Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Eva KošlerováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Veronika Žilková, Antonín Navrátil, Naďa Konvalinková, Vladimír Ráž, Milena Dvorská, Ladislav PešekObsahy(1)
Pepička je vyhlášená pekařka (V. Žilková) a na jejích koláčích si pochutnává celá královská rodina. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se ovšem Pepička nezamilovala do prince. A ten princ (A. Navrátil) není zrovna kavalír, vzkáže krásné pekařce, že se s ní ožení, až bude mít svatební šaty z marcipánu. Nebýt víly Marcipánky (N. Konvalinková), kdo ví, jak by to s Pepiččinou svatbou dopadlo. Nejdřív se ovšem princ a paní královna musí poučit, že koláče nepadají samy z nebe a že práce šlechtí i panovníky! (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Roztomilá pohádka v duchu přeproletáření dosvědčujícího, že jen prací rukou svých se řemeslo zlatého dna domůže, neboť v práci a těšení smysl života spočívá. Roztomilý Peškův zpravodaj i půvabná Konvalinková jako soudná víla se srdcem na pravém místě tohle skotačení ducha jen umocní. Prodej bez placení by mohl být účinným lékem na makroekonomické neduhy právě proto, že je tak pohádkově rozverný. Naštěstí jen v pohádce. ()
Otřesná televizní pohádka na nedělení odpoledne, která sama neví, zda chce být pohádkou či muzikálem. Princ se chová jako sobecký namyšlený gay, navíc je to pořádnej nekňuba. Toho miluje chudá dívka z pekařství. A aby si ji vzal, tak si musí mít svatební šaty z marcipánu. Kolem toho se točí celá pohádka. Občas tam vystoupí Ladislav Pešek coby hodnej dědeček vypadající jako Albert Einstein bez domova a plyšový drak, který nemá daleko do toho příšerného z BALONOVÉ POHÁDKY. [347. hodnocení, 14. komentář, 50%] ()
Hned úvodní melodie nás vtáhne do docela příjemné pohádky přesto, že se jedná o další z celá řady desítek studiových pohádek. Tahle má ale několik trumfů. Kromě zpěvné hudby také mladou a tehdy ještě krásnou a sympatickou V. Žilkovou, Ladislava Peška a Vladimíra Ráže jako docela sympatického krále. Abych se ještě vrátil k hudbě, na té lze ještě ocenit, kromě toho, že přinutí milovníky pohádek a děti podupávat si do rytmu, hlavně to, že je rýmovaná a vtipná a to i pro dospělé. ()
Království, kde chodí pro koláče princ.. a ke všemu ještě milý a tak trochu zamilovaný. Ale rozum ještě vítězí a tak prohlásí, že si pekařku vzít nemůže. Nicméně pozornější divák tuší spíš trochu zlomyslné škádlení, než nějaké hnusné pohrdání. Žilkovou nemám ráda, ale tady ujde, Toníček je i zde pincem jemným a krásným, Řáž a Dvorská jsou skutečně královští a pešek je ňuňu. Akorát ta Naděnka je ...ech.. kdyby seaspoň tak nablble nechechtala...Jako bordelmamá páté cenové skupiny a ne, ehm, víla...Jinak moc pěkná pohádka, milá. ()
Pepička mnoho fištrónu nepobrala, jinak by si těžko nechala od kouzelného závoje jen napéct pár dortů. Poradila bych jí, ať se poptá třeba Marfušky, co všechno si jeden může přát, když má volnou ruku:-)). Na druhou stranu, kdyby byla Pepička chytrá, princ Lucián by si ji zřejmě nevzal, páč by ho intelektově výrazně převýšila. Jojo, Až já budu princezna není totéž jako Princové jsou na draka. Tady je totiž na draka celá pohádka. ()
Reklama