Na hraně lásky

Ta toporna snaha rezisera bohuzzl cisi z kazdeho zaberu. Mene snahy by bylo urcite lepsi, protoze pro me ty nejlepsi sceny jsou ty uplne nejobycejnejsi (keira a Matthew v koupelne, Keira a Cillian na nadrazi), kdy se reziser nesnazi o hezky a zajimavy obrazek a navci bych mu neverila, ze se nesnazil inspirovat Pokanim, jenze kdyz dva delaji totez, neni to totez a ani Keira to nezachranila, i kdyz je uzasna a jeji tvar se pro kameru narodila. Je skutecna skoda, ze film je jen prehlidkou prazdnych scen s nablyskanym obalem a silnymi slovy, kterym nikdo neveri. (24.06.2009)

Ten film ani v úvodu nepozdravil, což neodpouštím, protože jak by řekl Svěrák, jsem Vítací typ, a ten když je opomíjen, je smutný. Světla svítí, lahváče se povalují v rohu, čili atmosféra slušná, jenže i přes svou romantickou vlnu (tu já rád) se dočkám jen chladnýho odstupu. Od všech. Keiru nemám na pozadí svého notebooku jen tak, je pro mě docela dobrou múzou, něčím... asi takovým básnickým pojmem, tak. To se mi to kecá do cizího filmu, když sám nejsem schopný racionálně popsat svoje myšlenky, že jo? A lepší už nebudu! Vlastně ani Mayburyho film, který by si měl přečíst příručku o tom, jak se naučit emotivně vyjadřovat.... a když toho nebyl schopný film, tak alespoň já: "Takže, Dobrý den!" (12.10.2009)

Neoslovilo mě to a že jsem to viděla jsem si vybavila až teď, po týdnu. Děj je rozplizlý, dialogy kýčovité, skoro jako kdyby se paní scénáristka pokoušela napodobit mluvu poválečných filmů, herci z valné většiny jaksi netuší, co mají hrát - jestli tu má někdo slušně napsanou roli, je to Matthew Rhys aka Dylan Thomas, který si taky jediný zasloužil honorář v plné výši. Sienna Miller doháněla selhání scénáristky seč jí síly stačily svou živočišností, chudák Cillian Murphy, obvykle super herec, se v tom potácel stejně jako jeho debilní postava, a nevidět Keiru Knightley v jiných filmech, mám silné podezření, že vůbec neumí hrát, ale jen rozkošně pomžikávat řasama a špulit pusu - bohužel nejsem chlap, takže to na mě jaksi nepůsobilo tak, jak asi zamýšlela. Nějak nechápu, proč tenhle film vůbec někdo natočil, a srovnání s Pokáním považuju za urážku jak autora, tak i režiséra a všech zúčastněných, včetně diváků. Nikdy více! (19.07.2010)

Jednu hvězdičku za kladnou postavu té jedné kostřičky z čápa. Jinak příběh plný idiocie, rádoby "poetických a intelektuálních" žvástů, které by zajímaly leda tak mého učitele češtiny, šílených postav, z nichž většina absolutně nemá tušení, co vlastně chtějí. Vera sice něco tvrdí, ale absolutně se podle toho nechová. Dylan se ukázal býti totálním kryplem, který zamořuje film i mou diváckou náladu. Pak se dvě kostry z čápa vezmou, odjedou pryč a pravděpodobně žijí šíleně až do smrti na strmém útesu kdesi v zapadákově na konci Walesu. Příšerně roztahaná, nudná debilita, která se sice tváří, že je dojemným romantickým příběhem ze druhé světové války. Pravdou je, že druhá světová se odehrávala na pozadí, jakože... jen tak mimochodem, byla válka. Fakt díky za ztrátu dvou hodin mého života. (05.01.2015)

Mám ráda filmy z této doby, avšak nijak veselé. Ale vždycky se nějak nechám strhnout tou atmosférou - anglické uličky, vesnice, natočené vlasy, celé zahalené do kouře z cigaret, rudé rty, následný zářivý široký úsměv, který toho mnoho skrývá. (A že jim to slušelo). Složité mezilidské vztahy. Nekončí dilema, kterému přispívá obtížná válečná situace. Vše míří do temné propasti, kde se prvně pátrá a pak už jen čeká na nějaký aspoň tenký proud světla. A přece ho tam našli. (11.01.2009)