Obsahy(1)
Dokumentární série Manželské etudy široce zachycuje čtvrtstoletí české společnosti pozorováním osudu několika manželských párů. Jejich kauzalita je daná metodou, kdy sám čas skládá příběh. Jedním z nejsilnějších byl příběh Marcely, které na konci natáčení tragicky zemřela dcera. Cyklus právě vysílala televize a diváci vstoupili do dalšího dění. Zoufalé ženě se snažili pomoct, posílali jí dary a peníze. Režisérka s ní byla i nadále v každodenním kontaktu a pokračování emocionálně vypjaté situace tak dalo vzniknout celovečernímu filmu. (Doc Alliance Films)
(více)Videa (1)
Recenze (136)
A že vraj reality show je vynález kapitalistov a komerčných televízií. Takéto manželské etudy sú ich nenásilnou formou, ale vyžiadali si obrovskú trpezlivosť pri zaznamenávaní dlhého obdobia, a divák si potom za hodinu premietne 25 rokov skutočného života. Života, ktorý sa s osudom ľudí nemaznal, a nedoprial Marcele ani jej vysnívaného fúzatého športovca. Tentokrát sa absolútne vyhnem hodnoteniu konania postáv, naozaj sa to nehodí pri takomto intímnom nahliadnutí do života. –––– Člověk by měl žít tak, aby se za to nemusel stydět. ()
Marcela je opravdu silné kafe. Svatbou, která pro mnohé znamená vykročení do nového (lepšího a spokojenějšího?) života, odstartovala této ženě série útrap a osobních tragédií, která nepolevují a nemilosrdně se valí, jak na hlavní protagonistku, tak na diváka. A když už se zdá, že se přece jen bude blýskat na lepší časy, přichází rána nejbolestnější - ztráta dítěte... Film obsahuje v podstatě vše, co bylo k vidění v Manželských etudách plus kratší pohled na Marceliny další osudy. Napětí se uvolňuje až ke konci, který přichází s příslibem (snad) vydařenějších zítřků. Scéna ukládání dceřiny urny, kdy Marcela omdlí je neskutečně silná, syrová a husí kůži nahánějící. Troufám si tvrdit, že mnoho z nás si po zhlédnutí uvědomí, jaké má v životě vlastně štěstí. Marcela je pocitově 100procentní zážitek, po stránce umělecké mi však cosi brání udělit 5* - zde filmové umění přehrává sám život. ()
Už hodně dlouho mě něco tak emocionálně totálně nerozebralo, jako Marcela. Této paní patří můj neskonalý obdiv za to, jak se svým osudem bojuje, protože být na jejím místě, tak už bych si asi hodila mašli. Jen tak na závěr, až zase někdo bude tvrdit, že "každý svého štěstí strůjcem" , tak ho kopnu do zad, protože Marcela je dokonalou ukázkou toho, že i když člověk někdy hrozně moc chce a dělá co může, tak si život stejně dělá co chce....... ()
Nejsilnější příběh, který byl i v manželských etudách, si přímo říkal o větší prostor. Paní Třeštíková mu ho poskytla. Po právu tento snímek získal svá ocenění. Marcela má scénář, který nemusel vymýšlet žádný pisálek, ale napsal ho sám život. Realita dokáže být někdy dost krutá. Režisérka moc dobře ví, co dělá. Jen tak dál. ()
Věřit v převtělování a karmu, tak bych se s předchozí inkarnací Marcely rozhodně setkat nechtěl. Takhle si můžu akorát tak povzdechnout nad jejím těžkým údělem. Marcele (nyní myšleno dokumentu) to opuštěně sedne více než v rámci Manželských etud. Není horší či lepší než zbylé osudy, ale v průběhu let se, i díky změně přístupu Třeštíkové, tenhle časosběrný počin dostal přeci jen jinam než těch zbylých pět. Přesto mi René nebo příběh Ivany a Václava přijdou ve výsledku jako lepší časosběrné dokumenty. Když nic jiného, tak jsem u nich takřka neustále neměl pocit, že bych danou situaci mnohem raději viděl z pohledu druhého zainteresovaného (rodičů, Jiřího, samotné Třeštíkové, Ivany, Marceliny sestry apod.). ()
Galerie (10)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (3)
- Na plzeňském festivalu českých filmů Finále získal snímek roku 2007 cenu pro nejlepší dokument, čímž se stal držitelem Zlatého ledňáčka. (Tom_Lachtan)
- Příběh Marcely a jejího exmanžela Jiřího byl již při natáčení v osmdesátých letech svým rozsahem připraven na uvedení do kin pod názvem Z lásky (1988). Dovyprávění osudu Marcely ve snímku z roku 2007 je podle slov autorky Heleny Třeštíkové pouze logickým vyústěním událostí. (hippyman)
Reklama