Časem zapomenutá země

Je zajímave sledovat tento snímek, zejména z hlediska dobového přístupu autoru k dané látce a právě ve srovnaní z o 20 let starší cestou do pravěku. Zatímco naši kluci ze zatajeným dechem a úctou pozorují svého prvního mamuta, tito drsní námořníci si svého prvního dinosaura daji k večeři. V podobném duchu pokračuje celý snímek a přes vyhrožovaní pravěkým lovcům automatickou pistolí, těžbu ropy a střílením na všechno živé se dopracujeme k vrcholné scéně, ve které namořníci lodním kanónem ponorky rozstříli na hadry dva na louce stojící bylinožravé triceratopsy. To vše plus jedna skoro citace zemanovi klasiky. Bavil jsem se dobře :-), bohužel zcela mimo tvůrčí záměr (02.03.2008)

Tenhle film jsem chtěl vidět ze dvou důvodů. Jednak mně zajímalo jak se tvůrci popasovali s dinosaury v předpočítačové latexové éře a také jsem chtěl vidět jak dopadlo další knižní zpracování E. R. Burroughse - mimochodem literárního tvůrce slavného Tarzana. No, na druhou otázku už asi znám odpověď. Čím lepší byl román, tím méně se mu rovnají filmová zpracování jeho dobrodružných příběhů. Zápletka v tomto filmu dává tušit, že o dobrodružství tu nebude nouze. A milovníci Cesty do pravěku, Plutonie, Ztraceného světa atd... se mohou těšit i na množství jurských ještěrek a nejen jich. Začátek celkem ušel, zejména německá ponorka byla udělaná celkem slušně a uvnitř si někdo pohrál s interiérem celkem solidně ! protože měla nejen německy po staru popsané budíky, ale dokonce měla na stěně obrázky siluet nepřátelských letounů! Oko válečného fajnšmekra toto vždy potěší. Celkem dobré byly i útoky torpéd na lodě, až potud byl film celkem trikově poplatný své době a slušný. Jinak film se neodehrává v roce 1918, ale 1916, obsah je jako už tradičně nepřesný... Ve chvilku kdy ponorka dorazí na Capronu, začne ten pravý mazec. Hned v úvodu sežere gumový plesiosaurus jednoho z osádky ponorky a pak už divák z gumového rauše nevyjde. Tohle byla prostě taková doba :-) Doba fantastických filmů o tajuplných ostrovech, drsných chlapech a sličných děvách. To se bohužel odráží i v celkové vizáži hrdinů, opravdu nevypadali jak z konce secese s těmi knírky a kotletami :-). Když kousek z filmu viděl dospívající syn, němě zíral na obrazovku a chvilku trvalo než ze sebe vypravil - proboha na co to koukáš? Bylo to ve chvíli, kdy AO posledního neandrtálce lovil dvoumetrový gumový pterodactylus. Já se bavil a věděl jistě, že dnešní youtobe generace nemá a nebude mít nikdy žádnou optikou možnost, tyhle filmy jakkoliv ohodnotit... Místy byli dinosauři zajímaví, co ale zaujalo nejvíce byly pyro efekty na závěr, kdy ostrov zachvátila sopečná činnost. V souhrnu tedy dávám za 3 barely surové nafty a vpomínám na pana mistra Karla Zemana, díky kterému bylo možné skvělou Cestu do pravěku podniknout už v roce 1955 tedy celých 20 let před Capronem ! * * * (07.02.2018)

Jednoduše taková Cesta do pravěku pro starší. Bohužel jí ani těm nemůžu doporučit. Celkově ve filmu nebyla jedinná napínavá scéna, vyjímečně nějaká trochu zajímavá a jinak jen nuda... Prvních patnáct minut je asi nejzáživnější část, sice není únos ponorky a jednotlivé přetahování o ni mezi "hodnými" a "zlými" žádná úchvatná pasáž, která by se zapsala do filmových dějin, ale to, co přijde potom, je něco šíleného. Obě skupiny se dají dohromady a spolu čelí překážkám neznámého světa, postupně proplouvají jednotlivými obdobími pravěku a poznávají stále vyvinutější lidské druhy. Na závěr nás samozřejmě nepřipraví o rádoby napínavou scénu a hodinu a půl očekávané konečné poučení a spásný nápis "Konec". Určitě to není největší shit, co jsem kdy viděla, ale aspoň s těma efektama se dalo něco udělat. (11.10.2005)

Viděl jsem to jako malý v němčině a scény boje moderních zbraní (pušek, samopalů a dokonce lodního děla) s dinosaury na mě dělaly velký dojem. To je něco, čemu se všechny Jurské parky a podobně vždycky vyhnou, asi v rámci ekologického poselství či co. Dneska bych se tomu asi smál, ale tehdy se mi to líbilo. I konec byl takový ze života, když spojenectví mezi nepřáteli nevydrží... (15.02.2013)

Zábavné a napínavé dobrodružství anglických trosečníků a německých námořníků, kteří prostřednictvím ponorky anglickou loď potopili. Náhoda je svede dohromady a první třetina filmu v ponorce patří k nejnapínavějším. Na jedné straně je fajn, že se obě znepřátelené strany dohodnou na spolupráci, na druhé stojí fakt, že vždy se najde někdo, co nebude souhlasit a stane se škodičem. Ostrov, skrývající pravěkou flóru a faunu, má své tajemství, jehož odhalení bude stát mnoho životů. Ještěři jsou legrační, ptakoještěři k smíchu, ale mně to vůbec nevadilo. Samozřejmě v té době by byla vhodnější technika stop motion R. Harryhausena, jenže ta je časově náročnější. Nechybí scéna souboje ještěrů, jak se objevila už ve Fantasii (1940) W. Disneye a později v Cestě do pravěku K. Zemana, který se Fantasií nejspíše inspiroval. Ano, jistá podobnost se Zemanovým filmem tu je, ale nesmíme zapomínat, že na počátku stála kniha. Kromě spíše úsměvných ještěrů dojde na několik napínavých scén - souboje s pravěkými domorodci, pád do bažiny či útěk před zuřící sopkou jsou jen některé z nich. A pak kopice mrtvol.... Jistě, pro diváka zvyklého na dokonalé efekty série Jurský park to možná bude nuda, ale pro milovníky starých dobrodružných filmů jde o příjemné pokoukání. Viděno se solidním českým dabingem. (13.01.2020)