Nuovomondo
The Golden Door
Režie:
Emanuele CrialeseScénář:
Emanuele CrialeseKamera:
Agnès GodardHrají:
Charlotte Gainsbourg, Vincenzo Amato, Francesco Casisa, Filippo Pucillo, Federica De Cola, Isabella Ragonese, Ernesto Mahieux, Vincent Schiavelli (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Salvatore je prostý muž, se kterým se život nemazlí. Jednoho dne ho ale osvítila nevšední vize o zemi blahobytu. Tak jako mnoho dalších teď za sebou zanechá domovinu a vydává se na neuvěřitelnou cestu. Na lodi potkává záhadnou ženu a zjišťují, že oba sní o lepším životě. Společně sdílejí dobrodružství, vedoucí do nového světa, který navždy změní jejich životy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Jak si chtěli Amíci vytvořit superrasu a jak dělali výběr z osidlenců. To ještě nevěděli, jak se pak jejich superrasa pokříží s černoušky a řekl bych, že dnešní superameričané jsou asi tak na tom stejně jak supergermáni. Nakonec stejně bude Japonec, že? ()
Moje srdiecko vzblklo tym zahadnym plamenom, ktory sa objavuje len v pripade, ked si pozriem film a poviem si, tak toto bolo to prave orechove. Niektore komentare vystrihaju pred nudou, ja som ziadnu nepostrehla. Tento film bol presne to, co som potrebovala a davam mu pomyselnych sest hviezdiciek a okamzite ho presuvam do mojich naj filmov. Neobycajny, fascinujuci, autenticky. ()
Při náhodném přepínání kanálů jsem dnes narazil na tento film, který mě po několika minutách tak zaujal, že jsem ho v němém úžasu dokoukal až do konce. Miluji totiž filmy, které si na nic nehrají a ukazují život a jeho problémy v plné "nahotě", což mě zde bylo na 100% dopřáno. Úžasná ukázka víry a touhy po lepším životě naznačená v symbolických obrazech, to vše se prolínající s občas až drsnou realitou všedního života, mě na chvíli naplnila novou sílou a životním entusiasmem. I z tohoto důvodu stálo za to tento snímek shlédnout. Hloubavým povahám ho mohu určitě doporučit. Zasloužené 4 * . ()
Já tak nějak nevím.... pro začátek dávám poctivé tři*, ale asi budu potřebovat aspoň ještě jeden pokus, abych do toho nějak víc proniknul. Na tenhle film mě nalákala jedna z hlavních rolí - Charlotte Gainsbourg. Do doby, než se na obrazovce objevila, to bylo poměrně nekonečných víc jak 30 minut. Pak to začalo být aspoň přiměřeně koukatelný, ale na zadek mě to teda neposadilo, to zase ne. Celkově je ten film na jednu stranu opravdu poněkud nudný, plyne velice pomalu, a když už se trochu rozjede, tak je najednou velmi nekonkrétní konec. Takže asi největší spád má hudba při závěrečných titulcích. Ale kdo by je čet, žejo?? Nicméně musím uznat, že jistou sílu a symboliku to v sobě má, jen to možná chtělo zpracovat kapku jinak. ()
Bohužiaľ ma to nechytilo. Sú tam miesta, kedy mi to niečo aspoň naznačilo, ale inak mimo môj záujem. Škoda, pretože scény, kostýmy a vykreslenie doby je pôsobivé. Aj nosná myšlienka výborná, len ten príbeh je pre mňa akosi nestráviteľný. ()
MffKV2007 - Pro mne nejlepší film letošních (07) Var. Ne že bych ihned při projekci omdléval blahem, to ne, tenhle filmový zážitek ve mně dozrával postupně. Stále se mi cpal do hlavy a nutil přemýšlet až mne dovedl k této recenzi. Příběh je přímočaře jednoduchý (viz. Nogard), žádné velké překvapení, herci v našich krajích vesměs neznámí. Jeho síla je jinde. Velmi nenásilně a s velkou dávkou humoru vyzvedává takové hodnoty jako láska, rodina, lidskost, naděje. A k tomu ještě výborná instrumentální hudba a dvě naprosto skvělé pecky Feeling Good a Sinnerman od Niny Simone. Všem moc doporučuji. ()
Možná je mé hodnocení opět nespravedlivě nízké, ale vzhledem k tématu (nehumánní zacházení s lidmi, relativita lidské soudnosti a rozumnosti) a zvolenému způsobu sdělení (pomalý tok vyprávění soustřeďující se na čtyřčlennou rodinu, generačně a psychicky rozrůzněnou) jsem čekala víc. Přehnaná očekávání hlavy rodiny v podobě nereálně velké zeleniny, peněz rostoucích na stromech, moře mléka apod., stejně tak davové scény, kdy se všichni najednou otočí do kamery, nebo kromě hlavních hrdinek na moment ustrnou v pohybu, to všechno vypadá na úžasné ozvláštnění, které bych přijala s nadšením, ale bohužel jejich užití jako by příběhu ubíralo na závažnosti. Co má podtrhovat lidskou bídu, je jen jakýmsi vybočením z vyprávění, spíše vtipnou vložkou než kritickým zvětšovacím sklem. Zacházení s lidmi, kteří připluli do Ameriky, jako s dobytkem jen kvůli zcestným domněnkám o dědičnosti inteligence, je myslím dost úděsná věc, která si zaslouží zpodobnění. Chybí mi tu skutečnost, že řada lidí strávila v detenčních centrech po příjezdu velmi dlouhou dobu, což se negativně projevovalo na jejich psychice. Alespoň autoři nezapomněli na sňatky na dálku a odkrývání určitého pokrytectví dřívějších dob, zvláště dodnes platných pravidel. Řada velmi zajímavých scén, podobně užití písně Niny Simone (pro mě nekonzistentně moderní píseň ve filmu o 19. století; byť jde možná o evokaci hrůzného zacházení s černými otroky), na mě působí jen jako plácnutí do vody, které nemá ten efekt, který by nejspíš mělo mít. Škoda. Film si měl vybrat buď jen příběh, nebo jen emoce, takhle je pro mě příběh příliš odtažitý tam, kde má být emotivní. A z hlediska děje se vlastně stalo jen to, že hrdinové odjeli a získali zkušenosti. My sice s nimi, ale jen pokud jsme se naladili na empatickou notu. ()
pro mě je tenhle film především nudný, to je hlavní pocit, který jsem ze sledování měl a musel jsem se hodně přemlouvat, abych u toho vydržel. Sice tam byly i zajímavé momenty, ale to hlavně až v poslední třetině filmu, po příjezdu do států, ale k tomu bylo třeba se pronudit. Tedy jako celek to bylo velmi slabé, dlouho až neuvěřitelně nudné, že by to šlo používat jako uspávanku. Díky konci dávám dvě hvězdy, jinak by to byl odpad ()
Fascinovala ma tá procedúra príchodu do USA. ()
Historie jedné pouti sicilských přistěhovalců za lepším životem do Ameriky s prvky magického realismu. Některé scény či záběry zůstanou dlouho v mé byť již chatrné paměti. Například scéna bouře na moři vyvolá změť pasažérů v podpalubí, nebo odražení lodě od mola sicilského přístavu přístavu, které sledujeme z nadhledu, dokud se jednolitý dav nerozdělí na odjíždějící a zůstávající. Vše probíhá v naprostém tichu, nikdo nepláče, nikdo nemává - jen jedna masa bezhlesně pozoruje druhou. Když vystěhovalci po nekonečném utrpení konečně dorazí ke břehům vysněné Ameriky , nespatří vůbec nic, neboť panuje hustá bílá mlha. Úchvatná vizuální stránka spolu s výborně volenou hudbou navozuje příslušné emoce a divák zcela ponořen v děj drží palce těmto dobrodruhům, kteří se bez koruny (centu) a znalosti jazyka (a někteří i negramotní) vydali do neznáma za slabou jiskřičkou naděje. ()
Film má zvláštní ponurou atmosféru. Hlavně ty "italské" záběry jsou jako z nějakého podsvětí nebo ze záhrobí. Kdybych měl v tomhle žít, asi taky budu chtít odjet do Ameriky. Některé zbytečně dlouhé úseky, kde se pro diváka nic moc neděje, jsou až nepříjemně otravné (úvodní výstup po kamenech, scény v podpalubí). Nejzajímavější je asi poslední část z amerického imigračního oddělení. Absurdní přijímací procedury zdejších úředníků ukazují odvrácenou stranu amerického snu. Jaksi nepatřičně působí ve filmu "záhadná" postava Lucie (Charlotte Gainsbourg). Celou dobu nevíme kdo to je, kde se tam vzala a proč jede mezi chudáky? Mezi pasažéry se jen šíří nějaké ty drby a spekulace. Je divné, že to nezajímá ani Salvatora v okamžiku, kdy ho Lucie požádá o sňatek. Snové scény a prostřihy jako variace na povídačky o mléčných řekách a obří zelenině v Americe působí až komicky surreálně. ()
Jó, tak to prostě chodilo... Doporučuju nesledovat pokud dojdete večer utahaní z práce, ono ty dlouhé záběry a minimum dialogů dělá svoje :D takže na druhý den jsem se do toho pustil znova a nelituju. Hezky zpracované. ()
Film zachytáva momenty, ktoré iné filmy s témou vysťahovalectva do Ameriky vynechávajú: sny, povery, plánovanie, nalodenie, plavbu, a najmä bizarnú selekciu kandidátov na vstup do raja na Ellis Island v New Yorku. Realisticky zobrazená história najdemokratickejšej krajiny sveta, na ktorú by v USA najradšej zabudli. ()
Dal jsem 25 minut ze 112. Víc po mně nikdo nemůže chtít.... Ale protože jsem masochista, pustil jsem zbylých 87 a přidám dvě hvězdy za historickou informaci. ()
Imigracni proces v NY pred 100 lety. Nic navic. Tahne se to… ()
Za mě krásný film. Takový, že si na konci řeknete, že to lépe natočit nešlo. Písně Niny Simone to pak jen podtrhly. ()