Andělé slunce

Tento film mi jen kazil český dabing. Nevím proč, ale tentokrát mi fakt nesedlo obsazení hlasů s výjimkou Jitky Ježkové. Na druhou stranu je skvělé, že se vůbec dostal na TV obrazovky. Není sice tak výbušný jako jiné brazilské drama spjaté s dětmi Město bohů, přesto je svým tématem stejně naléhavý a zpracováním poutavý. (28.11.2010)

Aj keď mi bolo jasné, čo sa za všetkými tými pozatváranými dverami dialo (okrem toho, že mali herci pauzu), ostala som nezasiahnutá. Všetko bolo podávané v náznakoch, "herci" nemali na to, aby predviedli nejaké uveriteľné emócie a hlavná hrdinka zvládla tak maximálne skriviť ústa, keď sa jej niečo nezdalo. Zmršená šanca natočiť silný príbeh. (22.01.2009)

Ďalší z mnohých filmov z tretieho sveta, pri ktorých je vám smutno, v akom svete žijeme, na druhej strane ste radi, že žijeme v našej "iba nepohodlnej bavlnke". Brazília je krajina, kde sa neriešia vraždy, prostitúcia je zamestnanie ako každé iné a rodičia nemajú svoje deti radi tak, ako v civilizovanom svete. Aspoň v niektorých jej častiach a na niektorých predmestiach veľkomiest. Lagemann natočil scenár, ktorý by napísal aj druhák scenáristiky, čo ale nemusí byť na škodu, pokiaľ sa jedná o tak silnú tému. Takže sa viac sústredíme na herecké výkony mladých dievčat a aj starších hercov, ktorí nie sú nesympatickí, ale svoje postavy nesympatickými dokážu urobiť. Vyššie hodnotenie je čisto za tému, film je to inak priemerný. Ako inak by sme sa o problémoch tretieho sveta dozvedali, ak nie z filmov? Zo stručných správ našich televízií, venujúcim sa iba zopár konfliktným oblastiam? (10.01.2014)

Ach, ten kalkul! Už jenom název Andělé slunce je synonymem patosu. Divákovi přímo říká, že uvidí něco o mladých nezkažených dívkách a bude krásně rozesmutnělý z krutosti světa. Je to přesně tak a nezbývá než sledovat jeden vyhrocený "oh" moment za druhým, v jehož podtextu se neskrývá víc, než co by mohla průměrně inteligentní sextánka nadhodit v čajovně někde mezi debatou o hladovějících afrických dětech a vegetariánství. Problémem snímku je to, že samotné téma a prostředí jsou zdánlivě dostatečně nosné, ale jednoznačnost postav film sráží hluboko do midkultu. Když už snímek implicitně pokládá otázku: "Jak je možné, že se něco takového děje?", tak chci vidět , jak hlavní hrdinka prostředím obhroubne a přizpůsobí se. Hlavně ale chci prostřednictvím jednotlivých hrdinů vidět alegorii váhavé společnost, která si sama před sebou své uvědomnělé selhání omlouvá. Ono totiž polopaticky nevyřčené a neukázané má mnohem větší efekt a tah na bránu. (21.10.2011)

Přestože má tenhle snímek evidentně několik slabších momentů, které by ho mohly posunout k nižšímu hodnocení , tak to tentokrát neudělám. A to z toho důvodu, že takhle deprimující příběhy v různých obdobách existují a budou existovat, což mě vnitřně přímo deptá a jako mámu od dětí mě děsí představa, čeho jsou konkrétně v Brazílii matky v těch nejhorších životních podmínkách schopny udělat. Celé se to linulo v duchu "z bláta do louže". Co mám povídat, je to prostě síla s kterou žel nejde moc hnout, protože apatie lidí (jak bylo nastíněno i ve filmu) ke zlepšení této hrůzné pandemie určitě nepřispívá. (27.09.2014)