Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky

Komisár malou okľukou zariadi vraždu mafiánskeho bossa, ktorá nakoniec celkom nevyjde. Aspoň tak sa to na začiatku javí divákovi. Kšefty developerov s výstavbou panelákov nie sú čisté, skorumpovaná je celá mestská správa, špekulácie s pozemkami, to všetko situáciu komplikuje, a k tomu ešte nie je jasné, do akej miery sú v tom namočení dvaja hlavní hrdinovia, a ktorý z nich vlastne. Politika je zložitá vec, to vieme, a najzaujímavejšie na filme je, ako sa môže starý taliansky mafiánsky film podobať na nedávnu slovenskú realitu. Ani sa netreba čudovať, že jednému z toľkej nespravodlivosti ku konci filmu celkom prepne. –––– Neotvírej dveře, dokud neuslyšíš heslo. Heslo bude Monte Pellegrino. –––– Vy si ani nedokážete představit, že by vysoký soudní hodnostář mohl být zapleten do nějakého zločinu. (19.03.2019)

Skvělý film, a skvělá atmosféra italského jihu ovládaného mafií. Film s námětem podobně bezvýchodným jako Vyšetřování skončilo - zapomeňte, zamrazí, když přijmeme paralelu s dnešní dobou u nás. Dabing, který právem patří do zlatého fondu každého sběratele. Že je tempo pomalejší a vražd jen několik? Tenhle film stojí na dialogu, bolesti, přemýšlení, jsou tu a až do konce zůstanou pochyby. Pokud vám to nestačí, tak si zahrajte Duke 3D... (20.05.2013)

Damiano Damiani je prostě pan Někdo. Nikdy si nebral servítky a jeho milované vlasti to dokázal naservírovat s plnou parádou. Jeho politická dramata jsou skvosty kinematografie a plně jim věřte, Itálie v sedmdesátých letech byla opravdu divoká, mafie si servítky nebrala a nedejbože Sicílie. Takže charismatický Franco Nero a vynikající Martin Balsam ve výborném filmu, oba jdoucí po mafiánském bossovi z Palerma, jen každý trochu jiným způsobem a ne každý končí šťastně. (10.07.2016)

Film, ktorý sa spočiatku tvári ako zameniteľný, pásový taliansky policajný thriller, sa ale postupom času stáva stále viac a viac násilným a jeho postavy menej a menej odhadnuteľné a značne ambivalentné. Popravde ani po skončení filmu si okrem tých jasných záporákov nedokážem presne zaradiť jednotlivé osoby do nejakého zoznamu podľa morálneho kódexu. Vraždia sa tu deti, chápadlá mafiánskej chobotnice sú úplne všade, siahajú od majiteľa bytov po najvyšší súd. Hlavnou postavou je tu skôr vyšetrovateľ Martina Balsama a tento herec dokonca svojim umením zatieňuje inak taktiež skvelého Franca Nera, ktorý tu ale nie je za nejakého svojho tradičného ultrasympaťáka. Nebudem tvrdiť, že som všetko pochopil, ale všetky súvislosti zrejme nedochádzali ani samotným postavám. (19.03.2019)

Politika nepatří k mým velkým zájmům, ale politické thrillery z této doby přesto sleduji velice rád a neodrazuje mě ani levicová orientace některých tvůrců. Ale zatímco třeba u filmů Costa-Gavrase trnu napětím i v případě, že předem vím, jak příběh skončí, jsem plně pohlcen atmosférou, vychutnávam si herce a další lahodné tvůrčí ingredience, Damiano Damiani mě už podruhé nechává převažně chladným, jeho film po většinu času pro mě postrádal atmosféru. Damiano nevytvořil až na pár scén k závěru ani kus patřičného napětí, herci (no.. snad s výjimkou Martina Balsama) mi připadali poněkud nezáživní, děj zasazený do policejního prostředí včetně postav až průhledně jednoduchý a výslední dojem z filmu spíše takový... ve jménu čistě účelového nastavení kritického zrcadla. Ale kde chybí působivost, tam chybí pro mě i onen pocit velkého přesahu a přes to vysoké hodnocení vnímám PŘIZNÁNÍ jako spíše průměrný film svého druhu, který mě jaksi nedokázal překvapit. S napětím Vrahů pořádku, tísnivosti Doznání či tajemnou atmosférou Ctihodných mrtvol tohle ani moc nejde srovnávat, tady jsem navzdory slibnému obsahu i jako odpočatý polovinu filmu témeř prozíval. Pokud mi něco přihrálo myšlenku dát nakonec až 3 hvězdičky, tak určitě jsou to velmi zajímavé společné dialogy mezi mladým prokurátorem až s fanatickým uctíváním všeho, co patří pod zákon, a zkušeného stárnoucího komisaře vnímajícího spravedlnost v širším úhlu pohledu. [55%] (20.08.2021)