Tajemná truhla

Nebýt těch rádoby vtipných písniček, tak bych klidně dala i o hvězdičku více. Jan Hrušínský mi svou mluvou občas připomínal pana prezidenta Klause. Jaroslavě Obermaierové role kouzelné tetičky krásně sedla a myslím, že si ji užila. Líbila se mi mnohem víc než v nováckém nekonečném seriálu, kde hraje babu Nyklovou. (04.07.2010)

Vcelku příjemná pohádka, která měla i poměrně slušnou výpravu. Herecké obsazení je velmi dobré. Písničky jsou slabou stránkou filmu, klidně by tam být nemusely. Možná sloužily k natáhnutí filmu na správnou délku. Co mi ale vůbec nesedlo, byl opravdu starý (jeho filmová milá je o 26 let mladší) starý mládenec v podání Jana Hrušínského. Navíc se mi ani nelíbil jeho projev - mluvil jako úchyl - rozhodně si myslím, že umí zahrát lépe. Že by ani jemu ta role nesedla? Také strašidla - pankáči - se do pohádky vůbec nehodí. Ale klidně se na pohádku podívejte, nebudu vám prozrazovat, jestli dopadla dobře :-) (04.07.2010)

Hvězdička za opakovací Magdu Zimovou-Matejkovou. Jinak propadák na celé čáře. Voice over mírně přes čáru, Hrušínský hraje totálního blba, kterého je nutno kopnout nejlépe několikrát do hlavy, aby mu došlo, jak s ním sluha manipuluje - takže si člověk říká, co na něm ta divoženka vidí. Jinak mezi oběma holkama jsem neviděl moc rozdíl kromě barvy vlasů - obě měly poněkud větší nos a divoženka ještě ke všemu předkus. Tedy já vlastně ani nevím, jestli to byla divoženka - s matkou, kouzelnicí a bylinkářkou žije v lese, tak nevím, co si myslet. Táborský si užívá svou zápornou roli Lesního Vrtáka, ale brzy zjistíme, že taky nemá co hrát. Nakonec na mne nejjistějším hereckým dojmem působil překvapivě Otmar Brancuzský, který se zde mihne v roli oddávajícího kněze, a to je tedy poněkud tristní pro ty ostatní. Jo a co se týče tajemné truhly - nijak tajemná vlastně nakonec není. Abych nezapomněl - ono se to snažilo být i písničkové. Jenže ani jedna písnička se sem nehodí a moc sem nezapadá - je to podobné, jako kdybych se díval na film o husitech a ti místo chorálu začali zpívat Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. Ale to je aspoň poslouchatelná písnička. (07.06.2015)

Dávám jen dvě hvězdičky, nemůžu víc. Myslím, že pohádka je docela hezká a měla i docela příjemné dialogy (takové ty pohadkovské :-) ale co jsem opravdu nemohla překousnout byl Jan Hrušinský - for me, už starý dědek a chtel si střihnout zase "prince na bílého koni" ale někdo by ho měl upozornit, ze na to uz rozhodně nemá a na kladnou roli taky neee!!! Je to hroznej slizoun, musí mít jedine nejakýho záporáka.... (09.04.2007)

Pohádka o knihkupci, to samo o sobě se mi líbí. V dobách, kdy lidé ještě četli, udál se příběh, jehož hlavním hrdinou byl knihkupec, jeho nehodný sluha se svou tatíkem manipulovanou dcerou, čarodějka z lesa a její neteř, tři pošahaná strašidla z téhož lesa a pes. Knihkupec jednoho dne zatoužil po lásce, jeho sluha zatoužil do mrtě využít nabízející se příležitost, jeho dcera toužila nejspíš po jiném otci a čarodějná neteř se nechala přesvědčit, že touží po knihkupci. Strašidla toužila po knize, nutno říct, že po jedné konkrétní, neb všechny ostatní knihy byly předmětem jejich nenávisti, aby se pak ukázalo, že vlastně po knize touží jenom jedno z nich a druhá dvě touží po hodnotách jiných, jedno po lásce a druhé chce mít hlavně svatý klid. V tom všeobecném toužení se nikdo neptal, po čem touží dějotvorný pes, bylo to však jedno, protože, ač se nikdo neptal, pes svou touhu naplnil a s nezúčastněným výrazem pravého aristokrata dovedl všechny k naplnění jejich tužeb a pohádku ke šťastnému konci. Písničky byly do dobového ladění pohádky jak rána bucharem do hlavy (stylově, jinak písničky měly mimořádně vtipné texty), ale to byla strašidla taky. A protože jsem se bavila a dobře se u toho žehlilo, cítím se být naprosto spokojeným divákem. (07.06.2015)