Hodiny

Tři řeky a jeden soutok, tři ženy a jeden osud. Daldryho Hodiny tikají v jakémsi bezčasí a bezvětří. Zvláštní film podle znamenité knihy Michaela Cunnighama unáší stavbou vyprávění, emocionální hloubkou, inteligentními dialogy a brilantními hereckými výkony celého hvězdného souboru. Vypráví o věčných touhách, které nepomíjejí, o vzpomínkách, které nemizí, o hledání sebe sama v zrcadle, kde je tvář někoho jiného, o smrti, která dává smysl. Co mají společného Clarissa, Laura a Virginia? Snad to, že všechny tři žijí v tichém zoufalství...a každá z nich nakonec volí únik. Snad to, že každá z nich umí na vteřinu zachytit malinký kousek štěstí, i kdyby mělo jít jen o všední nákup čerstvých květin na trhu. Ten, kdo četl i úchvatnou Mrs. Dalloway od Virginie Woolf, by měl být Hodinami pohlcen ze všech stran a úhlů... (09.05.2007)

V poslední době jsem viděl dva filmy, které promouvají o ženách - a sice "Hodiny" a "8 žen". A bez okolků přiznávám, že "8 žen" mě oslovilo daleko víc - svojí nadsázkou, vtipem a šarmem. A ačkoliv dávám "Hodinám" stejné hodnocení, jde o čtyři hvězdičky jiného druhu - jsou to hvězdičky "objektivní". Tím chci říct, že přes skvělé herecké výkony všech tří představitelek a úžasného Eda Harrise si mě "Hodiny" neomotaly kolem prstu a nepronikly k mému srdci. Ale "chyba" bude v tomto případě na mé straně, v mém vnímání světa - pokud vám jsou ale blízké výpovědi o osamělosti, rozervanosti a tragice ženské duše, o depresích, psychických onemocněních a sebevraždě jako přijatelném řešení vlastní existence, pak si "Hodiny" nenechte ujít...Já za sebe ale říkám, že si je zopakuju až někdy za dvacet let. To mi bude něco přes čtyřicet a možná se na "Hodiny" budu dívat úplně jinak. A možná ne. (10.02.2006)

Nebýt v The Hours přítomna hudba Stephena Glasse, byly by minimálně poloviční. Ale i kdyby, zůstane nám jeden neuvěřitelný herecký koncert v podání tří hereček a jednoho herce. Jedná se o dost depresívní zážitek, když vidíte všechny hrdinky proplouvat přesmutným dnem, nesrovnatelným a chvílemi zcela stejným. Hlavně se ale vyžaduje naprostá soustředěnost, jinak by leckomu mohly motivace hrdinek připadat směšné a reakce hysterické. A taky by na obalu neměla chybět cedulka se zákazem vstupu cynikům. Zpočátku jsem si udržoval větší či menší rezervu, ale postupná gradace je dechberoucí a nedává žádný prostor pro pochyby. S pointou či zničujícím finálním monologem pak zůstává v srdci velmi specifický a tíživý dojem. S odstupem ale maličko střízlivím a hodnocení upravuji o kousek níž. Gradace i přes svůj prvotřídní závěr místy malinko zadrhává a jako celek je snímek možná až trochu neuchopitelný. Přesto výrazně pozitivní dojmy a abych nezapomněl připomenout i já svoji favoritku z osudové trojice - Nicole Kidman. (04.02.2006)

Kedze tento film patri medzi najoblubenejsie dramy uzivatelky Madison, musel a chcel som si ho pozriet s nou a urobil som dobre, pretoze mi niektore prepletene casy roznych postav podrobnejsie vysvetlila. Mna nielen prekvapil zaujimavy scenar, ale aj herecke obsadenie, kde sa stretli najväcsie hollywoodske hviezdy, ktore nie je podla mna jednoduche zohnat do jedneho filmu, ale podarilo sa. Nesmiem zabudnut i na genialny soundtrack Philipa Glassa, ktory tomu filmu pomohol vdychnut tu dramaticku alebo depresivnu atmosferu, pretoze kazdy z tych hrdinov trpel nejakou depresiou alebo chorobou a aj to znamenalo pre hercov vyzvu si tieto postavy zahrat a vyplatilo sa. Na nepoznanie zmenena Nicole Kidman ziskala Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. To stastie uz nemali Ed Harris, ktoremu sosku vyfukol Chris Cooper za vedlajsiu ulohu v drame ADAPTACIA (2002) alebo Julianne Moore, ktorej pre zmenu sosku prebrala Catherine Zeta-Jones za muzikal CHICAGO (2002). Julianne Moore bola v tomto rocniku Oscarov nominovana este aj za dramu DALEKO DO NEBE (2002), aj v tomto filme vysla naprazdno. Meryl Streep alebo John C. Reilly neboli vobec nominovani za Hodiny, avsak obaja boli nominovany za hercov vo vedlajsich uloh v inych filmoch, v ktorich tiez vysli naprazdno - Reilly za muzikal CHICAGO a Meryl Streep za ADAPTACIU. Dost prepletene, ale herci mali stastie zahrat si v kvalitnych filmoch, ktore sa doslova bili o Oscara :-) V kategorii najlepsia rezia prebral sosku Daldrymu Roman Polanski za vojnovu dramu PIANISTA (2002), aj ked nie osobne, kedze Polanski ma dlhodobo zakaz vstupu do USA a v kategorii najlepsi film zvitazil uz spominany muzikal Chicago. _________ Nicole Kidman - (Virginia Woolf) +++ Julianne Moore - (Laura Brown) +++ Meryl Streep - (Clarissa Vaughan) +++ Ed Harris - (Richard Brown) +++ Stephen Dillane - (Leonard Woolf) +++ Miranda Richardson - (Vanessa Bell) +++ John C. Reilly - (Dan Brown) +++ Toni Collette - (Kitty) +++ Claire Danes - (Julia Vaughan) +++ Jeff Daniels - (Louis Waters) +++ (24.09.2011)

Film kde je skoro každá postava lesba nad 40, která to tají a vnitřně trpí, o depresích nemluvě opravdu není můj šálek kávy. Nepopírám, že je to opravdu brilantně zahrané, natočené a obdařené skvělou gradující hudbou. Jenže já jsem z toho filmu byl úplně nervózní a měl jsem křečovitý ksichty a přál jsem si aby už byl konec. Místama mě to ani moc nebavilo. Pro takový film je moje hodnocení asi příliš nízké, ale každý má občas i dobrý film, který mu prostě nesedne. (04.02.2006)