Buenos Aires 1977

Šestihvězdičková záležitost podaná s naprostou věrohodností. Velmi evokuje Greengrassovu tvorbu, jakož i syrovost Steve McQueenova Hladu s Michaelem Fassbenderem v hlavní roli. Film nedoporučuji citlivějším osobám, pokud nejsou připraveny právě na onu výše zmíněnou syrovost projevu. Pokud jeden z protagonistů mluví zkraje filmu o chybějícím týmovém duchu ve fotbalovém družstvu, tak se mu toto vrátí v životě jako bumerangem v úplně jiné (odlišné) životní situaci. Všeobecně se u nás ví více o praktikách v pinochetovském Chile, ale o argentinském puči tolik ne. Tento film je střípkem do mozaiky filmů, jako je Smrt a dívka: http://www.csfd.cz/film/7343-smrt-a-divka/ (07.08.2011)

Stroze vylíčený příběh jednoho únosu a života za zdmi neblaze proslulé vily Mansión Seré i následného útěku čtyř věznů. Jeden z nejzajímavějších současných argentinských filmů, které jsem v posledních letech viděla, na čemž má asi podíl snaha o dokumentární výpověď. Vztahová dramata mi přijdou často zavalená různými klišé, předvídatelným vývojem, kriminálky občas zajímavé, ale domácích filmů věnovaných vojenské diktatuře 7O-tých let moc k vidění není, většinou se tématu dotýkají spíše zahraniční produkce, než argentinští filmaři, tady cením také fakt, že jako divák jsem zúčastněná, ale necítím se emocionálně manipulovaná nebo vydíraná (21.09.2008)

Upřímně musím říct, že jsem velice rád za každý snímek, který reálně ukazuje málo známé skutečné události bez snahy manipulovat s názorem diváka. Můžeme jenom doufat, že vzniknou i další podobné snímky odhalující život ve strachu, který evropští obyvatelé poznali snad jen za nacistických vlád, také v jiných zemích, možná ještě dnes ovládaných různými juntami, protože ti lidé si zaslouží, aby se na jejich utrpení nezapomnělo. 85% (09.01.2009)

Velmi zajímavý počin, který chytne a nepustí zejména svým syrovým, dokumentaristickým stylem, až mi to trochu připomělo Let číslo 93. Kamera jen nervózně přihlíží hrůznostem dějícím se před objektivem a nechává na nás jak se s tím poperem. Sympatický je přístup k tématu, kdy nám autoři všechno podávají jakoby nezaujatě, a nenuceně nás tak "vzdělávají". Na tyhle události je vždycky třeba upozorňovat. (27.02.2009)

PŘÍBĚH JE ZALOŽEN NA SVĚDECTVÍ OBĚTÍ DIKTATURY..... /// Musíš říct teď hned všechno co víš. Pro svoje dobro! Gestapácký manýry (diktatura, no...hodnýho komunistickýho příslušníka tu nenajdeš...) a vyšetřovací praktiky, který úsměv na rtu nevykouzlej. TROCHU SE PROJEDEME, POPOVÍDÁME SI... Takovej baráček, ve kterým čas moc neutíká a ze kterýho cesta ven vede jen přes další jména a nebo ,,očistu zhnilýho charakteru“. Historie jednoho útěku je politickej film, jehož cílem je ukázat, jak si tenkrát v Argentině vedla vojenská junta .... (stejně jako třeba ta v Salvadoru....) Film postavenej na příběhu, bez lacinejch pokusů o soucitný či dojemný scény možná působí zbytečně neosobně. Po psychologický hodince přichází útěk a s ním i silnější dramatickej zážitek. Nevím, jestli to byl účel, ale zdá se mi, že nejsu nucenej řešit, kdo a jestli vůbec něco udělal. Prostě politickej film ,,o něčem“. Takže, jestli považujete za nutný vědět, proč tihle kluci drželi hladovku, asi pro vás bude stejně důležitý zjistit, kdo je Claudio Tamburrini. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) ,,Pase la Libre - fuga de la Mansion Sere“ od Claudia Tamburriniho číst nebudu. 2.) Sepisuju seznam míst, na kterých se dalo v historii snadno zhubnout. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.04.2012)