Nastala chyba při přehrávání videa.
  • FIBO
    *****

    Málokdy se stává, kdy ve vás film vyvolá retrospektivní vzpomínku. I když nemusí být ničím specifickej, charakteristickej, může chytit vaše subjektivní postoje vůči nečemu, co se kdysi ve vašem životě odehrálo. Když jsem četl některé komentáře před videním filmu, docela jsem se některým komentářům smál, teď už se nesměju. Jsou chvíle, které dokazují, že může být film pro člověka víc než pohyblivými obrázky zo zvukom. Pro mě osobně je tohle právě tenhle případ. Občas si říkám, kéž by mi bylo zase 13 a vrátil bych se na jedno z míst, o němž platí, že jeho zdi by mohly vyprávět. Díky za tuhle živou vzpomínku :)(7.2.2010)

  • dopitak
    ***

    Hodně svérázná komedie, u které je třeba si uvědomit, že starosti třináctileté Vic jsou jen unondanou omáčkou (a nutností pro všechny příznivce krásné Sophie), protože prim hraje Claude Brasseur a jeho "dospělácké" problémy. Kapitolou samou pro sebe je dabing pro Lucernafilm, ve kterém dospělí imitují a dabují dětské postavy a Tonda Navrátil si tu kromě větší role profesora Erica střihnul ještě asi osmnáct dalších postav (ano, včetně několika dětí).(21.6.2011)

  • MickeyStuma
    *****

    Příjemný jemný snímek o dospívání a manželské krizi. Ano, hlavní postava tohoto filmu jde do puberty a tak začíná mít zájem o chlapce a život kolem sebe. A ani si nevšimne, že její rodiče si přestávají rozumět. Sophie Marceau je ve své první roli velice přesvědčivá. Romantismu příběhu pomáhá i líbezná melodie titulní písně, která se svou jednoduchostí až neuvěřitelně vrývá do paměti. Jemný humor, občasné hlášky, střídmě plynoucí děj. Takových filmů je opravdu poskrovnu. A jak jinak, opět kvalitu filmu sráží na kolena neuvěřitelně špatný český dabing. A je to velká škoda.(3.12.2013)

  • Karja
    *****

    Sophie Marceau udělala z Večírku příjemnou podívanou, mě osobně dostala hlavně svoji dětskou bezprostředností. Jakožto třináctiletá žába má chvílemi krásný talent na přivolávání zbytečných problémů, ale dělá je tak krásně nevinně, že je fakt okouzlující. A kvůli tomu jejímu obličejíku jí to člověk má chuť odpustit. Takže nemůžu jinak, pět hvězdiček a 90 procent k tomu.(12.10.2009)

  • F.W.Colqhoun
    **

    Kam se tohle sere na Botu jménem Melichar... Na Troškovu klasiku jsem si vzpomněl víc než jednou. Nečekal jsem, že jednou budu kterékoliv jeho dílo stavět na cokoliv z francouzské kinematografie. Na film bohužel nemám, narozdíl od řady dalších, žádnou pamětihodnou vzpomínku z dětství, takže jsem vůči sentimentu přinejmenším v tomto případě imunní. Takhle jsem se už dlouho nenudil, a to počítám i hodiny strávené v práci, ch-ch. Sophie Marceau je na plátně ještě moc mladá a přestože stárnutí nemělo na úroveň jejího herectví žádný vliv, raději jí budu do rozkroku zírat v "Al di la delle nuvole", kde alespoň prokazatelně není pod zákonem, o čemž kromě data výroby filmu svědčí i viditelná monstrozita pubického ochlupení. Zpětně mě udivuje mě zejména zařazení do škatulky komedie. Vtipného se nestane * a to říkám s naprostou rozhodností * naprosto nic. Za celou dobu nedojde dokonce ani k ničemu, co by se nedalo čekat, takže jediným překvapením je právě a pouze TATO smutná skutečnost. Rozplizlost je ale až taková, že jinou škatulkovací altertnativu nenabízím. Situaci nevylepšuje ani nic, co občas vynáší i sračky do kladných čísel; na papíře by člověk mohl doufat třeba ve Vladimira Cosmu, bez jehož přispění by i takové L' Animal bylo o úroveň níž; tentokrát svými zamilovanými odrhovačkami vyloženě irituje. Před filmem na dývku běžela upoutávka na dvojku. Count me out.(22.9.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace