Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Té hudby ale mohlo být trochu míň... ()
"Plukovník Kolonel v bílých šortkách, řekne mu well, a vše je allright." Coby milovník hudby a opery zvlášť moc nechápu, v čem je tahle Cimrmanova hra slabší. Za mě je to víc než allright. Díky hudbě Jana Klusáka se spoustou odkazů na známé hudební motivy (včetně toho závěrečného ze Smetanovy Libuše) je to vskutku úžasná parodie. Ale i samotný námět o českém inženýrovi, který je oslavován indickým plantážníkem i britským guvernérem víc pro české řečičky než české ručičky, je super. Možná tu nejsou klasické cimmrmanovské hlášky, ale pěkné operní repliky ("Radujte se Indové, nastávají dny nové", "Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Díllí…") tu jsou určitě. A tak mám tendenci všem škarohlídům říct: "Rozmysli si Jíro rozmysli, na své štěstí pomysli..." ()
Naštěstí/bohužel jsem si před navštívením tohoto divadelního představení přečetla zdejší komentáře a tudíž se tolik na hru netěšila. To zřejmě způsobilo, že jsem byla ze hry velmi mile překvapená a domů jsem odcházela absolutně spokojená. Hra je jiná, o tom žádná, ale hravost slov, hrdost na to, že je člověk Čech, chytrý humor a hudební zážitek - to vše dohromady fungovalo úžasně. ()
No, byl to jeden ze slabších počinů DJC, ale pořád se u něho divák může slušně pobavit, nebo alespoň u mě tomu tak bylo. Tentokrát se mi líbila více přednáška než samotná hra, ikdyž je fakt, že ty výstupy pana Vondrušky byly někdy na hraně. Opera sice až tak vtipná nebyla, ale ty písničky v podání Smoljaka, Svěráka, Hraběty a Bruknera se mi moc líbily a jako vlastence zahřály u srdíčka ;-) "Chýtré hlavičky, zláté ručičky, tó jsou čeští, tó jsou čeští inženýři..." ()
Ač to činím nerad, musím konstatovat, že Úspěch českého inženýra v Indii je nejslabší cimrmanovskou operou. Ani přednáška nepatří k nejvtipnějším, snaha natáhnout ji na celou hodinu je násilná, navíc mnohé hudební vtipy nefungují tak, jak bylo nejspíš zamýšleno. Mluvené slovo zkrátka Cimrmanovi svědčí lépe. 60% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
- Když autor hudby Jan Klusák odešel z divadla, nedal do roku 2007 souhlas s publikováním na zvukové nosiče. Údajně na tom byl za komunismu materiálně špatně a doufal, že ho opera uživí. (Kulmon)
- Původně postava Inženýra Wagnera opravdu na jevišti ležela. Ze začátku se ve hře rým „A nyní oč tu běží, proč ten člověk tady leží?“ objevoval. Až po čase, kdy se tato hra přepracovala, postava Inženýra Wagnera stála. A místo toho, aby se psal nový rým, tak se prostě, místo „leží“, řeklo „stojí“. (mnaucz)
Reklama