Lantana

Tak tady okolo tak smutné, bolestné a znepokojující atmosféry našlapujte opravdu potichu a po špičkách, aby vás jen tak lehce minula a nedotkla se vás osobně, protože je silně nakažlivá.- Skvělej film se skvělými herci a já tleskám Austrálii s díky za Raye Lawrence. - "Bez komunikace není vztah, bez respektu není lásky, bez důvěry není důvod pokračovat." (15.01.2015)

LANTANA je pro mě film o "odvrácené straně Měsíce". Potemnělý film, který důrazem na absenci důvěry a lásky, poukazuje právě na jejich nezbytnost a potřebnost v našich životech. Vynikající příběh, který tepe pomalu, pozvolna, ale s každou minutou o to více a více tíživěji. Přiznám to a přiznávám to rád: mám rád filmy s propletenými životními příběhy. Tento je přímo (v tom nejlepším smyslu slova) zašmodrchancem jako keř lantany samotný. Nezjevné vazby, které se ve finále ukáží jako vazby blízké a pevné, mnohdy až nepříjemně semknuté. Dále: miluji filmy s realistickým vyzněním, které počítají s prvkem zběsilé a nepříjemně nevypočítatelné náhody. Vždy mi ve filmu vadily a vadí záběry kovboje/agenta, který vyskakuje z 1. patra a dopadá přesně na toho svého koně/do sedadla toho svého Ferrari. Život mě prostě naučil, že a) buď je kůň o 3 metry dále nebo za b) se čirou náhodou hotelový poslíček zdržel s mým Ferrari u SHELLu. Tento film, přesně odpovídá mému chápání reality - nikoliv vždy nepříjemný a nepříznivý stav; jen prachobyčejně nevypočítatelný a netikající přesně tak, jak si ideálně představujeme. A závěr filmu? Potěší... alespoň tak tomu bylo u mě. Miluji filmy s tím jakýmsi "magnolioidním zklidněním". Shrnuto a podtrženo: Je to méně než 100% a více než 80%. Nakonec se rozhoduji pro 90% (se zaokrouhlením dolů na 4 hvězdy) - snad pro příliš pomalu tepající tempo. (20.06.2005)

Nádherná umírněná, komorní, pomalu plynoucí psychologická detektivka s tak úžasně promyšlenou drobnokresbou vztahů (i náhod, které rozhodují o jejich osudech) a jejich vyhoření, které snad k dlouhodobému vztahu patří z podstaty věci. Tenhle australský snímek se nádherně pomalu rozjíždí, aby složitým předivem příběhových linií pomalu, ale skutečně velmi pomalu zamířil v kolejiště téměř až osudového vyvrcholení, kdy kauzální řetězec příběhu pracuje naplno (nutno vyzdvihnout vynikající scénář). Za povšimnutí jistě stojí ta přesná studie drobných spouštěčů nakumulovaného stresu, zklamání, dlouhodobých frustrací, které tvůrci promyšleně umístili do příběhu, přičemž ten vrcholný, pláč policisty, má i pro diváka katarzní účinky. Jak ve svém komentáři zmínil zputnik, film svou příběhovou strukturou připomene Magnolii, ale mně ještě asocioval filmy Mexičana Alejandro Gonzáleze Ińárrita, zvláště jeho 21 gramů (možná právě v Lantaně objevil jeden z inspiračních zdrojů)... Tenhle poklidný, uměřený, skoro až televizní film má skutečně nosný dějový rámec a hluboké poselství o prázdnotě, která je skryta uvnitř vyhořelého vztahu (což ovšem ocení jen divák, který nějaký dlouhodobý vztah již zažil...). Lantana je skutečně opakem hollywoodských okázale velkovýpravných dramat, bez velkých hvězd (vyjma Geoffrey Rushe) - a přitom s velkými hereckými výkony, bez velkých gest a grandiózního finále, plný malých, drobných okamžiků, všednosti života, obyčejných lidí... (04.01.2008)

Hurá!! V Austrálii umí také točit vynikajicí filmy. Je to čistých 90%, a přikláním se k 5*, abych hodnocení trochu pomohl. K filmu se už příliš vyjadřovat nebudu, vše již bylo napsáno jinými. Snad jen, že se mi moc líbily civilní herecké projevy. Zputnikovo "magnolioidní " přirovnání je přesné, sám jsem to chtěl napsat, vypadá to, že nekrade myšlenky jen Radyovi :) Prostě moc příjemné překvapení a sám se divím, že mě podobné téma dokázalo tolik oslovit v mém věku... (21.11.2005)

Měl jsem tady připravený poměrně rozsáhlý a dozajista i zajímavý komentář, ale teď vidím, že mi ho zputnik vyfoukl. Nevím, jak se k němu ten darebák dostal, ale až to zjistím, zažaluju ho za porušení autorských práv. Ten chlap mi snad normálně leze do mozku, a já o tom ani nevím. No to je hnus, velebnosti, todleto. O čem jsem to mluvil? A jóó, Lantana. Dobrej film, fakt dobrej film. Ne na 100%, ale zase na víc než na 80%. A má takové realistické vyznění. Sakra, jako bych todleto už někde... a jóóó, zputnikův komentář. Ten chlap ale píše dobrý komenty, co? A někdy jako by mi bral doslova slova, ééé, chci říct myšlenky z hlavy. Tak mě napadá, jestli on mi je fakt nečte. Ale nemluvil jsem už o tom? Ta hlava, ta moje hlava. A ty hlasy, co mi v ní pořád zní... O čem jsem to mluvil?... Lantana? A co že to má jako být?... (10.09.2005)