Uvnitř

S každým filmom, v ktorom sa tvorcovia snažia vyhovieť ratingom prístupnosti (Americká filmová asociácia - MPAA), alebo štúdiám, rastie dopyt a požiadavky na väčšiu brutalitu v horrorových filmoch. Týmto filmom dávajú Francúzi jasne najavo, komu je tento film venovaný. A myslím, že výsostne uspokojili aj najnáročnejšieho diváka. Bežných konzumentov (ako ja) by som chcel len dopredu upozorniť na explicitne krvavé, brutálne a beštiálne scény, ktoré vo mne neraz vyvolali pocit znechutenia a zvrátenosti. Niektoré scény naozaj hraničili s pojmom filmové umenie a toto je prvýkrát, čo znižujem hviezdičku za niečo, čoho je vo filme až príliš, a pritom to neraz aj ja požadujem. Námet je jednoduchý, ale nápady sú originálne a unikátne. Občas by to naozaj chcelo pauzu no tvorcovia si povedali, načo túto mašinériu brzdiť, pusťme ju dole kopcom, nech pozotína všetko čo jej stojí v ceste, divákov tiež, uvidíme aký bude výsledok. Pokiaľ si teda chcete vychutnať brutalitu najhrubšieho zrna, siahnite po tomto filme, horror už pre vás ale nikdy nebude tým, čo býval. 80%. (26.05.2009)

Když jsem zjistil, že se nad naším městem smrákává, okamžitě jsem mazal domů. Ne proto, aby do mě neprásknul blesk (no, to jako taky, ale..), ale abych se konečně podíval na horor, který už je u mě v pokoji dost zaprášenej. Chtěl jsem zažít zase to, co jsem měl při sledování VĚCI. Když začali padat kroupy- byl film zhruba v polovině a já byl na vrcholu blaha, že se to vážně podařilo. Že Bustillo & Maury mají giganticky zvrácenej smysl pro filmečno (toto slovo jaksi nedávati smysl mistře Yodo :D). Jenže když poprvý blejsklo a ozvala se následná řacha, jakoby mě to vrátilo zpátky na zem. Najednou mi došlo, že ti lidé jsou zřejmě roboti (nůžky feat jehlice na pletení feat plyn ve spreji) to přece člověk nemůže zvládnout. Zvlášť žena- omlouvám se klubu feministek, ale já si nepomůžu. Ovšem nemůžu upřít filmu jistou autentičnost, která dokazuje, že v hororech je pořád co objevovat. Litry krve stékajících po schodech nebo čmouhy na zdech od krve, někdo s bujnou fantasií by si dokonce z těch pár čáreček mohl vyfantazírovat králíčka, byli taky úchylně nádherné. Dalším velkým kladem je TA atmosféra, která vás pohltí a v jednu chvíli vám poteče za zátylkem studená kapka potu. À l'intérieur se Věci sice nevyrovnal, ale co do spotřeby malinové šťávy ji předčil minimálně o dvě pletací jehlice. Francouzsko rulez!!!! :D (25.06.2008)

Hrozná sračka. Jinak se to napsat nedá. Nechápu, jak můžou mít tak vysoké hodnocení horory, kde se hraje primárně na počet litrů krve, vystříkané ze zavražděných. Příběh je naprosto stupidní, stokrát ojetý, nijak originální. Tempo je tak neuvěřitelně houpavé a převážně zdlouhavé, že následný "bezmozkový" masakr to nezachraňuje, právě naopak. Postavy se chovají tak neuvěřitelně nereálně a nelogicky, že jsem si sám klepal na čelo. Představitelé policie snad porušili úplně každou základní zásadu, jak pracovat. To vím i bez toho, abych nějak podrobně znal jejich výcvik. Hlavní postava je zahraná příšerně, to samé její nepřítel, který působí tak, že bych ho dokázal odzbrojit i po víkendu bez spánku s čerstvě vypitou láhví Whiskey. Korunu tomu všemu nasazuje fízl, který byl zastřelen, ale na konci vstane s tím, že má vypíchnuté oči. 35% 14.03. 2010 (14.03.2010)

Téma krize rodiny a svobodných matek zřejmě nikdy nebylo zpracováno brutálněji. Postava Sarah je klasickým případem dítěte, vyrůstajícího v neúplné rodině (setkáváme se pouze s její matkou, o otci nepadá zmínka) a následně kopírujícího tento model. Pro vyznění příběhu není podstatné, jakým způsobem její přítel zmizí z jejího života; důležitá je fatalita, se kterou k tomu dochází - jako by dětem z nefunkčních rodin bylo předurčeno, že se později v roli rodičů nevyhnutelně ocitnou v totožné situaci. Vzhledem ke zklamání, jakým pro Sarah zjevně její dosavadní rodinný život byl, je logické, že se k vlastní matce staví až odmítavě (odvoz do nemocnice si zařídí raději u kolegy z práce, kterému svěří i klíče od svého domu = chová k němu větší důvěru a pravděpodobně v něm nachází absentujícího otce). Sama má sklony k izolaci, film opět toto žene do extrému a nechává Sarah doma samotnou na Štědrý večer (kdy jindy by měla být rodina pohromadě, ať už jsou vztahy jakékoli), kde jí dělá společnost jen místní policejní patrola. ____ V úvodní scéně na lavičce míří hrdinka fotoaparátem na šťastnou, kompletní rodinku a opakovaně tiskne spoušť. Foťák je v tuto chvíli zbraní/pistolí, skrze kterou si Sarah vybíjí svoji frustraci a zároveň ikonizuje něco, o čem ví, že sama nikdy nebude mít. V průběhu filmu využívá fotoaparátu ještě dvakrát a pokaždé znovu jinak. Nejprve jako detektivní nástroj, nakonec jako baterku. ____ Těhotenství Sarah děsí především na tělesné úrovni; dítě vnímá jako vetřelčí zárodek. Ve chvíli, kdy se ona/její dítě dostává do ohrožení, není jasné, do jaké míry se brání, protože je v nebezpečí i ona sama. Je to ale až fyzická bolest, která aktivuje ochranitelskou, pudovou reakci. ____ Na svého bývalého partnera vzpomíná v čistě erotické rovině; chybí jí mužské fyzično, nikoli postava konkrétního otce. Muž v její fantasii je nahý a nemá tvář, je tedy zaměnitelný. ____ Inside ku své škodě obsahuje i velké množství samoúčelné řezničiny, která vyplňuje valnou většinu snímku. Alespoň že se jedná o vydařený gorefest v artovém stylu. (21.10.2009)

Over-the-top finále zatieni všetky neduhy scenáristických klišé a predvídateľnej pointy. A s ňou sa film úspešne preladí z béčkového slasheru v tragickú drámu. Finále, ktoré sa Jacksonovmu Braindead priblíži ako nič iné, hoci bez zombíkov, v reálnom svete v baráku v susednej ulici. Ultra brutálny exploatačny splatter, ktorý sa nebojí gradovať na pulzujúcom elektronickom podkrese, pretože vie, že o to lepšie vyznie v pravom momente s osudovým piánom. Pre fandov subžánru lahôdka, pre radového diváka nedopozerateľná hrôza. (17.02.2015)