Dealer III

Třetí díl trilogie Dealer je zaručeně ten nejdrsnější ze všech tří dílů. Nejdrsnější a nejbrutálnější. Hlavně v tom smyslu, že vypráví příběh gangstera Mila, kterej má dvě rozdílné tváře, ale na ani jedné nedává znát brutální teror, který je schopný vytvořit. Posledních třicet minut jsou ze světa filmařské geniality, kde jsem jenom tupě zíral a pomalu a hodně nejistě si uvědomoval, jak je tenhle svět šílenej…Jakmile začaly titulky a začala hrát hodně zajímavá a depresivní skladba, tak jsem si uvědomil, jak šíleně jsem na televizi třeštil oči. Neuvěřitelný a dost drsný filmový zážitek. (10.04.2017)

Tento díl je z celé trilogie bezesporu nejkrvavější. Hlavní postavou je Milo a setkáme se opět i s Radovanem. Atmosféra je hutná, ale čekal jsem nějaké lepší vyústění. Pro mě to skončilo moc brzo a moc nejasně. Vlastně se tam jen načrtl konflikt s Albánci, ale už se nedovíme jak to celé pokračovalo (asi špatně). Každopádně hluboká poklona Nicolasi Windingu Refnovi. (24.09.2009)

Konečne v hlavnej úlohe srbskí sympaťáci. "Milo, čo si to spravil, prečo si ich zabíjal? Jáj, tento je Albánec, tak to je v poriadku." Nehorázne živé, mäsnaté, šťavnaté a vrstevnaté postavy, ktoré majú na míle ďaleko k balkánskym karikatúram. Boss Milo dokonale prepína medzi bujarou srdečnosťou a "sfetovaným magorom, ktorý je schopný lúskať lebky kladivom" a počas tej hodiny, keď ho budú všetky tie albánske, turecké a poľské svine tlačiť do kúta, budete naňho kričať, aby sa konečne nasral. Alebo aby zavolal Radovanovi. Stane sa oboje a súkanie ľudských čriev do drviča odpadkov tak nie je pre diváka desivým zážitkom, ale obrovskou katarziou, pri ktorej by rád priložil ruku k dielu. Morálne veľmi pochybné, z filmárskeho hľadiska bravúrna prácička. Ako celá trilógia. (27.06.2010)

Posledný diel trilógie sa nikam neponáhľa a emócie drží prekvapivo na uzde. A o to väčšou ranou vo finále zarazí posledný kliniec do diváckej “rozkoše” z odhalovania dánskeho podsvetia. Bez znalosti predošlých dielov, v ktorých vedľajšia postava Mila zaujala, ale nenakŕmila zvedavosť, by to nebolo ono. S ich znalosťou sa naopak jedná o vyvrcholenie temnejšie a intenzívnejšie, než divák očakáva. Refn tu zachádza do existencionálnych rozmerov, žánrovú gangsterku povyšuje na čierny obraz skrytých tieňov súčasnej spoločnosti. Dokreslovanie postupného eskalovania psychického vymknutia sa hlavnej postavy zvukovými ruchmi a ponurými hudobnými tónmi je presne ten druh režijnej invencie, ktorý si u autorských tvorcov vážim najviac. Chcem do jednej miestnosti zavrieť hladného Hannibala Lectera a sfetovaného Mila! (27.06.2016)

Vrchol. V tom smyslu, že se tu všechny dílčí motivy předchozí dvou dílů spojují do neskutečně silného a filmařsky nekompromisního celku, který svinstva dosud tušená přesouvá divákovi na oči s řeznickou zjevností. Burič byl generátorem charismatu už v předchozích Pusherech, tady si ale vysloveně vychutnal kontrapunkt uzvařených seveřanů. Jeho Milo v sobě má onu srbskou teatrálnost, horkokrevnost a bezprostřednost, i punc nedotknutelného kmotra – o to bolestivější je jeho pád do jámy osamění. Trestem nejvyšším v sérii Pusher nejsou kulky nebo kudly, ale bezmocná samota a izolace. Trojka v tomto ohledu dochází nejdál, má nejvýraznější vnitřní "oblouk" při konstrukci hlavní postavy a závěr mistrovsky nehnutý a přitom křičící titulní pocit celé trilogie. Moderní Kmotr-feťák zablácené kodaňské periférie. Nic menšího Refnova trilogie není. (26.10.2010)