Prosíme přetočte

Líbí se mi, jak tu na sebe narážejí dva světy - jedni skutečně řeší "objektivní kvality" a druzí se do filmu prostě položí a jen se přiblble usmívají. A je to takový ten niterní smích, kdy vás přepadne melancholie. Z časů, co bývaly. Plných nadšení z toho, že se ty obrázky hýbou a dokážo mít duši. A pokud ten rozdíl vnímám, asi není co řešit, jsem s těmi druhými. Největší doják poslední sezóny a spolu s Životem v oblouznění v čele pelotonu mého soukromého žebříčku "pocta filmu". (11.09.2008)

Podle mého se jedná o jednu z nejlepších komedií roku 2008. Důvodem je, že přestože je postavená na vykrádání jiných filmů, je velice originální. Film přetéká kreativitou a vtipnými nápady Michela Gondryho. "Swedované" filmy nemají chybu. Krom toho se režisérovi všechno to šílení podařilo uchopit a dát mu řád v podobě děje a tak může film uspokojit nejen takové alternativně založené jedince, jako jsem já. Jack Black zde předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, jeho ujetý Jerry dokazuje, že by s přehledem zvládnul i vážnější role. Mě tedy Gondry opět nezklamal a opět jsem dostal víc než jsem očekával. (11.01.2010)

Konečně se Michel Gondry probudil ze svých špatných snů. Po svém minulém filmu, který pro mě osobně zabil právě neskutečným množstvím i špatně čitelných nápadů se Gondry vrací a využívá svého stylu a nápadu k vytvoření, možná časem kultovního, možná švédského, filmu. Jack Black a Mos Def jsou fantastičtí, ale nemají na nápad Gondryho, který se vyžívá ve velkém počtu nápadů, papundeklových kulis, oblečků a šíleností, které pomáhají hlavní dvojici natočit všechny ty filmy, které jim ve videopůjčovně chybí (resp je jeden z nich smazal:)). Pokud jste viděli většinu známých filmů, budete potěšeni a velmi překvapeni s jakou lehkostí Gondry svým dvěma hrdinův pomáhá natáčet všechno od Krotitelů duchů (ano, oni jsou dva, ale krotitelé byli čtyři...to se zvládne, jeden může hrát tři lidi přeci:) až po Robocopa. Nevím, kde by Gondry měl hranice, kdyby nemusel mít "omezenou stopáž", ale docela bych si jeho třeba i krátkometrážní alternativní verze slavných filmů prohlédl. Myslím, že třeba na youtube.com by to byl brzy velký hit, tak snad jednou ... a už žádné přehnané vize Michele. (09.08.2008)

Zamerikanizovaný Gondry. Jeho pověstná lehkost, vtip a poetika sice ve filmu je, ale mnohem méně než byste vzhledem k námětu a trailerům čekaly a především Jack Black tu hlavně ze začátku působí jak z jiného filmu. Předělávky filmů jsou povedené, jen škoda, že ve výsledku nejde ani tak o ně, jako o příběh lidské soudržnosti v jednom zapomenutém městečku, jakých už tu byly desítky. (28.06.2008)

Příběh o dvou kamarádech, co se snaží zachránit malou videopůjčovnu tím, že vymazané kazety přetáčejí svými verzemi slavných filmů, a to za použití všech možných i nemožných prostředků, tak od takové synopse jsem si sliboval neuvěřitelně vtipnou zábavu. Film začal, minuty ubíhaly a mně došlo, že francouzský podivín Gondry nám nachystal něco trochu jiného. Jen párkrát jsem se hlasitě zasmál, ale takový ten přitrouble spokojený úsměv, tak ten mi z tváře nezmizel ani na minutu. Komici Jack Black a Mos Def se tentokrát upsali něčemu trochu jinému, než je čistá komedie. Prosíme přetočte je totiž něco jako Gondryho milostné vyznání - vyznání lásky k filmovému médiu. Takové vyznání, které nám například připravil už Martin Scorsese s Letcem, Quentin Tarantino s Kill Bill, Peter Jackson s King Kongem, Tim Burton s Ed Woodem (ten je Prosíme přetočte asi nejbližší), Kerry Conran se Světem zítřka nebo Steven Spielberg se čtvrtým dobrodružstvím Indiana Jonese. Tito uznávaní tvůrci projevovali svou lásku k filmu spíše v náznacích, prostřednictvím formy vyprávění a celkovým zpracováním, zato Gondry zobrazuje už samotné kouzlo tvoření filmů, zapálení pro věc a odhodlání jejich tvůrců. Když jsem viděl, jak některé scény ze slavných filmů opět ožívaly pod rukama nadšenců v improvizovaných podmínkách, srdce mi poskočilo. V tu chvíli jsem dokonale chápal, proč Gondry tento námět nevyužil pro natočení ztřeštěné komedie, na kterou se pohrnou davy a místo toho stvořil tuhle filmovou reflexi se srdcem. Ono se Prosíme přetočte dá taky chápat jako jakýsi manifest nezávislých filmařů. Varovně zvedá prst nad tím, že se s filmovým médiem čím dál tím víc zachází jako se spotřebním zbožím. Zamysleme se - nezávislí filmaři jako Jim Jarmusch nebo Lars von Trier, tak tito tvůrci nikdy nesklouzli do komečních vod, i když měli možnost a místo toho se stále drží svých nízkorozpočtových "malých" filmů, které z nich boháče neudělají. Ale proč? Jednoduše protože Hollywood (velká komerční mašinérie) bere film hlavně jako byznys, zato nezávislí tvůrci ho považují za umění a točí, protože je to naplňuje a baví - rádi tvoří. Tak to přece chodí - buď něco děláte pro peníze nebo to děláte, protože vás to baví...anebo jste někdo jako Michael Bay a dělat obojí naráz. Že se mi tyhle všechny věci prohnaly hlavou při sledování Prosíme přetočte, to je ten hlavní důvod, proč si tohohle filmu tak moc vážím. Spoustu lidí asi moc neohromí a asi jim bude připadat i nudný, ale já jsem naprosto spokojený. Miluji film a rád se dívám na film, který mi dokazuje, že nejsem jediný. (01.07.2008)