Byl to tichý muž

Christian Slater v roli jak ho neznám. Nicméně výborný výkon. Od Franka Cappello jsem neočekával skvělou režii, a stalo se. Film je typickým americkým psychodramatem od kterého divák očekává: "No a jak tedy v americké společnosti žít?". Bohužel, zde rozhodně nedostanete odpověď. Američan nenávidí svoji práci i existenci, své spolupracovníky a svou firmu. Změnit to chce pouze destrukcí. Pak nalezne smysl života v postižené Wanese ale výsledek je pouze šedý. Destrukce pokračuje. (16.09.2012)

Film se tváří jako levné béčkové drama z poloviny devadesátých let, ale herecké výkony a promyšlený příběh ho zařazují do lepší společnosti. Kdyby Christian Slater a Elisha Cuthbert nezahráli tak skvěle, tak by ovšem He Was a Quiet Man zapadl do šedého podprůměru. Díky nim vše funguje - od depresivní psycho atmosféry, až po sociální apel. Nutno dodat, že svou práci odvedla i kamera a hudba, která dokázala jejich výkon ještě podtrhnout. (17.02.2012)

Moc nic. Příběhově celkem dobré, ale podáno to bylo velmi neuceleně. Chvíli se to chová jako promyšlené psychologické drama, chvilku jako nějaká špatná komedie a chvíli jak obyčejný film. Navíc ta velmi špatná ryba (jak ze zhulené komedie), která my tam opravdu neseděla ani za mák. Úvodních 10 minut super, ale pak to spadne do jakéhosi podivného podání, kdy slabé chvilky střídají chvilky o něco lepší a končí to velmi rychle, bez jakéhokoliv řádného rozuzlení. (21.08.2012)

Dajme tomu, že tvorcom kvitujem snahu o trochu iný film. Trošku to všetko zamotať, pridať pár animácii a trikov a na konci všetkých prekvapiť. Škoda však, že realita je skôr taká, že záver je viacmenej vykúpením z priemerného filmu. Potešil aspoň druhodivízny Slater, ktorý ukázal, že hrať vie, a to to aj celkom slušne. Inak je to presne ten typ filmu na ktorý si človek po pár mesiacoch ani nespomenie. Škoda, lebo som sa dosť tešil. (24.02.2008)

Príklad toho, ako možno pokaziť výborný námet!!! Stačí obsadiť do kľúčovej role outsidera a "nepochopeného introverta" neschopného prežiť v tomto sračkovitom svete niekoho tak toporného a "béčkového" ako Christian Slater - katastrofa, ktorej nepomôže ani jeho vizuálna zmena na "psycho image". Scenárista a režisér Frank A. Capello je sám sebe najväčším nepriateľom, ktorý veľmi chce, ale nedokáže dodať príbehu hĺbku a psychológiu, ktorá sa diváka hlbšie dotkne. Celá ústredná myšlienka vyznieva do stratena a v závere sa namiesto katarzie vkráda pocit prekombinovanosti a umelosti. Nejedná sa o zlý film, ale výsledný produkt namiesto pochutiny zodpovedá nedorobenému a rozpačitému polotovaru... (14.07.2010)