dokonale přesvědčil, že jeho kreace v Kreutzerově sonátě (1926) není zdaleka jeho nejlepším výkonem, naopak, že byl schopen jít mnohem dál. Po boku Livie rozkvetl do role prvotřídního milovníka, akčního hrdiny i psance. Rozkoš je i sledovat ve vedlejších rolích Pištěka, Strunu, Futuristu nebo Šlégla. Tempo šlape na jedničku, drama graduje, je tu hodně skvělých nápadů ať už scénáristických kliček nebo efektních formálních postupů. Ale samozřejmě bych se jen opakovala, pokud bych znovu poukázala na fakt, že český němý film je fenomén, kterému je třeba věnovat se tělem i duší.(25.6.2013)

  • - V roce 2013 byl objeven filmový materiál z pozůstalosti Josefa Adlera, autora scenaria k filmu. Několik krabic s filmovými kotouči obsahovalo cenzurou vystřižené záběry z filmu, zároveň také záběry z filmové premiéry a několik dalších pozoruhodných materiálů. (Přemek)

  • - Osudu filmu i tvůrců se věnovala reportáž v pořadu Reportéři ČT (od r. 2004) ze dne 15. 4. 2013. (PB2)

  • - Mnohokrát byla premiéra filmu přesouvána, neboť film neodpovidal potřebám tehdejší cenzury. Na plátna kin se dostal rok po svém natočení, tedy v roce 1928. (DruidKarel)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace