Funny Games USA

Sirotek evropského intelektualismu Haneke zrealizoval tenhle remake z prostého důvodu – chtěl protlačit své jméno a své filmy mezi Američany a obecně mezi jedince, kteří cokoliv non-english ignorují. To není výmysl, Haneke to sám přiznává v rozhovorech. Zvolil si Funny Games, protože nemají chybu a na rozdíl od Hanekeho ostatních děl fungují i v žánrově vděčnější úloze jako standardní psycho thriller, respektive slasher. Není podstatné se pídit po tom, v čem se liší originál od remaku (až na pár detailů v ničem, je to točený shot-by-shot) a který z nich je lepší. Lepší je ten, který vidí člověk první. (13.04.2008)

Já jsem hnusnější a šílenější film nikdy snad neviděl a ani už nikdy vidět nechci. Hlavně jsem čekal na nějaké jasné rozuzlení, jenže pan režisér mi pak díky jedné scéně ukázal, že to s tou krutostí myslí zcela vážně, takže sem si ji stejnak užil až až. Jenže nejhorší na tom všem je, že to všecko je krutá realita, která co se týče budoucnosti může přijít a o to horší budou následky. Mladá generace je dnes neskutečně agresivní a rvavá, ale pravda je, že už nějakou tu řádku let, a ve filmech to začíná být aktuální až teď. Proč? Možná také proto, že se o dětech jako o agresorech dobře točí a že je vidět jak lidský faktor okamžitě klesá ke dnu a diváka to baví sledovat, jak člověk ničí člověka hlavně psychicky. Vždyť kdo si v mládí občas na někoho nezařval, nechci říct nešikanoval, ale občas něco někomu neudělal. Horší na tom všem je, že ti mladí se v dnešní době pustí už i do staršího, a vůbec se toho nebojí, co jim pak udělat, to teda fakt nevim, důležitá je především výchova, jenže to je kór u tohoto filmu ještě horší problém, protože ti chlapci se jinak chovají naprosto přátelsky, ale zřejmě je to všecko jenom hra jak vybudit pozornost a nic víc. Ocenit se na režisérovi musí hlavně to, že s tématem přišel ve vcelku brzké období. Přecijen originál je deset let starý. Takže krapet předběhl dobu. A další věc, která mě na tom vadí je hlavně to, že Američané prostě musí mít zase něco jenom pro sebe a veřejnost. I když tady se to dá pochopit. Režisér chtěl zviditelnit své dílo v době, kdy už je to aktuální a upozornit na sebe, že už to natočil před deseti lety a že je vlastně geniální, ale tak proč ne. Já jsem tenhle film musel chvíliemi přepínat, protože se fakt na to nedalo koukat a nechtěl jsem se posraným filmem deptat, což dokazoval vcelku obstojně. (03.09.2009)

V každém člověku dřímá bestie, je jen na něm jestli ji probudí. Film neodbytný, stejně jako Peter a Paul. Film evokující, zneklidňující, naléhavý a alarmující(zpětný rychloposuv – osud jsme my sami – zapomeň na ruku shůry). Tady jsem poznala tu nejkrutější beznaděj. Jak se s tím vyrovnám? Netuším. Je 29. duben 2013 …tohle datum si zapamatuji – viděla jsem Funny Games USA. (02.05.2013)

Film jsem viděl, aniž bych viděl jeho původní o deset let starší předlohu. No přišlo mi to takové polovičaté ... Herecké podání dvojice útočníků je absolutně dokonalé, k těm nemám nejmenších výhrad. Na druhé straně rodina se chová naprosto nereálně a nerealisticky. Po zastřelení dítěte by nikdo neměl šanci ještě nějak smysluplně jednat a propadl by šoku nebo se zbláznil či podobně. Od chvíle, kdy začne vraždění, jde film prostě drsně dolů a začíná svým protahováním nudit. Ohledně násilných scén, které nejsou většinou úplně vidět, bych si myslel že tvůrce reagoval spíše na možné cenzory. Osobně bych chtěl vidět Naomi Watts "frontal nudity" a nestydím se za to. Herecký výkon Tima Rotha byl podle mého úplně příšerný. Zajímavě podaný moderní exploťák, který mne bohužel nijak výrazně neoslovil (a to jsem do explotation žánru velký nadšenec!). Rodině jsem utrpení nevěřil, to byla asi hlavní chyba. V těchto filmech hraje strašně důležitou roli to, jak zahraje svoji roli utrpení oběť. Pokud jí to nevěřím, tak s ní mohou filmoví útočníci dělat co se jim zachce, ale mne to nechává prostě chladným a film mne nudí. Navíc u tohoto filmu 111 minut bylo moc. (31.12.2008)

Funny Games U.S. je parádní exploitation, i když v mnoha směrech natolik odlišný od ostatních. Film téměř bez hudby (a když už zazní, tak pořádně tvrdá) a předlouhými záběry. Divák sleduje jakousi hru, kterou oběti ale nemají šanci vyhrát. Bez veškerého toho klasického násilí se pak cítíme hodně ošizeni, protože nám to režisér zkrátka nedopřeje. Jenže kdo je tady pak ten deviant a zvíře, co vyloženě chce všechnu tu brutalitu vidět? Celý snímek je tudíž jeden velký podfuck na diváka. Já jsem však nad míru spokojen. (18.02.2010)