Pumpkin

Rodící se lásku hlavní hrdinky k retardovanému svěřenci jsem brala se značnou rezervou, pobavený úsměšek však mizel po přehoupnutí příběhu do druhé poloviny, kdy jsem pojala podezření, že se Carolyn ze svého bizarního snu musí každou chvíli probudit, ještě později jsem doufala, že se probudím já a pak jsem to konečně pochopila - je to parodie! Na všechny ty filmy, kde se vyskytují praštěné americké vysokoškolačky, hezouni, vedoucí své týmy k vítězství i jejich rodiče a profesoři se svou falešnou morálkou. Jenže se stala ta chyba, že jsem se podívala do tv programu, abych se dozvěděla, že moje zjištění nekoresponduje s uvedeným žánrem, a tím je romantické drama! Tak kdo je tady potom hňup?? (V případě, že jím nejsem já, jsem se bavila) (21.02.2009)

Takhle šokovaný z průběhu filmu jsem tedy už dlouho nebyl. Námět příběhu a jeho začátek sliboval kvalitní a "nezávislý" filmový zážitek. Ale čím dál více se mi zdálo, že se nemá jednat o příběh o retardovaném chlapci, ale že spíše sami tvůrci se v průběhu natáčení stávali stále slabomyslnějšími. Naprosto afektované postavy s ještě afektovanějšími dialogy (které se, co do obsahu mohou směle měřit s latinskoamerickou produkcí mýdlových oper) rozehrávaly naprosto nevídaný koloběh scén, nad kterými se divák chtě nechtě musel smát. Pokud bylo záměrem vytvořit co nejstupidnější a nejnepravděpodobnější story, tak se to autorům podařilo. Koktejl snad červených knihoven a amerických snů nebo bůhví čeho ještě o tom, jak handicapovaný outsider dosáhne všeho a získá vše i v současné "nekompromisní pokrytecké společnosti" a hlavní hrdinka, která projde proměnou z dokonalé "pravé blondýnky" na nedokonalou trpící vyvrhelku s "prokletou duší", což je znázorněno mimojiné tím, že se z luxusní vily přestěhuje k nějakým hipísákům na studentskou kolej, kde chovají drůbež a kteří se živí bobulema či kořínkama. Nemohu ani opomenout ze skály padající auto, které ve vzduchu asi třikrát zničehonic exploduje a své přistání korunuje malým jaderným výbuchem.. Zkrátka, byl jsem konsternován a od potenciálních 4hvězd v úvodu se film v hodnocení postupně propadl až na konečnou 1hvězdičku. Akorát mi možná pomalu začíná docházet, jestli se vlastně nejednalo o sofistikovanou parodii a já jsem jí jen nepochopil.. Asi se budu muset podívat ještě jednou. (24.07.2008)

Inu, já samozřejmě nevím, jestli Pumpkin je nebo není parodie, školy na to nemám. Každopádně nepřipravený divák chvíli (ale ne zas tak moc dlouhou) váhá, jestli vidí dobře. Potom už je to trochu jasnější, jasně, je to parodie. Nebo snad přeci jen není? Zkrátím to: tenhle film mě nenechal na pokoji a to v pozitivním smyslu. Jen trochu nechápu, proč je tolik lidí ochotno odpustit jakýkoli prohřešek filmařům, kteří natočí přehnanou akci nebo přehnaný horor (protože je to cool a bylo to tak schválně, to se rozumí, navíc je to pocta žánru), ale přitom nejsou dost tolerantní k přehánění, pokud se jedná o jen trochu intelektuálnější téma. Možná se pletu a sarkasticky vtipný obraz měšťáctví v Pumpkinovi byl jen kouzlem nechtěného. Budiž, je mi to jedno, protože mě to dost bavilo a jsem na to konto ochoten i malinko (ne moc) přihustit hodnocení na 4. (14.07.2010)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +naprosto skvělá a odzborující Chrisitina Ricci, jímavá hudba, dojemné scény, neuvěřitelný romantický příběh -ze začátku se to tváří jako komedie a film vybočuje jen z mírného nadpůměru/// Pumpkin ze mě vyždímal tolik emocí jako se doposud žádnému filmu nepodařilo. A to se ze začátku rozjíždí střídmě, nehraje si na nějaké vážné drama s spíše nás jen pomaloučku, polehoučku dostává do příběhu. Vztah hlavní dvojice je nečekaný, ale musím přiznat, že jsem jim to věřil. Úplně jsem cítil, že něco mezi nimi je a v tomto směru oba herci zahráli excelentně. Hlavní hrdince jsem fandil, byla mi sympatická, i proto, že si vybrala tu složitější cestu. Tohle je film plný emocí./// Celkem 82%/// (17.02.2009)

Parodie, která si utahuje z kdečeho, počínaje americkou posedlostí elitními spolky, soutěžením a úspěchem, přes skrytě otevřený rasismus všech těch vysportovaných studentíků a jejich patřičně zazobaných rodičů až po příběhy o mentálně či fyzicky handicapovaných jedincích, kteří těm „zdravým“ otevřou oči a poskytnou pohled na správné hodnoty. Protože kdyby to tvůrci mysleli vážně ( doufám, že nemysleli, viz osud tenisty, jehož představitel je herecky- záměrně- permanentně v křeči, závěrečný dialog milenců a pohled Ch.Ricciové hozený přes rameno), bylo by to opravdu k poblití… (24.07.2008)