Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky
-
Confessione di un commissario di polizia al procuratore della repubblica
(více)
Confessione di un commissario di polizia al procuratore della repubblica
Priznanie policajného komisára prokurátorovi republiky
Confessions of a Police Captain
Režie:
Damiano DamianiScénář:
Damiano DamianiKamera:
Claudio RagonaHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Franco Nero, Martin Balsam, Marilù Tolo, Giancarlo Prete, Adolfo Lastretti, Nello Pazzafini, Calisto Calisti, Luciano Catenacci, Vincenzo Norvese (více)Obsahy(2)
Když mafie stojí nad zákonem, nezbývá než vzít spravedlnost do vlastních rukou... Palermo kolem roku 1970. Policejní komisař Bonavia (Martin Balsam) provádí rutinní kontrolu městského ústavu pro duševně choré, který je viditelně zanedbaný. Komisař se rozhodne nad vedením blázince přivřít oči, pokud ovšem okamžitě propustí jednoho ze svěřenců a prohlásí ho za zdravého. Zdánlivá laskavost dá do pohybu nebezpečnou hru s mafií a zatáhne ostříleného policistu do bratrovražedného střetu s dalším ochráncem zákona, idealistickým prokurátorem Trainim (Franco Nero). Propuštěný pacient se totiž hned vzápětí pokusí zastřelit stavebního magnáta, jenž skrze úplatky, vydírání a vraždy ovládá celou metropoli. Vyšetřováním atentátu jsou pověřeni právě Bonavia s Trainim a jak případ pokračuje, odhaluje se hluboká propast mezi jejich chápáním spravedlnosti... Italské kriminální drama patří ke stěžejním dílům žánru poliziotteschi, který vychází z temných akčních a detektivních filmů, avšak s ostrou kritikou vládnoucích vrstev. Damianiho snímek ukazuje ponurou vizi Itálie, kdy organizovaný zločin prostoupil všechny státní složky a zcela zardousil možnost spravedlivého procesu. Hlavní konflikt pak neleží mezi představitelem zákona a unikajícím zločincem, ale mezi dvěma státními úředníky, přičemž oba chtějí dostat mafiánského bosse. Avšak zatímco mladý soudce stále ctí literu zákona, protřelý policista se naděje na jeho odsouzení dávno vzdal a rozhodl se proti mafii bojovat jejími zbraněmi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Štátna moc je len prevodovou slúžkou mafiánskych záujmov. Mafie zbrojárov, developerov, bankárov, kapitánov priemyslu a podvodnícko obchodnícky vychcaných finančných žralokov. Tí určujú trendy aj legislatívu. Ak na to niekto dôraznejšie a hlavne konkrétne upozorní, môže sa ísť pásť na biedne pastviny periférie. S rizikom, že ani k tej pastve nemusí dôjsť živý. Damiano Damiani na prerastenie mafie políciou, súdmi a štátnym aparátom dôrazne upozornil už začiatkom 70. rokov, no veľa sa nezmenilo. Aktuálne a výstižné posolstvo. Rovnako dnes, tak ako v dobe vzniku. ()
Sľubná samopalová strieľačka zo začiatku filmu je iba malou osviežujúcou kvapkou v mori nudy a siahodlhých, miestami priam "guľometných" dialógov, prebiehajúcich prevažne medzi policajným komisárom a okresným prokurátorom. Je známe, že subžáner poliziotteschi reagoval na vtedajšie búrlivé politické a spoločenské dianie v Taliansku a odsudzoval ho, dalo sa to však odprezentovať aj pútavejšou a menej ukecanou formou než zvolil Damiano Damiani. ()
Komisár malou okľukou zariadi vraždu mafiánskeho bossa, ktorá nakoniec celkom nevyjde. Aspoň tak sa to na začiatku javí divákovi. Kšefty developerov s výstavbou panelákov nie sú čisté, skorumpovaná je celá mestská správa, špekulácie s pozemkami, to všetko situáciu komplikuje, a k tomu ešte nie je jasné, do akej miery sú v tom namočení dvaja hlavní hrdinovia, a ktorý z nich vlastne. Politika je zložitá vec, to vieme, a najzaujímavejšie na filme je, ako sa môže starý taliansky mafiánsky film podobať na nedávnu slovenskú realitu. Ani sa netreba čudovať, že jednému z toľkej nespravodlivosti ku konci filmu celkom prepne. –––– Neotvírej dveře, dokud neuslyšíš heslo. Heslo bude Monte Pellegrino. –––– Vy si ani nedokážete představit, že by vysoký soudní hodnostář mohl být zapleten do nějakého zločinu. ()
Jak už zaznělo v jednom z předchozích komentářů, tyhle filmy si snad platila mafie, aby ukázala, že bojovat s ní je zbytečné. Na podobné téma mě víc zaujaly filmy Ctihodné mrtvoly nebo Sto dní v Palermu. Tohle sice taky není špatný, má to i pár výborných dialogů ve fotogenických lokacích, ale je tu jeden háček – mě nikdy nebavil Franco Nero. ()
Režisér, který natočí takovýto film a přežije je buď hrdina nebo mafián. Někdy mám pocit, že tyto filmy jsou točeny, když už ne přímo na objednávku mafie, tak s jejím skrytým souhlasem, aby dali široké veřejnosti, policii i justici jasně najevo, že nemá význam válčit s mafií. Po této stránce splnil film svoji roli dokonale. Divák odchází z kina totálně znechucen s nevyslovenou otázkou. Proč je toto možné? ()
Galerie (30)
Zajímavosti (1)
- Podle filmu vznikla v roce 1973 v Československu stejnojmenná rozhlasová hra. (Přemek)
Reklama